Evropské štítky pro AI platí

Pokud vám tento týden zákaznický chatbot hned na začátku řekl, že je umělá inteligence, nebyla to zdvořilost navíc. Od 2. srpna jde o povinnost podle evropského práva. Článek 50 unijního Aktu o umělé inteligenci vyžaduje, aby se systémy AI a syntetický obsah jako takové označovaly (Akt o umělé inteligenci EU, shrnutí Komise). Pravidlo nic nezakazuje. Jen má uživatelům o něco zřetelněji ukázat, kde na internetu začíná syntetická vrstva.

Co se skutečně musí stát

Jde o tři situace a tři povinnosti. Chatbot musí na začátku konverzace říct, že je AI. Realistický syntetický obraz, video nebo zvuková nahrávka musí nést viditelné označení. A u textu vytvořeného AI ve věcech veřejného zájmu, tedy například u volebních vysvětlení, zdravotnických oznámení nebo shrnutí veřejných politik, musí být uvedeno, že vznikl strojově. Výjimka platí tehdy, když text zkontroloval lidský editor a nese za něj redakční odpovědnost (pokyny k článku 50).

Systém stojí na dvou vrstvách. Viditelná vrstva je ta, které si všimne uživatel: štítek u deepfake videa nebo upozornění vedle okna s chatbotem. Skrytá vrstva jsou metadata vložená přímo do souboru, tedy záznam o původu obsahu, který mohou číst detekční nástroje i ve chvíli, kdy lidské oko nevidí nic podezřelého (kodex postupů). Je to podobné jako u údajů na potravinách: něco čte zákazník, něco umožňuje úřadům ověřit, co je uvnitř.

Povinnosti se liší podle toho, kde v řetězci stojíte. OpenAI nebo jiný dodavatel chatbotu musí systém navrhnout tak, aby uživatel poznal, že mluví se strojem, a aby každý syntetický výstup obsahoval metadata o původu. Banka, redakce nebo politická kampaň, která takový nástroj používá, má jinou povinnost: upozornit publikum, když se setkává s deepfaky nebo s AI textem ve veřejném zájmu (Stibbe). Upozornění schované v obchodních podmínkách nestačí. Podle Komise musí být sdělení jasné, přístupné a musí přijít na začátku první interakce (FAQ k Aktu o AI).

Pokud někdo zveřejní soukromý AI meme, pravidla na něj nemíří. Vztahují se na profesionální a komerční použití, nikoli na čistě osobní činnost (Akt o umělé inteligenci EU).

Stížnosti už mají kam jít

Pravidla napsal Brusel, vymáhat je ale budou národní úřady. Nejpřehlednější obrázek zatím nabízí Německo: od 2. srpna se výchozím místem pro stížnosti stala Spolková síťová agentura, Bundesnetzagentur, a občané mohou podněty bezplatně podávat přes online formulář (Bundesnetzagentur, německá vláda). Irsko zřídilo národní úřad pro AI, který má koordinovat postup státu (irské ministerstvo podnikání). Ostatní členské země budují obdobné struktury.

Za porušení pravidel transparentnosti mohou pokuty dosáhnout až 15 mil. EUR nebo 3 % celosvětového ročního obratu. Je to méně než hranice 35 mil. EUR či 7 %, kterou zmiňovala část textů o Aktu o AI; vyšší sazba se týká zakázaných praktik umělé inteligence, nikoli selhání při označování (Akt o umělé inteligenci EU, poznámka Komise k vymáhání).

Štítek je začátek, ne řešení

Ti, kdo chtějí pravidla obejít, je budou ignorovat. Na obsah vytvořený před termínem se povinnost zpětně nevztahuje. A chybějící štítek nedokazuje, že je něco skutečné, protože technické standardy pro metadata o původu obsahu se stále vyvíjejí (Two Birds). Sporné hranice budou teprve vymezovat soudy: co ještě znamená „zjevně vytvořeno AI“? Jak výrazný má být štítek v konkrétní aplikaci?

Zároveň nejde o okamžik, kdy začíná platit celý Akt o AI. Generativní systémy umělé inteligence, které už jsou na trhu, mají čas do 2. prosince 2026, aby doplnily strojově čitelné označení. Širší pravidla pro vysoce rizikové systémy v zaměstnávání, vzdělávání nebo hodnocení úvěruschopnosti začnou platit v prosinci 2027 pro samostatné systémy a v srpnu 2028 pro systémy zabudované do regulovaných produktů (AI Omnibus, RegDossier).

Nový režim je neúplný a dá se obcházet. Uživatelům i regulátorům ale poprvé dává konkrétní bod, na který se mohou odvolat. Zda štítky změní chování, zvýší důvěru, nebo se stanou jen dalším prvkem rozhraní, kolem něhož se lidé naučí automaticky přejíždět, ukáže až praxe.