E3 hledá místo u Ukrajiny

Francie, Německo a Spojené království podle evropských činitelů citovaných New York Times připravují společný formát, který má Evropě zajistit účast na případných budoucích jednáních o ukončení ruské války proti Ukrajině. Nejde o mírový plán, spíše o předběžnou koordinaci: Paříž, Berlín a Londýn se snaží proměnit evropské sankce, peníze a vojenskou pomoc v diplomatickou váhu dřív, než proces nastaví Washington bez nich.

Spěch má konkrétní důvod. Sergej Lavrov 14. srpna řekl, že Moskva by neodmítla schůzku s Trumpovými emisary Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem (Bloomberg). Americko-ruská kyvadlová diplomacie tak nyní vypadá pravděpodobněji než kdykoli od začátku plnohodnotné invaze. Pokud by jednání začala podle pravidel Washingtonu, Evropané riskují, že dostanou na stůl výsledky, které pomáhali financovat, ale nemohli je utvářet.

Co E3 skutečně kontroluje

Tři vlády mají reálné páky, většina z nich však začne působit až po dohodě, nikoli během samotného vyjednávání. Sankce Evropské unie proti Rusku vyžadují jednomyslnost v Radě EU, kde má každý členský stát právo veta. Washington a Moskva tedy mohou mluvit o uvolnění sankcí, evropská opatření ale samy vypnout nemohou (Rada EU). Také cesta Ukrajiny do EU vyžaduje podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii jednomyslný souhlas členských států (EUR-Lex). A zmrazená ruská aktiva leží z velké části v evropských bankách a vypořádacích systémech: Komise 5. srpna uvedla, že výnosy z těchto aktiv financovaly dalších 1,4 mld. EUR pro Ukrajinu (Evropská komise).

Evropa možná neovládá místnost, v níž by se vyjednávalo. Má ale několik zámků na dveřích, kterými by se po dohodě muselo projít.

Obejití uvnitř obejití

Hlubší problém E3 spočívá v tom, že formát určený k zabránění americko-ruskému obejití Evropy může sám vytvořit pařížsko-berlínsko-londýnské obejití ostatních. Podle dostupných zpráv má jít o třípatrovou strukturu: E3 jako operační jádro, Polsko, Itálie a severské země ve druhém konzultačním okruhu a instituce EU zapojené až později (New York Times, European Pravda). Být konzultován ovšem není totéž jako spolurozhodovat.

Otázka mandátu byla živá už předtím, než se tento formát objevil. V červenci se ve Vídni tajně sešli bývalí vysocí činitelé z Británie, Francie, Německa a Ruska, jak napsal Bloomberg. Žádná vláda schůzku neoznačila za oficiální; německé ministerstvo zahraničí podle médií uvedlo, že případné kontakty neproběhly jeho jménem (Berliner Zeitung). Vídeň ale znovu otevřela základní válečné pravidlo: o Ukrajině se nemá rozhodovat bez Ukrajiny. Pokud má koordinace E3 působit legitimně, a ne jen exkluzivně, musí tuto zásadu dodržet.

Země, které nesou nejpřímější riziko, přitom sedí ve druhém kruhu nebo mimo formát úplně. Polsko, vystavené ruskému hybridnímu tlaku a klíčové pro logistiku NATO, mandát E3 veřejně nepodpořilo; Varšava dál zdůrazňuje hlavně přezbrojení a spojenectví se Spojenými státy (KPRM). Rumunsko, kde drony z válečné zóny vyvolaly vzlety stíhaček F-16 u Tulcey (Agerpres), potřebuje, aby případné mírové podmínky snížily skutečné vojenské riziko podél jeho černomořské hranice. Finský prezident 14. srpna zdůraznil, že Evropa by se měla připravovat na Rusko jako dlouhodobou hrozbu i po případném příměří (finská vláda).

Itálie otázku legitimity ještě zostřuje. Jako člen G7 a stát s hlasem při každém rozhodnutí EU o sankcích může Řím přijmout E3 jako koordinační kanál, ne však jako náhradu fór, kde Itálie spolurozhoduje (Adnkronos, RBC Ukraine). Ani uvnitř E3 zřejmě neexistuje úplná shoda: Británie je podle European Pravda opatrnější než Francie, protože nechce zbytečně zatížit vztah s Trumpem (European Pravda).

Žádný zveřejněný text E3 zatím neexistuje. Washington ani Moskva evropské místo u stolu nepřijaly. Tři hlavní města se tedy připravují, nevyjednávají. E3 může oprávněně žádat evropský hlas v rozhovorech, které by mohly přepsat bezpečnostní pořádek kontinentu. Nemůže však věrohodně tvrdit, že tímto hlasem je, dokud se na mandátu nebudou podílet i země, které nesou přímé riziko.