Evropský štít brzdí výroba raket

V Paříži podepsalo 13. července devět evropských zemí a Ukrajina koalici proti balistickým raketám (Élysée, Al Jazeera). O pět dní později zasáhla Kyjev rozsáhlá ruská salva balistických a střel s plochou dráhou letu (The Globe and Mail). Politický slib tak prošel zátěžovým testem dřív, než se z něj stal funkční vojenský nástroj. Reakce v šesti zemích ukázaly hlavní omezení: protirakety, které Ukrajina potřebuje, se vyrábějí roky a žádný ze signatářů zatím neukázal, jak tuto mezeru uzavře.

Co továrny nedokážou dodat

Nejostřeji se problém ukázal v Německu. Berlín v první polovině roku 2026 schválil vývoz obranného materiálu na Ukrajinu zhruba za 2,5 miliardy eur (BMWK). Číslo dokládá politickou vůli. Neznamená ale, že ve skladech čekají k odeslání střely pro systémy Patriot nebo IRIS-T. Výroba samotného raketového motoru pro Patriot podle dostupných informací trvá přibližně dva a půl roku a německá licenční továrna by potřebovala další roky, než by se dostala na významnější objem produkce (NZZ). Krátkodobou pákou Německa proto není výroba, ale tlak na jiné evropské uživatele Patriotů, aby uvolnili střely ze svých zásob (Handelsblatt).

Francie nabídla nejkonkrétnější termíny dodávek: dočasné baterie SAMP/T, tedy francouzsko-italského systému protivzdušné obrany, radary do konce roku 2027 a zrychlené dodávky střel Aster 30 do října (Élysée). Emmanuel Macron staví SAMP/T jako evropskou alternativu k závislosti na amerických Patriotech. Jenže výroba protiraket Aster 30 se pohybuje kolem 80 až 100 kusů ročně, s plánem dostat se do roku 2028 na 300 kusů (Euromaidan Press). Proti ruským salvám, které mohou během jediné noci obsahovat desítky balistických raket, je to nízké tempo.

Samotné prohlášení koalice neobsahovalo žádný závazný výrobní harmonogram. Volání Volodymyra Zelenského po výsledcích „do 12 měsíců“ bylo politickým cílem, nikoli financovaným plánem nákupů (The Globe and Mail, Politico Europe).

Kdo přijel a kdo může dodat

Itálie ukázala rozdíl mezi politickou viditelností a průmyslovou vahou. Premiérka Giorgia Meloniová na pařížský summit nepřijela; zastoupil ji ministr zahraničí (Euronews Italy). SAMP/T přitom není jen francouzský systém. Itálie jej spoluvyrábí a dodává klíčové části pro jeho další generaci (Il Sole 24 Ore). Řím se vyhnul reflektorům, ale u průmyslového stolu zůstal.

Rumunsko připomnělo, co řeší státy na východním křídle, když se zásoby tenčí. Prezident Nicușor Dan řekl, že Bukurešť zvažuje předání střel pro systémy Patriot, rozhodnutí však vyžaduje jednomyslný souhlas nejvyšší rady obrany státu (TVR Info). Rumunsko už Ukrajině předalo celý systém Patriot (President of Ukraine). To, co zůstává, je omezené. A smlouva na nové detekční radary přinese první kus nejdřív za 11 měsíců (HotNews).

Litva využila ruský útok k tlaku na NATO, aby posunulo misi Baltic Air Policing, tedy mírové hlídkování rotujících stíhaček určené hlavně k identifikaci narušitelů vzdušného prostoru, směrem ke skutečné protivzdušné obraně s oprávněním sestřelovat přilétající hrozby (TV3). Raketové baterie, které by takovému mandátu daly reálnou sílu, se ale v Pobaltí objevují jen v krátkodobých nasazeních, nikoli jako trvalé pokrytí (LRT English).

Slovensko, které na začátku války předalo Ukrajině svůj systém S-300, znovu odmítlo financovat další dodávky zbraní (Denník N). Každá vláda, která odmítá přispět protiraketami, přitom dál spoléhá na štít, který právě tyto protirakety mají vytvořit.

Vzorec napříč šesti zeměmi je stejný. Schválené částky, koaliční prohlášení, summitové věty i bilaterální dohody se hýbou. Výroba protiraket ne. Dokud po politických oznámeních nepřijdou tovární objednávky, dohody o rozdělení výroby a kalendáře dodávek, zůstává protibalistická koalice hlavně na papíře. Ministři obrany devíti signatářských států dluží veřejnosti právě tato výrobní čísla. Zatím je nezveřejnil nikdo.