Obchodní dohoda Evropské unie omezuje vývoz aut do Indie na 250,000 vozidel

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií, uzavřená v lednu 2026, je největší obchodní smlouvou, jakou kdy jedna i druhá strana podepsala. Pokrývá trhy, které dohromady představují čtvrtinu světového HDP (European Commission). Za titulky o tom, že evropská auta získají snazší přístup na indický trh díky nižším clům, se ale skrývá nerovná výměna: EU otevírá indickému zboží 99,5 % svých celních položek, zatímco Indie dává evropským automobilkám kvótu jen 250 000 vozů ročně (S&P Global, India Briefing). Na trhu, kde se ročně prodá 4,5 milionu aut, to znamená přístup zhruba k 5,5 % poptávky (VDA).

Automobilová kvóta vypadá lépe, než funguje

Na dovážená evropská auta dnes Indie uplatňuje cla mezi 70 a 110 %, podle ceny vozu (CNBC). Podle dohody mají v prvním roce klesnout na 35 % a do pátého roku na 10 %, jenže pouze v rámci kvóty. Elektromobily během prvních pěti let nezískají žádné snížení cla (India Briefing).

Automobilky, které mají podle veřejné debaty na dohodě vydělat nejvíc, už přitom v Indii vyrábějí. Volkswagen a Škoda produkují stovky tisíc vozů v integrovaném závodě v Puné (Volkswagen India), Renault chce z Indie do roku 2030 vybudovat exportní základnu s roční hodnotou 2 mld. EUR (Automotive Manufacturing Solutions). Pro tyto firmy nejsou hlavní potřebou levnější hotová auta dovážená z Evropy, ale levnější komponenty pro jejich indické továrny.

Skutečný zisk tak míří hlavně k německým výrobcům strojů. Svaz VDMA, který zastupuje německé strojírenství, čeká u vývozu do Indie růst o 10 až 15 % (VDMA). Očekávané roční celní úspory v celé EU ve výši 4 mld. EUR podle Evropské komise potečou především přes průmyslová zařízení, chemii a díly, nikoli přes hotová auta z německých montážních linek (European Commission).

Kdo platí cenu

Na evropský trh naopak od prvního dne vstoupí bez cla 91 % indického vývozu (The Tribune/ICRA). Patří sem textil, farmaceutika, chemikálie i obuv, tedy odvětví, která v EU stále zaměstnávají statisíce lidí.

Nejvíc je vystaven textilní průmysl. Cla EU ve výši 4 až 26 % na indické látky a oděvy zmizí okamžitě (European Commission). V jihovýchodní Evropě, hlavně v Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku, pracuje v textilu a oděvní výrobě přes 400 000 lidí, často v provozech s velmi nízkými maržemi (IndustriAll Europe). Evropská textilní federace EURATEX proto žádá přísnější pravidla původu, aby indičtí výrobci nemohli jen lehce zpracovat čínské látky a vyvézt je do EU bez cla (EURATEX). U generických léků už mají indické skupiny jako Sun Pharma a Cipla evropská regulatorní povolení; nově budou místo cel až do 11 % čelit nulové sazbě (European Pharmaceutical Review).

Uhlíkové vyrovnání na hranicích EU, známé jako CBAM, má dovozcům účtovat podobné náklady na emise, jaké nesou evropské továrny. Vztahuje se ale na ocel a cement, nikoli na textil nebo farmaceutika (Borderlex). Evropští výrobci v těchto oborech tak platí část nákladů spojených s unijní klimatickou regulací. Jejich indičtí konkurenti ne.

Dohoda bez odporu

Na rozdíl od dohody s Mercosurem, která vyvolala protesty zemědělců a právní výzvu Polska u Soudního dvora EU, indická dohoda zatím nevyvolala masovou mobilizaci. Textilní lobby má v evropské politice slabší postavení než zemědělci. Samotný obchod je ale zřetelný: evropské firmy získají levnější dodavatelské řetězce pro své indické závody, zatímco nejzranitelnější část evropské výroby ponese tlak levnější konkurence. Dohoda čeká na ratifikaci Evropským parlamentem, pravděpodobně na začátku roku 2027 (ORF). Postupuje i proto, že pracovníci, kteří mohou ztratit nejvíc, nemají dost politické síly, aby ji zpomalili.