Finsko zastavilo dopravu kvůli dronům

Ráno 4. července zůstaly lodní trasy i letové koridory nad východní částí Finského zálivu prázdné. Podél pobřeží byly v pohotovosti finské stíhačky, vrtulníky i námořní plavidla. Nešlo o útok na Finsko. Důvodem byl ukrajinský dronový úder na Petrohrad na druhé straně zálivu a riziko, že by se některý prostředek mohl odchýlit nad území spojence.

Ministr obrany Antti Häkkänen potvrdil, že omezení letecké a námořní dopravy souvisela s ukrajinskou dronovou aktivitou u Petrohradu. Varování před náletem podle něj nebylo nutné, protože žádné drony do finského vzdušného prostoru nevstoupily (Ukrainska Pravda). V 9:18 byla omezení zrušena (RBC-Ukraine). Podobný postup zvolily finské úřady už 2. července; tehdy se provoz obnovil poté, co senzory nic nezachytily (Yle).

Žádné narušení vzdušného prostoru. Žádné škody. Přesto se na několik hodin zastavil civilní pohyb uvnitř prostoru EU a NATO, protože válka v sousedství začala určovat rozhodování na finském území.

Rozhoduje Finsko. NATO sleduje. EU nastavuje pravidla.

Pravomoc k takovému rozhodnutí zůstává plně národní. Omezení vydaly a následně zrušily finské ozbrojené síly spolu s civilními leteckými úřady. NATO uzavření nenařídilo. Agentura EASA, unijní úřad pro bezpečnost letectví, stanovuje pravidla a doporučení pro evropský provoz v blízkosti konfliktních zón, národní uzávěry ale neřídí (Eurocontrol).

Pod prahem článku 5, tedy klauzule kolektivní obrany, podle níž se útok na jednoho spojence považuje za útok na všechny, má NATO hlavně sledovat situaci, varovat a být připraveno zasáhnout. Zástupce velitele aliančního leteckého velení řekl Euronews, že pokud by dron vstoupil do aliančního vzdušného prostoru, mohly by jej sledovat nebo zneškodnit stíhací letouny (Euronews). Politické rozhodnutí zastavit civilní provoz však zůstává v Helsinkách, Tallinnu nebo Vilniusu.

Proto stejný typ rizika vyvolává v Pobaltí rozdílné politické reakce. Nejvolnější rámování zvolilo Estonsko. Ministr zahraničí Margus Tsahkna byl široce citován s výrokem, že zatoulané ukrajinské drony na území NATO mohou být „přijatelnou cenou“, pokud útoky poškozují ruskou válečnou ekonomiku. Argumentoval přitom tím, že koridorem ve Finském zálivu proudí významná část ruského exportu ropy (Eurointegration, LRT). Litva sleduje stejný problém i přes Kaliningrad: alianční stíhačky v rámci ochrany vzdušného prostoru koncem června čtyřikrát startovaly kvůli ruským letadlům bez zapnutých odpovídačů (TV3.lt).

Skeptickou protiváhu nabízí Dánsko. Podle deníku Berlingske dánská policie nenašla jednoznačné technické důkazy pro hlášení o dronech u letišť, zatímco ozbrojené síly trvaly na tom, že o drony šlo (Berlingske). Neuzavřená kodaňská vyšetřování ukazují slabé místo celé situace: z nejasných senzorových údajů může vláda vytvořit atmosféru mimořádného ohrožení, aniž veřejnosti předloží důkaz.

Co občané neuvidí

Těžší otázkou je demokratická kontrola. Občané viděli uzávěru a slyšeli ministrovo vysvětlení. Neviděli radarové záznamy, data ze senzorů ani zpravodajské podklady, na nichž rozhodnutí stálo. Finské omezení z 2. července bylo navíc původně vyhlášeno bez veřejného vysvětlení (UA.news).

Finská opatrnost sama o sobě působí věrohodně. Doporučení EASA pro konfliktní zóny už nyní varují letecké dopravce před západní částí ruského vzdušného prostoru kvůli riziku záměny cíle a protivzdušné obrany (Safe Airspace). Obecná hrozba je tedy doložená. Konkrétní spouštěč každého civilního omezení však zůstává utajený.

V oblasti Baltského moře neexistuje společný standard, podle něhož by státy občanům vysvětlovaly, proč jim kvůli válce, jíž se jejich země neúčastní, zastavili trajekt nebo přesměrovali let.