Finnish Defense Forces uzavřely Helsinki Airport kvůli ukrajinským dronům odkloněným ruským rušením

Ve čtyři ráno 15. května se provoz na letišti v Helsinkách zastavil. Nad Uusimaou vzlétly finské stíhačky Hornet, varování přes mobilní sítě se rozsvítila na 1,8 milionu telefonů a obyvatelé dostali pokyn zůstat uvnitř. O několik hodin dříve Ukrajina v utajených kanálech NATO upozornila, že její bojové drony vyslané proti ruským cílům může ruský elektronický boj odklonit do finského vzdušného prostoru. Po třech hodinách se letiště znovu otevřelo. Finské obranné síly nepotvrdily žádné narušení vzdušného prostoru. Samotný incident byl planý poplach. Slepé místo v institucionální přípravě, které ukázal, plané nebylo.

Čtyři země, čtyři improvizace

Ve stejném týdnu Lotyšsko rozeslalo regionální varování přes mobilní sítě poté, co 7. května do jeho vzdušného prostoru pronikly tři ukrajinské drony a dva z nich se zřítily u Rēzekne. Jeden zasáhl prázdné ropné nádrže. Estonsko poslalo místní výstrahy jen do krajů Võru a Ida-Viru a během několika hodin je odvolalo. Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky a zvýšilo pohotovost pozemní protivzdušné obrany, veřejnosti ale neřeklo nic.

Každá vláda zvolila postup, který lze obhájit. Dohromady však tyto kroky ukazují mezeru: NATO nemá společný postup pro případ, kdy se dron spojence dostane do vzdušného prostoru jiného spojence. Alianční doktrína rozlišuje cíle na nepřátelské a vlastní. Ukrajinský dron odkloněný ruským rušením nespadá čistě ani do jedné kategorie. A protože se pravidla nasazení NATO nevztahují na národní ozbrojené síly působící na vlastním území, každá země řeší takovou situaci sama.

Varovný systém, který nebyl připraven

Finská aplikace 112 Suomi, na niž spoléhají zhruba dva miliony uživatelů, v klíčové chvíli selhala. První výstraha se k lidem dostala. Zpráva, že nebezpečí pominulo, se k mnoha uživatelům dostala až se zpožděním jedné až dvou hodin, protože aplikace k aktualizaci potřebuje internetové připojení. Cell broadcast, tedy systém, který posílá varování přímo přes mobilní vysílače bez nutnosti instalovat aplikaci, měl podle evropského kodexu pro elektronické komunikace fungovat ve všech členských státech do června 2022. Finsko je šest let ve skluzu. Systém má být hotový až koncem roku 2027.

Německo, které cell broadcast zavedlo po povodňové katastrofě v údolí Ahr v roce 2021, dnes dokáže alespoň jedním varovným kanálem zasáhnout 97 procent obyvatel. Lotyšsko 7. května cell broadcast použilo, jenže obyvatelé Rēzekne dostali varování 70 minut poté, co už dron spadl. EU umí stanovit termín. Nedokáže ale sama zajistit, aby jej státy splnily.

Politické následky kopírují geografii

Lotyšská premiérka Evika Siliņaová 14. května rezignovala poté, co bez konzultace s jeho stranou odvolala ministra obrany a tím rozbila vládní koalici. Dronové incidenty spor spustily, příčinou však byla slabá koaliční disciplína, kterou krize vytáhla na povrch (la.lv, Le Monde). V Estonsku ministr obrany Hanno Pevkur veřejně vyzval Ukrajinu, aby do dronů instalovala „kill switche“, tedy automatické sebedestrukční mechanismy, které zničí stroj po odchýlení od naprogramované trasy. Finské sdělení bylo přímočařejší: ministr obrany Häkkänen Kyjevu vzkázal, že využívat finský vzdušný prostor „je přísně zakázáno. Naprosto zakázáno“.

Ukrajinský ministr zahraničí Sybiha připsal všechny odchylky záměrnému ruskému elektronickému boji a nabídl vyslat do pobaltských metropolí bezpečnostní experty.

Snaha zacelit mezeru

Technická reakce postupuje rychle. Rheinmetall a Deutsche Telekom čtyři dny před poplachem v Helsinkách oznámily společný projekt civilního protidronového štítu, který má využít mobilní vysílače jako pasivní radarové senzory. NATO zahájilo testy protidronové obrany v Rumunsku v rámci operace Eastern Sentry. Bukurešťská devítka, skupina devíti členských států NATO na východním křídle, na květnovém summitu vyzvala ke konsolidované protivzdušné obraně.

Všechny tyto iniciativy míří na detekci a zachycení dronů. Neřeší však doktrinální mezeru: když hranici překročí spojenecký dron, kdo rozhodne, co přesně představuje, a co má následovat? Vznikající evropská iniciativa NATO pro obranu proti dronům počítá s plnou operační schopností v letech 2027 až 2028. Soustředí se ale na nepřátelské drony, nikoli na nejasnou třetí kategorii, s níž se už tento měsíc setkaly čtyři země. Pro NATO je teď praktickou otázkou, zda se doktrína stihne přizpůsobit dřív, než další dron dopadne jinam než na prázdné pole.