Ruský dron zranil civilisty v NATO

Rumunsko potvrdilo, že 29. května zasáhl ruský dron Geran-2 s 30 kilogramy výbušniny obytný dům v Galați a zranil čtrnáctiletého chlapce a jeho matku. Jde o první potvrzený případ, kdy ruský bojový prostředek zranil civilisty na území NATO. Bukurešť uzavřela konzulát, vyhostila diplomata a incident odsoudily vlády napříč EU. NATO ale neaktivovalo článek 4, tedy ustanovení smlouvy, které umožňuje kterémukoli spojenci vynutit formální bezpečnostní konzultace, nesvolalo mimořádné jednání a nevydalo společné prohlášení.

Co udělala Bukurešť

Prezident Nicușor Dan prohlásil generálního konzula Andreje Kosilina za nežádoucí osobu a uzavřel ruský konzulát v Konstanci. Moskva tím přišla o diplomatickou přítomnost na rumunském pobřeží Černého moře (Agerpres). Ministryně zahraničí Oana Țoiuová varovala, že mohou následovat další kroky (El País). Dan v rozhovoru pro BBC řekl, že nevylučuje ani vyhoštění ruského velvyslance (Agerpres).

Prezidentská kancelář a ministerstvo obrany ale popisují dráhu dronu odlišně. Dan uvedl, že stroj byl „odkloněn ukrajinskou obrannou palbou“, čímž incident zasadil spíše do rámce přelití bojů přes hranici než úmyslného útoku na Rumunsko. Ministr obrany Radu Miruță tuto verzi odmítl potvrdit a označil ji za „fintu ve veřejném prostoru“. Pokud dron odklonila ukrajinská protivzdušná obrana, Rusko nese odpovědnost za jeho vypuštění, ne nutně za zacílení na Rumunsko. Právě tento rozdíl určuje, zda má Bukurešť prostor tlačit na eskalaci uvnitř NATO, nebo zda bude incident brán jako škoda vyplývající z blízkosti války.

Evropa reagovala bez pokynu

Vlády států EU si v dnech kolem úderu předvolávaly ruské velvyslance. Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová incident označila za „zjevné a závažné porušení rumunské suverenity“ (Informat.ro). Unie útok odsoudila a naznačila další tlak na Moskvu (EU News Italy).

Reakce ale nevznikla jako pokyn z Bruselu. Už 28. května, tedy den před zásahem v Galați, se na neformálním jednání ministrů zahraničí EU členské státy shodly, že je třeba tlak na Rusko zvýšit (EEAS). Když dron dopadl, vlády jednaly souběžně. Hlavní města se potkala ve stejném závěru sama.

Slovensko ukázalo hranici této solidarity. Ministr zahraničí Juraj Blanár úder odsoudil, ruského velvyslance si ale předvolat odmítl (Novinite). Mezi uzavřením konzulátu v Bukurešti a zdrženlivostí Bratislavy leží skutečný rozsah evropské shody na Galați.

Práh, který se dál posouvá

Rumunsko dron sledovalo po celou dobu letu. Ve vzduchu byly stíhačky F-16 s povolením k použití zbraní. K zásahu ale během čtyřminutového okna nedošlo kvůli třem omezením: rumunské právo neumožňuje pálit do ukrajinského vzdušného prostoru, dokud je Rumunsko formálně v míru; protidronový systém Merops nemůže odpalovat interceptory nad obydlenou oblastí bez nepřijatelného rizika vedlejších škod; a kanony Gepard vyžadují v době míru souhlas soukromých vlastníků pozemků pro své rozmístění. Jde o pravidla a systémy navržené před rokem 2023, tedy předtím, než masové nasazení dronů změnilo podobu hrozby na východním křídle NATO.

Galați bylo pátým dronovým incidentem na východní hranici NATO během patnácti dnů, po narušeních vzdušného prostoru nebo úderech spojených s Finskem, Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Každý další byl závažnější než předchozí. Samotné Rumunsko od roku 2022 zaznamenalo nejméně čtrnáct podobných incidentů. Ani jednou nebyl aktivován článek 4. Neexistuje ani rámec pro odškodnění zasažených civilistů.

Národní a unijní reakce tak vyplňují prostor, kde by jinak stála alianční odpověď. Každý incident, který NATO absorbuje bez spuštění společných mechanismů, posouvá práh pro ten další. Ani první civilní oběti na území NATO tento vzorec nezměnily. Otevřená zůstává otázka, co by jej změnilo.