Fitch rozhodne o ratingu Rumunska

Po čtvrtečním zavření trhů zveřejní Fitch nové hodnocení rumunského státního dluhu. Rumunsko je nyní na stupni BBB-, tedy na poslední příčce investičního pásma. O stupeň níž začíná kategorie, které trhy říkají „junk“: pro stát to obvykle znamená citelně dražší půjčování. Moody’s bude Rumunsko hodnotit 7. srpna a S&P v říjnu, takže čtvrteční verdikt je první ze tří rozhodnutí, která určí, za kolik si Bukurešť bude v příštích měsících půjčovat.

Schodek se zlepšil, trhy ale opravě stále nevěří

Hlavní rozpočtové číslo vypadá lépe než loni. Za první pololetí skončil schodek veřejných financí na 2 % HDP, zatímco před rokem činil 3,64 % (Romania Insider, Digi24). Analytici Erste/BCR právě proto čekají, že Fitch rating ponechá, byť s negativním výhledem (Spotmedia, SeeNews).

Problém je v okolnostech, které toto číslo obklopují. Evropská banka pro obnovu a rozvoj čeká, že se rumunská ekonomika v roce 2026 zmenší o 0,2 %, po růstu jen 0,7 % v roce 2025 (EBRD). V recesi se schodek snižuje hůř: daňové příjmy klesají a sociální výdaje mají tendenci růst.

K tomu se v květnu přidala inflace 10,85 %. Rumunská centrální banka drží základní sazbu, tedy cenu, za kterou si komerční banky půjčují od centrální banky, na 6,5 %, nejvýše v celé EU (Romania Insider, International Investment). Vysoké sazby pomáhají chránit měnu, zároveň ale zdražují úvěry státu, firmám i domácnostem. Úřadující ministr financí Alexandru Nazare řekl, že Rumunsko ratingovým agenturám své argumenty předložilo, možnost snížení ratingu ale nevyloučil (Agerpres).

Co by snížení od Fitch znamenalo a co ne

Pokud by Fitch snížil rating sám na BB+, šlo by o vážný signál, nikoli automatický pokyn k prodeji rumunských dluhopisů. Unijní pravidla pro penzijní fondy, pojišťovny a investiční fondy od správců vyžadují, aby posuzovali riziko; nenařizují jim zbavit se dluhopisů ve chvíli, kdy jedna agentura překročí hranici investičního pásma (UCITS Directive, Solvency II Delegated Regulation). Některé dluhopisové indexy, podle nichž investují velké fondy, navíc používají prostřední rating ze tří hlavních agentur. Dokud by tedy Moody’s a S&P Rumunsko podržely, podle této metodiky by zůstalo v investičním pásmu (State Street BWZ).

Skutečná škoda by se propsala hlavně přes náklady financování. Vyšší výnosy státních dluhopisů znamenají, že Bukurešť platí vyšší úroky při každé nové emisi dluhu. Bankám, které rumunské státní dluhopisy drží, zároveň klesá hodnota cenných papírů používaných jako zástava, což omezuje úvěry pro podniky a domácnosti. Rumunsko se navíc nemůže spolehnout na Evropskou centrální banku tak jako země eurozóny, jejichž dluhopisové trhy může ECB v krajním případě uklidňovat. Protože Rumunsko eurem neplatí, tlak se přímo přelévá do leu.

Výnos desetiletých rumunských dluhopisů byl už před rozhodnutím kolem 6,7 %, tedy zhruba 3,2 procentního bodu nad rakouským benchmarkem (Curs de Guvernare, ECB). Tento rozdíl už v cenách odráží vážné pochybnosti. Snížení ratingu by ho dál rozšířilo.

Peníze z EU zvyšují tlak, region zůstává klidný

Jak jsme psali začátkem měsíce (To Brief), Rumunsko může přijít zhruba o 4,5 mld. EUR z grantů unijního fondu obnovy, pokud do 31. srpna neschválí šest reformních zákonů (Libertatea). Parlament několik návrhů přijal na mimořádné schůzi 29. července, úřadující premiér Ilie Bolojan ale odložil zákon o platech ve veřejném sektoru. Právě tento milník je spojen s přibližně 770 mil. EUR (Brussels Times), protože jeho dočasná vláda nemá dost hlasů. Rumunsko už vyčerpalo 60,6 % své alokace z fondu obnovy; úzkým hrdlem jsou tedy reformy, které musí stihnout v závěrečné fázi. Pravidla Evropské komise pro uzavírání programu jsou v tomto bodě tvrdá: milníky splněné po termínu se nepočítají (Commission closure guidance).

Investoři zatím berou potíže jako rumunský, nikoli regionální problém. Analytici PKO BP popsali střední a východní Evropu jako „zdravou ekonomiku s nezdravými veřejnými financemi“ a Rumunsko označili za zemi, kde snižování schodku dopadá nejtíživěji (PKO BP). S&P hodnotí Česko známkou AA- se stabilním výhledem a Polsko A- se stabilním výhledem; Rumunsko a Maďarsko sdílejí spodní hranici BBB- s negativním výhledem (Economica). Data rakouské centrální banky o výnosech tento rozdíl potvrzují: dlouhodobý výnos Rumunska dosáhl 6,94 %, zatímco u Česka činil 4,32 % (OeNB). Trhy tedy třídí země jednotlivě.

Rumunsko se tento týden může snížení ratingu od Fitch vyhnout, pokud agentura vezme zlepšení pololetního schodku jako věrohodný signál. Trhy už s ním ale zacházejí jako se slabším dlužníkem, protože rozpočtová oprava stále stojí na reformních zákonech, které dočasná vláda bez parlamentní většiny nemusí dokázat prosadit.