Rumunsko balancuje na hraně junku

Agentura Fitch bude 31. července přezkoumávat státní rating Rumunska. Všechny tři hlavní ratingové agentury dnes zemi drží na nejnižším investičním stupni (BBB-/Baa3) a všechny k němu přidávají negativní výhled (SeeNews, Romania Insider). I jediné snížení by Rumunsko u dané agentury posunulo do spekulativního pásma, což by mohlo spustit nucené prodeje dluhopisů za miliardy eur. Vláda, která měla veřejné finance opravit, v květnu padla po hlasování o nedůvěře (JURIST).

Dvojí schodek, který živí sám sebe

Rumunsko má největší rozpočtový schodek v EU, v roce 2025 dosáhl 7,9 % HDP. Zároveň vykazuje deficit běžného účtu, tedy rozdíl mezi tím, co země v zahraničí vydělává a co tam utrácí, blízko 8 % HDP (ING Think, European Commission). Oba schodky se navzájem posilují: stát svým utrácením podporuje spotřebu a dovoz, tím se prohlubuje vnější nerovnováha a země potřebuje víc zahraničního kapitálu na financování rozpočtu i platební bilance. Jakmile investoři ztratí důvěru, tento mechanismus se umí otočit velmi rychle.

První část obratu už přišla. V prvním čtvrtletí roku 2026 se HDP meziročně snížil o 1,7 % (China-CEE Institute). Inflace v dubnu vystoupila na 10,71 %, nejvýše v EU, rumunská centrální banka BNR ale drží základní sazbu na 6,5 % (BNR). Reálná úroková sazba, tedy základní sazba očištěná o inflaci, se tak pohybuje kolem minus 4 %. Domácí střadatelé i zahraniční držitelé dluhopisů přicházejí o kupní sílu už tím, že rumunská aktiva drží.

Centrální banka je sevřená z obou stran. Zvýšení sazeb by prohloubilo recesi a zdražilo obsluhu státního dluhu. Snížení sazeb by urychlilo pád leu, který už oslabil za hranici 5,20 za euro, tedy mimo pásmo, jež BNR roky bránila. Devizové rezervy se jen v dubnu snížily zhruba o 2,3 mld. EUR, mimo jiné kvůli intervencím na podporu měny (BNR, Spotmedia). Rumunsko není v eurozóně, a nemá tedy záchrannou kotvu ECB, která by mohla spirálu přerušit.

Sousedé se vzdalují

Rumunskou zranitelnost zostřuje srovnání se zeměmi v regionu.

Výnosy desetiletých maďarských dluhopisů od začátku roku 2026 klesly o 140 až 150 bazických bodů; jeden bazický bod je setina procentního bodu. Trhy do cen promítly očekávanou ústavní většinu strany Tisza a věrohodnější cestu k přijetí eura (Portfolio.hu). Polsko má sice schodek nad 7 % HDP, ale 80 % svého dluhu financuje doma a ekonomika roste o 3,4 %, takže si drží rating A-/A2, několik stupňů nad Rumunskem (Bankier.pl). Rumunské dluhopisy se dříve obchodovaly jako součást středoevropského a východoevropského koše. Ten koš se teď rozpadá.

Co by snížení ratingu spustilo

Pokud Fitch nebo jiná agentura srazí Rumunsko pod BBB-, začnou působit pravidla dluhopisových indexů. Bloomberg Global Aggregate, benchmark sledovaný pasivními fondy s biliony dolarů pod správou, používá medián ratingů tří agentur; snížení u dvou ze tří by Rumunsko z indexu vyřadilo (Bloomberg methodology). Penzijní fondy a pojišťovny, které smějí držet jen investiční rating, by v dalších týdnech čelily nuceným prodejům. Ty by rozšířily spready, tedy prémii proti bezpečným německým dluhopisům, zvýšily náklady na financování a tlačily leu níž. Výsledek by se sám posiloval.

V prvním čtvrtletí roku 2026 se rumunský rozpočtový schodek zúžil na 1,03 % HDP z 2,28 % o rok dříve. Pomohly vyšší příjmy z DPH po loňském červencovém zvýšení sazby (Romania Journal). První čtvrtletí je však pro rumunské veřejné finance sezonálně nejsilnější; výdaje se koncentrují do druhé poloviny roku. Největší nevyužitý zdroj příjmů zůstává téměř nedotčený: Rumunsko má 29,5% mezeru ve výběru DPH, nejhorší v EU (VATupdate, IMF).

Fitch teď musí posoudit, zda vláda v demisi bez parlamentního mandátu dokáže věrohodně slíbit opravu těchto čísel. Kalendář jí nepomáhá: 31. červenec přijde dřív, než by nová vláda mohla prosadit rozpočet.