Flanders hlásí 14 případů západonilské horečky

Ve Flandrech už může člověka nakazit komár virem západonilské horečky. Belgie letos zaznamenala první lidské nákazy získané na jejím území; podle ECDC jich bylo k 7. říjnu 15 (ECDC). Belgičtí vědci přitom virus našli u volně žijících ptáků už v srpnu 2025 (Sciensano). Lidské případy ukazují, že virus zjištěný nejprve u volně žijících zvířat se dostává i k lidem.

O místní nákaze se mluví tehdy, když se člověk nakazí v dané zemi, nikoli při cestě do zahraničí (týdenní zpráva ECDC). Vlámské úřady 15. října uvedly 14 potvrzených případů a dvě úmrtí; oba zemřelí patřili do skupiny ohrožené těžkým průběhem (vlámské ministerstvo zdravotnictví). Zachycené případy jsou jen viditelnou částí nákaz. Většina infekcí probíhá bez příznaků (fakta ECDC), takže mnoho nakažených nevyhledá lékaře ani nepodstoupí test.

Štafeta mezi ptáky a komáry

Proč nález viru u ptáků vypovídá i o riziku pro lidi? Po celé léto si ho předávají volně žijící ptáci a komáři. Komár nasaje krev nakaženého ptáka, virus se v něm rozmnoží a při dalším sání krve ho přenese na jiného ptáka (ISS). Ptáci koloběh udržují, protože v jejich krvi je dost viru na to, aby ho mohl nasát další komár.

Lidé a koně do tohoto koloběhu nepatří. Onemocnět mohou, ale v krvi mívají příliš málo viru na to, aby nakazili komára, který je štípne (belgická federální zdravotní služba). Odborníci jim proto říkají „slepí hostitelé“: u nich se přenosový řetězec přeruší.

To má praktický důsledek. Nakažený člověk ve Flandrech nepřenese virus na komáry ve svém okolí, a nákazu tak dál nešíří. Každý lidský případ proto ukazuje zpět na nakažené komáry a přes ně na ptáky v okolí. Je to signál, že koloběh mezi ptáky a komáry probíhá blízko míst, kde lidé žijí.

Co odhalili ptáci a koně

Belgie zjistila virus u ptáků dříve, než zaznamenala místní nákazy lidí. Vypovídá to o pořadí, v jakém byly případy odhaleny, nikoli o tom, kdy virus do země dorazil. Protože většina nákaz probíhá bez příznaků, mohly dřívější lidské případy zůstat bez povšimnutí.

Letošní nálezy u zvířat ukázaly, jak daleko se virus rozšířil. Belgie ohlásila 14 ohnisek u koní a 26 u ptáků v 18 ze svých 44 statistických oblastí (zpráva ECDC a EFSA). Jednotlivé nálezy přitom říkají něco jiného. Ohnisko u ptáků ukazuje, že v dané oblasti funguje koloběh mezi ptáky a komáry. Kůň, stejně jako člověk, virus dál nepřenáší. Jeho onemocnění ale ukazuje, že nakažení komáři už štípali i velké savce, takže stejnému riziku čelili také lidé v okolí.

Belgie není jediná. ECDC letos popsalo rekordní počet nákaz západonilskou horečkou a šíření viru do nových částí Evropy (ECDC). Podle společné zprávy ECDC a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) zasáhla sezona 2026 větší území než kterákoli předchozí. Po vrcholu v srpnu a září přenos do začátku října zeslábl (zpráva ECDC a EFSA).

Před nákazou chrání především prevence štípnutí. ECDC doporučuje repelenty, večer, kdy jsou komáři nejaktivnější, nosit volné dlouhé oblečení, používat sítě do oken a moskytiéry nad postelemi a odstraňovat stojatou vodu, v níž se komáři množí (ECDC). Tato opatření jsou zvlášť důležitá pro lidi ohrožené těžkým průběhem. Do této skupiny patřili i dva pacienti z Flander, kteří zemřeli.

Během zhruba roku přešla Belgie od záchytu západonilského viru u volně žijících ptáků k nákazám lidí získaným přímo v zemi; virus se přitom objevil u zvířat ve velké části státu. Každý článek řetězce je nyní doložen, od ptáka přes komára a koně až k člověku. Zda se koloběh po návratu komárů příští léto rozběhne znovu na stejných místech, budou sledovat týmy, které v Belgii monitorují nákazy u zvířat i lidí.