Čtyři státy chtějí úvěr pro Ukrajinu

Evropská unie už dva roky posílá Ukrajině výnosy z ruských státních aktiv zmrazených po invazi. Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a Polsko teď chtějí jít dál: využít samotnou jistinu ve výši 210 mld. eur jako zajištění pro nové financování Ukrajiny (Reuters, Kyiv Independent). Rozdíl mezi výnosem a jistinou je v tomto příběhu podstatou celé politiky.

Úroky už plynou. EU dosud převedla Kyjevu 8 mld. eur, naposledy v srpnu tranši 1,4 mld. eur (EEAS). Samotné rezervy zůstávají podle unijního sankčního nařízení právně zablokované, ale vlastnicky nedotčené (Eur-Lex, nařízení Rady 2022/334). Dopis čtyř vlád Evropské komisi ji žádá, aby znovu otevřela „nové možnosti“ mobilizace těchto rezerv. Protože výnosový tok už má své určení, „nové možnosti“ fakticky znamenají práci se samotnou jistinou.

Mezera, kterou výnosy nezaplní

Čtyři vlády nežádají konfiskaci. Přesnější čtení jejich dopisu míří na užší konstrukci: vytvořit úvěr nebo zajištění opřené o zmrazené rezervy, aniž by je EU formálně zabavila (Euronews, El País). I měkčí varianta by ale Unii posunula za hranici, které se dosud záměrně vyhýbala.

Načasování vysvětluje prostá aritmetika. Mimořádné roční výnosy se podle zprávy francouzského Senátu pohybují zhruba mezi 2,5 a 3 mld. eur a každé snížení sazeb ECB tuto částku zmenšuje. Proti odhadované potřebě 90 mld. eur na financování Ukrajiny do konce roku 2027, s níž pracuje Evropská komise (Tagesschau), klesající proud úroků nestačí. Argument zastánců změny je přímočarý: zkázu způsobilo Rusko, a proto mají jeho zablokované rezervy nést větší část nákladů dřív než evropští daňoví poplatníci.

Kdo rozhoduje a kdo nese riziko

V tomto případě je důležitý řetězec pravomocí. Evropská komise může navrhnout finanční varianty, rozhodují ale členské státy. V zahraniční politice EU je potřeba jednomyslnost, takže veto má každá vláda. Belgii to dává mimořádnou váhu, protože přibližně 193 mld. eur ze zmrazených aktiv leží u bruselského centrálního depozitáře cenných papírů Euroclear (Trends-Tendances).

Belgie podporuje Ukrajinu, ale nechce sama nést právní a finanční rizika. Le Monde informoval zhruba o 200 právních řízeních vedených proti Euroclearu a devíti arbitrážních oznámeních proti samotné Belgii (Le Monde). Rusko už na depozitář vyvíjí přímý tlak (Boursorama/AFP). Německé právní komentáře upozorňují, že i ruské soudní nároky, které by v Evropě nebyly vymahatelné, zvyšují riziko odvetných kroků vůči evropským aktivům drženým v Rusku (beck-aktuell).

Švédsko nabídlo, že pokryje svůj podíl na zárukách pro Belgii (SVT). Nizozemsko při prosincovém neúspěšném pokusu o konstrukci opřenou o aktiva nabídlo záruky zhruba za 14 mld. eur (NOS). Belgie tehdy návrh zablokovala a debata se odložila.

Paříž a Berlín vymezují hranice

Francie a Německo souhlasí s využíváním výnosů a vidí smysl v širší finanční konstrukci. Formální konfiskaci státního majetku ale nepřijmou. Bundestag odmítl návrh Zelených, aby byla zmrazená aktiva plně zpřístupněna Ukrajině (Bundestag). Výbor francouzského Senátu podmínil podporu přísným souladem s mezinárodním právem a zachováním důvěry investorů v aktiva denominovaná v eurech (Sénat).

Společná pozice Paříže a Berlína zužuje prostor, v němž se může Komise pohybovat. Funkční plán musí splnit tři podmínky: ponechat rezervy právně ve vlastnictví Ruska, ochránit Belgii před tím, aby byla žalována sama, a přesvědčit investory, že Evropa nebude se zahraničními rezervami nakládat jako s politickým nástrojem. Žádný dosavadní návrh všechny tři podmínky nesplnil.

Čtyři signatáři přesně pojmenovali mezeru mezi ukrajinskými potřebami a modelem, který pracuje jen s výnosy. Odpověď ale nedodali. Belgie, Francie a Německo teď budou chtít vědět, kdo odškodní Euroclear, kdo ponese náklady ruské odvety a kdo zaručí celou konstrukci v případě, že budoucí Rada EU, v níž zasedají všechny členské státy, odhlasuje zrušení sankcí a rezervy se budou muset vrátit. Dokud pod těmito odpověďmi nebudou podpisy, 210 mld. eur zůstane tam, kde je.