Čtyři režimy pro ukrajinská povolení

Od 5. srpna musejí Ukrajinci, kteří nově žádají v EU o dočasnou ochranu, doložit, že splnili své branné povinnosti podle ukrajinského práva. Milionů lidí, kteří už ochranu získali, se tato podmínka netýká. Unijní předpis však podrobnosti vymezuje natolik vágně, že jednotlivé země kontrolují různé věkové skupiny a uznávají různé doklady. O tom, co musí žadatel předložit, tak nyní rozhoduje místo podání žádosti.

Co EU rozhodla a co ponechala otevřené

Dne 30. července přijala Rada EU, v níž členské vlády rozhodují o unijní politice, rozhodnutí 2026/1912. Dočasnou ochranu prodloužila do března 2028 a současně přidala podmínku splnění branných povinností. Opatření navrhla Evropská komise, Evropský parlament v tomto případě neměl legislativní pravomoc. Uplatňování pravidla je nyní na migračních úřadech členských států.

Podle rozhodnutí musejí žadatelé prokázat splnění ukrajinských branných povinností, „pokud se na ně vztahují“. Předpis neurčuje pohlaví ani věkové rozmezí a nestanoví ani konkrétní doklad. Výjimku mají lidé, kteří byli před 31. červencem nepřetržitě chráněni ve stejném členském státě. Týká se tedy naprosté většiny ukrajinských mužů pobývajících v Evropě: podle Eurostatu mělo dočasnou ochranu celkem 4,43 milionu lidí.

Při přesunu do jiného členského státu by se však nová kontrola mohla vztahovat i na člověka, který už dočasnou ochranu má. Výjimka je totiž v rozhodnutí podmíněna nepřetržitým pobytem v jedné zemi.

Česko a Švédsko: stejné pravidlo, odlišné kontroly

Česko začalo 5. srpna prověřovat žadatele ve věku od 18 do 60 let (český informační portál pro cizince/OAMP). Z veřejně popsaných postupů je česká kontrola nejpřísnější: úřady vyžadují vytištěný záznam z ukrajinského systému vojenské evidence Reserv+ a zároveň jeho porovnání s aktuálním digitálním profilem žadatele. Ministr vnitra Lubomír Metnar začátkem září uvedl, že podíl žadatelů v bojeschopném věku prudce klesl (Novinky).

Švédsko prověřuje muže ve věku od 23 do 65 let. Tamní migrační úřad uznává širší okruh dokladů, včetně výjezdního razítka v cestovním pasu, které není starší než 90 dní (Migrationsverket). Proč stanovil horní hranici právě na 65 let, úřad ve svých pokynech nevysvětluje.

Německo a Polsko: veřejné pokyny chybějí

V Německu se povolení k pobytu pro Ukrajince řídí závazným rozhodnutím EU, veřejný spolkový pokyn s věkovými hranicemi nebo seznamem požadovaných dokladů však dosud zveřejněn nebyl (§ 24 zákona o pobytu). Ani polské pokyny k registraci se o vojenské evidenci či nové podmínce nezmiňují (gov.pl). Interní instrukce mohou existovat, žadatelé ve dvou z největších hostitelských zemí Evropy však nemají z veřejných informací jak zjistit, co po nich úřady budou požadovat (Eurostat).

Samostatný a přísnější dánský zákon

Dánsko má na základě smluvní výjimky postavení mimo společný azylový rámec EU, rozhodnutí Rady se na něj proto nevztahuje. Kodaň přijala vlastní zákon, který platí od 3. září a dopadá na muže ve věku od 23 do 59 let (Berlingske). V jednom ohledu jde dánská úprava dál než unijní pravidlo: úřady mohou odejmout už vydaná povolení na základě žádostí podaných od 25. června, i když je schválily ještě před účinností zákona. Sdružení obcí a organizace občanské společnosti upozornily, že tato zpětná působnost může vést k rozdělování rodin (KL).

Počet dotčených lidí zatím nikdo nevyčíslil

Údaje o počtu zamítnutých žádostí po srpnové změně nejsou na úrovni EU k dispozici. České úřady informovaly o desítkách případů denně, zatímco švédské, německé ani polské migrační orgány zkoumané pro tento článek žádné statistiky zamítnutí nezveřejnily. Podmínka se vztahuje jen na nově udělovanou ochranu, takže dopadá pouze na část z celkového počtu chráněných osob. Ani šest týdnů po zavedení pravidla není známo, jak velká tato skupina je a kolik lidí úřady odmítly.

Právní základ zatím soudy neprověřily

Právník Steve Peers, který na problém jako první upozornil, tvrdí, že pravomoc Rady prodloužit dočasnou ochranu nemusí zahrnovat možnost zúžit okruh lidí, kteří na ni mají nárok. Důvody pro vyloučení obsažené přímo ve směrnici o dočasné ochraně zahrnují závažnou trestnou činnost a bezpečnostní hrozby, nikoli nesplnění branných povinností vůči cizímu státu (směrnice 2001/55). Rada naproti tomu vychází z názoru, že pravomoc ochranu prodloužit zahrnuje i stanovení nových podmínek. Soudy tento výklad dosud neposuzovaly. Odmítnutý žadatel by musel rozhodnutí nejprve napadnout u vnitrostátního soudu, který by poté mohl věc předložit Soudnímu dvoru EU.

Dokud chybějí úplné údaje o zamítnutých žádostech, vede opatření především k nerovnému posuzování žadatelů v jednotlivých evropských zemích. Jeho přínos pro ukrajinskou mobilizaci zatím doložen nebyl.