Čtyři státy blokují 90% emisní cíl

Německo, Itálie, Polsko a Česko podle dostupných informací poskládaly dostatečnou podporu k tomu, aby zablokovaly i vlastní kompromis Evropské komise k emisím osobních aut. Pokud tato sestava vydrží, neprojde Radou EU, kde o unijních zákonech hlasují vlády členských států, žádná verze návrhu bez ústupků vůči jejich požadavkům. Spor se vede o to, kolik flexibility si Evropa nechá při odchodu od spalovacích motorů a kdo zaplatí účet ve chvíli, kdy začne politický harmonogram narážet na průmyslovou realitu.

Aritmetika, která svazuje jednání

Podle současného unijního práva musejí nová auta prodávaná po roce 2035 snížit emise CO2 z výfuku o 100 % proti úrovni roku 2021. V praxi to znamená konec prodeje nových benzinových a naftových aut (EUR-Lex). Evropská komise navrhla tento cíl znovu otevřít a snížit jej na 90 %, čímž by vznikl úzký prostor pro vozy jezdící na syntetická nebo obnovitelná paliva (Reuters/MarketScreener, EUobserver).

Na schůzce ministrů životního prostředí 25. června však Německo a Itálie podle Bloombergu a RMF naznačily, že i 90 % je pro ně příliš přísné.

Většina unijní legislativy se schvaluje kvalifikovanou většinou: pro návrh musí hlasovat nejméně 15 z 27 vlád, které zároveň zastupují 65 % obyvatel EU (Rada EU). K zablokování návrhu potřebují odpůrci čtyři státy s více než 35 % obyvatel. Německo, Itálie a Česko mají populační váhu, ale jen tři vlády. Polsko dodává čtvrtý hlas a posouvá skupinu zhruba na 42 %, tedy pohodlně nad obě hranice (Eurostat, RMF).

Blokační menšina neumí napsat vlastní zákon. Umí ale donutit druhou stranu vyjednávat.

Čtyři metropole, čtyři různé požadavky

Tábor požadující větší flexibilitu se shoduje na směru, ale ne na detailech. Německo chce více času, uznání e-paliv, tedy syntetických paliv vyráběných ze zachyceného CO2 a obnovitelné elektřiny, a ochranu pro plug-in hybridy. Itálie tlačí na biopaliva a „technologickou neutralitu“, tedy přístup, při němž regulace stanoví emisní strop, ale neurčuje, jaký typ pohonu jej má splnit. V případě Říma tento požadavek stojí na automobilovém sektoru, který v roce 2024 vyrobil 591 000 vozidel, zatímco v roce 2000 to bylo 1,74 mil. (OICA). Česko, jehož ekonomika je pevně napojená na dodavatelský řetězec Škody, chce mírnější pravidla před rokem 2030, aby se výrobci během přechodu vyhnuli vysokým pokutám. Polsko spor rámuje jako otázku férovosti: kdo ponese náklady a v jakém tempu.

Elektromobily se přitom prodávají. V Itálii dosáhl podíl dobíjecích aut na nových registracích začátkem roku 2026 16,7 %, zatímco evropský průměr činil 31,6 % (Repubblica). Čtyři státy tedy netvrdí, že přechod neprobíhá. Tvrdí, že zaměstnanci a dodavatelé potřebují pružnější nástroje, aby jej přežili.

Přísnější tábor a francouzská nejednoznačnost

Sedm zemí včetně Dánska, Francie, Nizozemska, Španělska a Švédska začátkem června varovalo Brusel, aby pravidla nezměkčoval. Podle nich by ústup od stávajících cílů odradil investory, kteří už stavějí továrny na elektromobily a baterie (Euronews). Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra tuto argumentaci na Radě 25. června podpořil, když růst prodeje elektromobilů označil za „spektakulární“ (Economic Times/Reuters).

Logiku přísnějšího tábora dobře ukazuje Švédsko. Při více než 40% podílu elektromobilů na nových registracích a nákladech na elektrickou jízdu zhruba na polovině ceny dieselu za kilometr si Stockholm vybudoval infrastrukturu podle současných pravidel (Energimyndigheten, Nordea). Změkčení cíle by část nákladů přesunulo na země, které se přizpůsobily dříve.

Největší nejasností zůstává Francie. Paříž podepsala dopis sedmi států, zároveň ale vydala společné prohlášení s Římem, v němž zdůraznila pracovní místa a potřebu Evropy nevsadit vše na jedinou technologii pohonu (Adnkronos). Francie podporuje směr roku 2035, ale současně žádá ochranu pro svůj vlastní oslabený automobilový dodavatelský řetězec. Zda tato pozice vydrží až do finálního hlasování, je otevřené.

Samotná čtyřčlenná blokační sestava zatím stojí na diplomatickém zpravodajství, nikoli na zveřejněném hlasování (Bloomberg). Text Komise ještě není hotový a požadavky čtyř států se rozcházejí: německý tlak na syntetická paliva slouží jiným továrnám než italská sázka na biopaliva nebo česká snaha o úlevu od pokut. Automobilky, dodavatelé i investoři do baterií napříč sedmadvacítkou proto z tohoto sporu čtou hlavně jednu věc: zda se v Evropě dá ještě plánovat podle stabilního pravidla.