Seveřané tlačí Wanga kvůli Rusku

Čínský ministr zahraničí Wang I na začátku července objel Dánsko, Švédsko, Finsko a Norsko; ve Švédsku byl poprvé po 22 letech. Peking cestu rámoval jako příležitost k partnerství a volnému obchodu. Severské vlády ale do popředí posunuly jiné téma: vztah Číny k Rusku je pro Evropu bezpečnostní problém a obchodní agenda ho nemůže odsunout stranou.

Ještě před několika lety by Wang narazil na jiné prostředí. Finsko a Švédsko byly vojensky nezařazené státy, s Pekingem řešily hlavně obchod a bezpečnostní debatu držely dál od stolu. Dánsko a Norsko, byť zakládající členové NATO, postupovaly podobně. Po vstupu Finska do NATO v roce 2023 a Švédska v roce 2024 se situace změnila. Wang teď jednal se čtyřmi spojeneckými vládami, jejichž bezpečnostní politika stojí na odstrašování Ruska — tedy státu, který podle západních obvinění Peking vojensky podporuje.

Finsko narýsovalo hranici

Nejostřeji vystoupilo Finsko. Ministryně zahraničí Elina Valtonenová postavila válku Ruska proti Ukrajině a evropskou bezpečnost do středu jednání s Wangem (finská vláda). Veřejně řekla, že podpora Ruska zpochybňuje evropskou bezpečnost, a vyjádřila politování nad prohlubující se spoluprací mezi Čínou a Ruskem (Yle). Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 340 kilometrů a svou zahraniční politiku staví na ochraně nezávislosti a územní celistvosti (finské ministerstvo zahraničí). Valtonenová proto nemluvila jako opatrná prostřednice, ale jako představitelka frontové země NATO.

Dánsko sdělilo totéž, jen v obchodnějším balení. Ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen uvedl, že ho čínská podpora ruské války „hluboce znepokojuje“, zároveň ale připomněl význam Číny pro dánské firmy (Politiken). Wang vyzval Kodaň, aby sehrála „konstruktivní roli“ ve vztazích mezi EU a Čínou. Čínské tvrzení, že Løkke chválil bilaterální obchodní spolupráci, však dánská strana nepotvrdila (BT). Ve Švédsku ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová označila Ukrajinu za klíčové téma a otevřela také případ zadržovaného švédského nakladatele Kuej Min-chaje.

Co Wang získal — a co ne

Celou cestu přitvrdil kontext z Berlína. Německé ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského velvyslance kvůli zprávám, že ruští vojáci cvičili v čínských vojenských zařízeních. Reuters se odvolával na interní ruské vojenské dokumenty, Welt na evropské zpravodajské zdroje (t-online, n-tv). Úplný veřejný důkazní řetězec k dispozici není a Peking obvinění odmítá. I tak ale tato kauza evropským vládám ztěžuje předstírat, že Čínu lze vnímat jen jako obchodního partnera.

Wang svou cestu prezentoval jako diplomatické otevření. Čína uvedla, že severské země navštívil na pozvání jejich ministrů zahraničí. Slovník Pekingu je předvídatelný: partnerství, volný obchod, hlubší spolupráce. Všechno míří proti evropské agendě „de-riskingu“, tedy snaze snížit kritické závislosti na Číně, aniž by se obchodní vztahy úplně přerušily.

Kanál mezi EU a Pekingem přitom zůstává otevřený. Brusel a Peking na konci června zahájily obchodní konzultace na ministerské úrovni, s říjnovým termínem pro výsledky (EUnews). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že pokud Peking do té doby neukáže konkrétní posun v obchodní reciprocitě, EU bude jednat (Euronews). Od roku 2019 Evropská unie Čínu popisuje současně jako partnera pro spolupráci, ekonomického konkurenta a systémového rivala (Evropská komise).

Jednotlivé hlavní město nemůže samo určovat obchodní politiku EU. Dokáže ale měnit politickou atmosféru v Evropské radě, kde hlavy států a vlád určují směr Unie. Týden, během něhož severské vlády veřejně spojovaly Čínu s Ruskem, tuto atmosféru před říjnem zpřísňuje.

Cesta nepřinesla hmatatelný výsledek: žádnou dohodu o Ukrajině, žádný obchodní ústupek, žádný nový plán sankcí. Wang získal přístup. Seveřané udrželi diplomatický kanál otevřený, ale dali jasně najevo, že bez debaty o Rusku se vztahy s Pekingem oteplovat nebudou.