Čtyři pacienti po genové terapii lokalizovali předměty

Lidé, kteří kvůli dědičnému očnímu onemocnění oslepli, se po injekční genové terapii, při používání brýlí se světelnou stimulací a při nácviku pod dohledem naučili rozpoznávat předměty před sebou a určovat jejich polohu. V klinické studii deseti lidí s pokročilou retinitis pigmentosa se v testech s předměty zlepšili čtyři z osmi účastníků, kteří je dokončili (IFLScience). Výsledky zveřejněné 7. října v časopise New England Journal of Medicine rozšiřují poznatky o metodě, o níž vědci dosud informovali u jediného muže (studie v New England Journal of Medicine).

Někteří účastníci také s nasazenými brýlemi dokázali najít dveře nebo sledovat čáru na podlaze. Výzkumníci ale neuvádějí, kolik lidí tyto úlohy zvládlo (zpráva výzkumného týmu). Jde o omezené schopnosti, pro lidi, kteří dříve vnímali sotva světlo, však nové.

Jak gangliové buňky učí reagovat na světlo

Ve zdravém oku zachycují světlo na zadní stěně oka buňky zvané tyčinky a čípky, podobně jako snímač v digitálním fotoaparátu. Retinitis pigmentosa, dědičné onemocnění sítnice, tyto buňky postupně ničí.

Signály z oka do mozku přenášejí gangliové buňky. Ty mohou přežít déle než buňky zachycující světlo (studie v Nature Medicine z roku 2021). Fungují dál, jen už nemají co předávat.

Genová terapie jim dává novou úlohu. Neškodný upravený virus dopraví do gangliových buněk genetickou instrukci, podle níž začnou vytvářet bílkovinu citlivou na světlo. To pak může buňky přímo aktivovat a obejít fotoreceptory, které už zanikly.

Mutace, která slepotu způsobila, zůstává beze změny. Vědci proto doufají, že by tento přístup mohl pomoci lidem s různými mutacemi. Stejný předpoklad stojí i za dalšími metodami léčby sítnice, které nejsou vázané na konkrétní gen (přehled metod léčby sítnice nezávislých na konkrétním genu). Studie s deseti pacienty ale tuto možnost potvrdit nemůže.

Speciální brýle dodávají světelný signál, na který léčené buňky reagují, a účastníci si jejich používání nacvičovali pod dohledem (studie v New England Journal of Medicine). Studii sponzorovala francouzská společnost GenSight. Zařadila do ní lidi, u nichž byla vrstva gangliových buněk relativně zachovaná (registr studie).

Dva způsoby hodnocení

Zlepšení studie měřila dvěma oddělenými způsoby. Každý odpovídá na jinou otázku.

První ukazatel měřil citlivost na světlo: jak slabý světelný podnět člověk ještě zaznamená. U sedmi z deseti účastníků se citlivost zlepšila a šest z nich překročilo hranici, kterou výzkumníci předem označili za klinicky významnou změnu (IFLScience). Tato hranice vypovídá o schopnosti zaznamenat světlo, nikoli o fungování v běžném životě.

Druhým ukazatelem byly úlohy s předměty: účastníci měli určit, zda před nimi na stole něco leží, a ukázat, kde se to nachází. Zlepšení zaznamenali čtyři z osmi testovaných. Tato zkouška lépe ukazuje, zda se zlepšil zrak využitelný v běžných situacích. Nikdo z účastníků nezískal normální zrak, nezačal číst text ani rozpoznávat tváře.

Nový výsledek navazuje na dřívější práci. V roce 2021 stejný výzkumný program popsal případ muže, který s léčeným okem a brýlemi dokázal předměty vnímat, určit jejich polohu, počítat je a dotýkat se jich. Bez brýlí to nedokázal (studie v Nature Medicine z roku 2021). Nová studie přináší data od dalších účastníků a ukazuje, že podobný účinek se neomezil na jediného člověka.

Bezpečnost byla první

Šlo o ranou fázi klinického výzkumu, jejímž hlavním cílem bylo ověřit bezpečnost léčby. Většina nežádoucích účinků souvisejících s okem byla mírná nebo středně závažná (zpráva výzkumného týmu). Jedna závažná příhoda nastala bezprostředně po injekci a během několika minut odezněla.

Výsledky o zraku je třeba číst s ohledem na uspořádání studie. Léčbu dostali všichni účastníci; studie je náhodně nerozdělila a neměla srovnávací skupinu pacientů, kteří by léčbu nedostali nebo nevěděli, zda ji dostali (registr studie). Bez takového srovnání je obtížné odlišit účinek terapie od vlivu nácviku, motivace nebo náhody.

Registr uvádí dokončení studie v říjnu 2027 (registr studie). Zatím jde o výsledek výzkumu, nikoli o dostupnou léčbu. Malá studie bez kontrolní skupiny zaznamenala omezenou schopnost některých lidí s pokročilou retinitis pigmentosa vyhledávat předměty s pomocí speciálních brýlí. Zda lze tento účinek proměnit ve zrak užitečný v každodenním životě, ukáže až větší kontrolovaná studie, kterou mohou GenSight a její partneři teprve provést.