Francie stíhá kapitána tankeru Tagor

Francouzská válečná loď sledovala tanker Tagor několik dní v Atlantiku, než jej západně od Bretaně zastavila a vyslala na palubu kontrolní tým. Loď během plavby změnila vlajku z madagaskarské na kamerunskou. Ani jedna registrace ale nebyla platná. Ruský kapitán odmítal plnit rozkazy (Maritime Executive). Přes noc tanker sledovala také britská válečná loď (NDTV).

Tagor nyní kotví v zátoce u Douarnenez a francouzské úřady jej vyšetřují kvůli défaut de pavillon, tedy plavbě bez platné vlajky. Francie už tankery z takzvané stínové flotily zadržela dříve, tentokrát ale poprvé nejde jen o správní pokutu, nýbrž o trestní stíhání (Euronews). Prezident Emmanuel Macron označil obcházení sankcí za „nepřijatelné“ (DW). Paříž tím zkouší, zda lze fyzické zadržení lodí proměnit v právní nástroj proti ruskému vývozu ropy.

Jedna země jedná, zatímco sedmadvacítka se neshodne

Francie při podobných zásazích vychází z Úmluvy OSN o mořském právu, základní smlouvy upravující práva na moři. Její článek 110 umožňuje válečným lodím zastavit na volném moři plavidlo, pokud nemá platnou vlajku (Völkerrechtsblog). Tento postup obchází hlavní slabinu sankční politiky EU: ke změně sankcí je potřeba jednomyslnost, tedy souhlas všech 27 členských států, a několik námořních zemí odmítá nejtvrdší opatření, které je na stole.

Jednadvacátý sankční balík EU, očekávaný začátkem června, má zasáhnout další tankery stínové flotily (Livemint). Takzvaný úplný zákaz námořních služeb, který by evropským firmám zakázal pojišťovat, zajišťovat posádky nebo servis pro lodě převážející ruskou ropu, však zůstává zablokovaný. Podle Euronews Greece Řecko a Malta trvají na tom, že zákaz může přijít až ve chvíli, kdy stejně postupuje G7, tedy klub velkých západních ekonomik. Při vyjednávání dvacátého balíku stejnou pozici podpořil také Kypr. Řecké, kyperské a maltské společnosti vydělávají miliardy na námořních službách pro lodě převážející ruský náklad; odpor těchto tří vlád má tedy velmi konkrétní ekonomický základ.

Na opačné straně stojí Polsko. Sedm členských států požaduje přísnější omezení stínové flotily (Newsmax Polska). Polsko a Dánsko už společně cvičily scénáře, při nichž se na podezřelé tankery vysílají kontrolní týmy (PolSOF). Právě rozdíl mezi státy ochotnými jednat a státy, které jim nechtějí otevřít cestu, dnes určuje spor o sankce.

Baltská slepá ulička

I státy, které prosazují tvrdší postup, narážejí ve vlastních vodách na limity. Estonský ministr zahraničí pochválil francouzské zadržení jako „správný signál“ (ERR). Estonsko ale zároveň připouští, že nastupovat na tankery v Baltském moři je příliš riskantní: ruské doprovodné lodě je sledují zblízka a odrazují od zásahu v okamžiku kontaktu. Dánsko kontroluje jediné vstupní body do Baltu, Dánské úžiny, přesto zatím neprovedlo žádné zadržení.

Francie může jednat v otevřeném Atlantiku, protože tam ruský námořní doprovod chybí. V Baltu, kde je provoz stínové flotily nejhustší, mění blízkost ruských základen celý výpočet rizika. Vynucování sankcí se tak odehrává tam, kde je nejbezpečnější, nikoli tam, kde je nejpotřebnější.

Rusko se tomu přizpůsobuje. Lodě stínové flotily systematicky přeregistrovává pod vlastní vlajku (Ukrainska Pravda). Plavidlo s platnou ruskou vlajkou už není bez státní příslušnosti a podle článku 110 Úmluvy OSN o mořském právu je nelze takto zastavit. Pokud Moskva přeregistraci dokončí, právní cesta, o niž se Francie opírá, se uzavře. Bez mandátu Rady bezpečnosti OSN jiná srovnatelná možnost neexistuje a Rusko by takový mandát vetovalo.

Tagor zatím kotví ve francouzské zátoce a jeho kapitán čelí trestnímu stíhání. Loď po lodi ale Rusko zavírá mezeru, která tento zásah vůbec umožnila.