Francie zmrazí dávky kvůli dluhu

Francie dluží 3 536,1 miliardy eur (INSEE). Roční schodek, tedy rozdíl mezi výdaji státu a jeho příjmy, zůstává nad 5 % HDP (MMF). Brusel loni s Paříží zahájil postup při nadměrném schodku, formální proceduru, v níž musí vláda předložit věrohodný plán, jak dostat veřejné finance pod kontrolu (Rada EU). Francouzský spor se už nevede o to, zda bude země šetřit. Vede se o to, kdo účet zaplatí.

Brusel teď sleduje růst výdajů

Unijní pravidla požadují, aby členské státy držely schodek pod 3 % HDP a dluh pod 60 % HDP (Rada EU). Francie překračuje obě hranice. Podle MMF musí Paříž do roku 2029 každý rok zpřísnit rozpočtovou politiku zhruba o 0,8 procentního bodu HDP (MMF).

Způsob, jakým Brusel pravidla vymáhá, se mezitím změnil. V reformovaném rozpočtovém rámci EU je klíčové tempo růstu vládních výdajů po očištění o úroky z dluhu, programy placené z evropských peněz a cyklické náklady na nezaměstnanost (Evropská komise). Brusel Paříži neříká, které dávky má krátit. Nastavuje ale limit, jak rychle mohou výdaje růst, a francouzská vláda pak musí rozhodnout, co zůstane zachováno a co se zmrazí.

Zmrazení bere kupní sílu

Tady do francouzské politiky vstupuje výraz „année blanche“. Znamená rok, v němž se platby, které se běžně zvyšují o inflaci, ponechají beze změny. Cílem se tak mohou stát důchody, sociální dávky, úhrady ve zdravotnictví i daňová pásma.

Mechanismus je jednoduchý. Pokud měsíční důchod činí 1 000 eur, inflace dosáhne 3 % a penze zůstane na 1 000 eurech místo zvýšení na 1 030 eur, stát ušetří 30 eur na člověka měsíčně. V přepočtu na miliony příjemců jde o rozpočtové úspory, aniž by vláda musela oznámit nominální „škrt“. Ekonomický institut Rexecode spočítal, že opakované zmrazení plateb by mohlo Francii do roku 2030 vrátit pod tříprocentní hranici schodku (Le Figaro).

Schodek se zlepšuje proto, že lidé dostanou v reálném vyjádření méně, než čekali. Důchodci přicházejí o kupní sílu. Zaměstnanci, kterým rostou mzdy, ale daňová pásma zůstávají zmrazená, se posouvají do vyššího zdanění a odvádějí víc. Úprava vypadá administrativně. Ztráta je ekonomická.

Účet za zdravotnictví se přesouvá jinam

Nejkonkrétnější část dosavadních úspor se týká zdravotnictví. Vláda poslala návrhy vyhlášek do CNAM, francouzské národní zdravotní pojišťovny; snižují úhrady u části léků, zubní péče, zdravotnických prostředků a přepravy pacientů (Le Monde). Think-tank IFRAP, který se věnuje veřejným financím, odhaduje zdravotnický balík pro rok 2027 na 2,15 miliardy eur (IFRAP).

Premiér Sébastien Lecornu ve veřejné komunikaci pracuje s konkrétními prahy: mluví o lidech, kteří si kupují více než 50 krabiček léků nebo chodí k lékaři více než 24krát ročně (TF1 Info). Zatím jde spíše o politické rámování než o zveřejněná kritéria nároku. Návrhy poslané CNAM se soustředí na sazby úhrad, nikoli na limity pro pacienty.

Náklady tím ale nemizí. Doplňkové zdravotní pojišťovny, tedy soukromé plány, které dorovnávají část péče nehrazenou státem, varují, že se na ně přesune zhruba 1,5 miliardy eur nákladů. Ty se pak promítnou do vyššího pojistného pro zaměstnance, důchodce i zaměstnavatele (Le Memento). Státní schodek klesne. Výdaje domácností na zdraví porostou.

Úroky ukusují rozpočet

Samotná dluhová služba Francie má v roce 2026 dosáhnout 59,3 miliardy eur (AFT). BNP Paribas odhaduje, že pokud náklady na půjčování zůstanou zvýšené, úroky pohltí zhruba 60 % plánovaného růstu výdajů v roce 2027 (BNP Paribas). Jsou to peníze, za které nevzniknou nové nemocnice, školy ani dávky. Slouží k obsluze minulého zadlužení.

Německá finanční média proto Francii stále častěji popisují jako riziko pro eurozónu. Rozdíl mezi francouzskými a německými výpůjčními náklady se rozšířil zhruba na 80 bazických bodů, tedy 0,8 procentního bodu, a investoři se k francouzskému dluhu začínají chovat téměř stejně opatrně jako k italskému (Handelsblatt, FAZ). U země, kterou trhy dlouho řadily do bezpečného jádra eurozóny, je to podstatný posun. Vyšší náklady na půjčování se vracejí zpět do schodku, který se Paříž už nyní snaží stáhnout.

Jak jsme psali minulý týden, MMF Paříži sdělil, že její konsolidační plány nestačí. Zdravotnický balík je první konkrétní odpovědí vlády. Úspora 2,15 miliardy eur je ale jen zlomek schodku přesahujícího 5 % HDP. Lecornova vláda pojmenovala první část. Domácnosti a firmy, které ponesou mnohem větší zbytek, zatím ne.