Francie a Itálie chtějí koalici pro Libanon

Emmanuel Macron a Giorgia Meloni se tento týden na summitu v Antibes dohodli, že budou prosazovat mnohonárodní koalici, která by po 31. prosinci 2026 navázala na UNIFIL, mírovou misi OSN v Libanonu (Daily Sabah, UN News). Paříž a Řím návrh rámují jako způsob, jak na jihu Libanonu zabránit „nebezpečnému bezpečnostnímu vakuu“. Těžší otázka zní, zda se k němu mohou další evropské vlády vůbec připojit: právně, politicky i prakticky.

Dva plány pod stejnou nálepkou

Macron s Meloni mluví široce: chtějí koalici koordinovanou s EU a OSN, která by posílila libanonskou suverenitu (Euronews). Evropská služba pro vnější činnost, tedy diplomatická služba EU, mezitím pracuje s užším návrhem: tříletou civilně-vojenskou misí, která by libanonským ozbrojeným silám radila a cvičila je v ochraně hranic, dohledu a námořní bezpečnosti (Devdiscourse, LBC Group).

Rozdíl není technický detail. Výcvikovou misi lze doma prodat jako podporu partnera. Ozbrojená mírová operace už po parlamentech žádá, aby přijaly riziko ztrát. Generální tajemník OSN António Guterres předložil vlastní možnosti, od zhruba 2 000 po více než 5 500 uniformovaných příslušníků OSN, kteří by dohlíželi na příměří a podporovali libanonskou armádu (UN News).

Na tom, zda nástupnickou přítomností bude operace OSN, mise EU, nebo koalice ochotných států, závisí právní základ, který bude každý přispěvatel doma potřebovat. Francouzsko-italská iniciativa proto možnou upravenou misi OSN pouze nenahrazuje. V určitém smyslu s ní soupeří.

Domácí pojistky

Každá evropská vláda, která by mohla vyslat vojáky, naráží na vlastní domácí pravidla.

Irsko je nejostřejší případ. Irské právo u zahraničního nasazení více než 12 vojáků vyžaduje tři souhlasy: vlády, Dáilu, tedy parlamentu, a mandát OSN. Kabinet už schválil návrh zákona, který by podmínku mandátu OSN zrušil, jenže norma parlamentem neprošla a už teď proti ní vystupují i někteří poslanci vládní strany Fianna Fáil (RTÉ, Irish Examiner). Pokud nástupce UNIFIL nebude operací OSN, Irsko se za současného práva zapojit nemůže. Rada bezpečnosti, včetně Ruska a Číny s právem veta, tak nepřímo drží v ruce i irská rozhodnutí o krizových misích.

Německo z UNIFIL odchází. Bundestag německou účast prodloužil naposledy, s útlumovou fází do poloviny roku 2027 (Deutschlandfunk). Jakékoli nové ozbrojené nasazení by potřebovalo nový mandát parlamentu a jasný základ v mezinárodním právu. Berlín už dal najevo, že před dalším závazkem chce „životaschopnou politicko-vojenskou celkovou koncepci“ (Bundesregierung). Jinými slovy: přesně vymezenou misi, cestu ven a plán ochrany vlastních sil.

Španělsko, které má nyní v UNIFIL zhruba 650 vojáků, má s operací zkušenost, ale i ono potřebuje pro zahraniční nasazení souhlas Kongresu poslanců (Infobae/EFE). Oficiální stanovisko Madridu k francouzsko-italskému návrhu zatím veřejně nezaznělo.

Odkud by mise fungovala

Kypr z návrhu nedělá jen otázku Libanonu. Ukazuje také, odkud je Evropa schopna ve východním Středomoří skutečně působit. Nikósie v rámci obranného partnerství s Francií modernizuje vojenskou infrastrukturu a ostrov se tím posouvá do role logistické základny pro regionální operace (Cyprus Mail). Evropská mise u Libanonu by se při zásobování a evakuacích pravděpodobně opírala právě o kyperské zázemí.

Tím se otevírá spor s Tureckem. Operace vedené z Kypru se dotýkají nevyřešeného konfliktu o ostrov i širších tureckých nároků ve východním Středomoří. Ankara by evropskou misi opřenou o Kypr patrně nečetla jen jako stabilizační krok, ale také jako trvalejší regionální ukotvení Francie a jejích spojenců.

Co zůstává otevřené

Od března bylo zabito sedm příslušníků UNIFIL. Rada bezpečnosti přijala rezoluci k odpovědnosti za zločiny proti mírovým jednotkám, přičemž útoky na ně mohou naplňovat znaky válečných zločinů (UN Press). Tato bilance bude rámovat každé parlamentní hlasování o nástupnické misi.

Půl roku před vypršením mandátu UNIFIL naráží francouzsko-italská koalice na otázku, kterou summit nevyřeší: kdo pošle vojáky do jižního Libanonu bez modré přilby OSN, na základě jakého mandátu, s jakými pravidly pro použití síly a kdo ponese odpovědnost, až se něco pokazí? Evropa má ambici. Zatím ale nemá jednotku, mandát ani jasný řetězec odpovědnosti.