Francie zavádí zákaz sítí do 15 let

Každá generace se pře o to, co děti smějí dělat bez dozoru. Dnes se ten spor odehrává na displeji telefonu. Francouzský parlament 21. července schválil zákaz přístupu na sociální sítě pro děti mladší 15 let a Francie se tak stala první evropskou zemí, která tuto hranici zapsala do zákona. Emmanuel Macron mluví o otevření evropské cesty. Kritici v Národním shromáždění naopak o „grand flou“, velké nejasnosti (France 24 / AFP). Obojí sedí: zákon říká, co bude zakázáno, ale neříká dost jasně, jak se zákaz bude vymáhat.

Pravidlo bez hlídače u dveří

Text stanovuje věkovou hranici, ponechává výjimku pro vzdělávací platformy a open-source nástroje a určuje harmonogram: pro nové účty má pravidlo platit od 1. září 2026, na stávající účty má dopadnout od ledna 2027 (Libération). Chybí v něm ale konkrétní způsob ověřování věku, sankce vůči rodičům nebo nezletilým i jasný národní postup kontroly (text Senátu). Platformy si mají poradit samy.

Jedna z představ, kterou prosazuje poslankyně Macronova hnutí Renaissance Laure Millerová, počítá se službou třetí strany. Ta by platformě sdělila jen to, zda je uživatel „starší, nebo mladší 15 let“, aniž by předávala celou totožnost (RTL). Na papíře to působí čistě. V praxi se ověřování věku zasekne mezi třemi požadavky: spolehlivostí, tedy mírou jistoty o věku uživatele, ochranou soukromí a jednoduchostí použití.

Když platforma nechá uživatele zadat datum narození, může lhát kdokoli. Když bude vyžadovat nahrání pasu, promění registraci na TikToku v transakci s dokladem totožnosti. A když použije odhad věku podle obličeje, tedy software, který z fotografie odhaduje stáří uživatele, přesnost klesá právě na hranici dospívání, kde na ní nejvíc záleží (UK Parliament POST). Britský regulátor Ofcom letos po přezkumu oboru dospěl k závěru, že žádná jednotlivá metoda sama o sobě nefunguje spolehlivě.

Dřívější návrhy francouzského zákona dávaly mediálnímu regulátorovi Arcom široké pravomoci nad tím, jak platformy pravidla dodržují. Evropská komise proti tomu zasáhla, protože by se tyto pravomoci překrývaly s Aktem o digitálních službách, unijním souborem pravidel pro fungování velkých platforem. Konečná verze zákona je proto záměrně úzká. Právníci z Le Club des juristes napsali, že byla „z velké části zbavena obsahu“.

Věk se sbližuje. Mechanismus ne

Francie jedná jako první, nikoli osamoceně. Expertní panel Evropské komise pro bezpečnost dětí 21. července doporučil harmonizované unijní omezení přístupu pro děti mladší 13 let a zároveň ponechal členským státům prostor jít u starších dospívajících dál. Panel chce změnit i logiku odpovědnosti: regulátoři by nemuseli dokazovat, že platforma dětem škodí, ale platformy by měly předem prokázat, že je jejich digitální prostor pro děti bezpečný.

Aby se z každého přihlášení nestala kontrola totožnosti, Komise vyvinula „mini peněženku“ chránící soukromí. Fungovala by jako digitální hlídač: na otázku o věku odpoví ano, nebo ne, aniž by platforma viděla celý průkaz uživatele. Systém má navázat na evropské digitální peněženky identity, které mají členské státy zavádět do konce roku 2026. Ursula von der Leyenová rámovala spor ostře: nejde podle ní o to, zda děti mohou používat sociální sítě, ale „zda sociální sítě mohou mít přístup k našim dětem“ (Euronews).

Evropské vlády se na věkových hranicích sbližují rychleji než na způsobu jejich vymáhání. Německá ministryně pro rodinu Karin Prienová podporuje hranici 13 let jako možný společný základ (Tagesschau). V Itálii leží na stole několik návrhů, ale žádný zatím neprošel (Fanpage). Irsko, kde má evropské sídlo většina velkých platforem, zvažuje ještě přísnější hranici 16 let (Irish Times). Politická vůle existuje. Technická odpověď zatím ne.

Od dveří k tomu, co je uvnitř

Austrálie ukazuje, co může následovat. Tři měsíce po zavedení vlastního zákazu pro mladší 16 let studie zjistila, že 85 % dotázaných nezletilých dál používalo platformy, kterých se zákaz týkal, hlavně přes falešné účty a anonymní režim prohlížeče (Chronicle). Neznamená to, že zákazy nemají smysl. Mohou snížit celkový čas u obrazovky, dát rodičům právní normu, o kterou se mohou opřít, a přimět platformy změnit registraci nových uživatelů. Jen tím padá představa, že kolem dětství lze postavit čistý digitální plot.

Praktický spor se proto přesouvá od věkových bran k samotnému návrhu produktů. Akt o digitálních službách už Bruselu umožňuje vyšetřovat, zda velké platformy dostatečně chrání nezletilé, a předběžná zjištění naznačují, že Facebook a Instagram od Mety nedokázaly zabránit dětem mladším 13 let ve vytváření účtů. Italská spotřebitelská organizace Moige žaluje Metu a TikTok nejen kvůli kontrole věku, ale i kvůli návykovým prvkům, jako je nekonečné rolování obsahu (Orizzonte Insegnanti). Kontrola věku rozhoduje o tom, kdo se dostane dovnitř. Návrh produktu rozhoduje o tom, co se s dětmi děje potom.

Září ukáže, zda platformy budou francouzský zákon brát jen jako otázku formálního souladu, nebo jako omezení, podle něhož musí upravit své služby. Generace, která vyrůstala se selfie, dnes vychovává děti vyrůstající v algoritmických feedech. Napsat zákon byla jednodušší část. Zajistit, aby zámek fungoval, aniž by se každý dětský telefon proměnil v kontrolní bod totožnosti, zatím neumí žádná země.