Francouzský dluh je dražší než řecký

Šestnáct let poté, co řecká dluhová krize málem roztrhla eurozónu, vykazuje Atény rozpočtový přebytek. Francie, druhá největší ekonomika měnové unie, mezitím oznámila škrty, které jsou menší než roční nárůst jejích výdajů na obsluhu dluhu. Výnos desetiletých řeckých dluhopisů se pohybuje kolem 3,40 %, francouzských kolem 3,68 % (Bank of Greece, Trading Economics). Fiskální žebříček, podle něhož se eurozóna řídila celou generaci, se obrátil.

Sněhová koule, která požírá škrty

Francouzský schodek v roce 2025 dosáhl 152,5 mld. EUR, tedy 5,1 % HDP (INSEE, Le Monde). Vláda oznámila úspory ve výši 6 mld. EUR. Jenže samotné úroky z francouzského dluhu za rok vzrostly o 9 mld. EUR, na 74 mld. EUR v roce 2026 (Kero.media). Ohlášené škrty tedy nepokryjí ani přírůstek úrokového účtu.

Francie si půjčuje i na to, aby zaplatila úroky z dřívějších půjček. V roce 2026 už úroky představují téměř polovinu celého schodku (INSEE). Účet za dluh převyšuje obranný rozpočet a v přepočtu vychází asi na 949 EUR na obyvatele ročně, které stát posílá držitelům dluhopisů (Le Français Moyen).

Podle Mezinárodního měnového fondu potřebuje Francie do roku 2029 strukturální ozdravení zhruba o 20 až 25 mld. EUR ročně, tedy trvalé snížení výdajů nebo zvýšení příjmů, nikoli jednorázové úspory (IMF). Oznámených 6 mld. EUR pokrývá asi čtvrtinu této potřeby. Nezávislá rozpočtová rada označila vládní rámec za „koherentní“, zároveň ale upozornila, že v něm chybějí podrobnosti o skutečných úsporách (Affiches-Moniteur).

Obětovaný budoucí růst

Škrty dopadají celé na investice. Financování výzkumu mělo podle slibů vzrůst o 400 mil. EUR, místo toho se krátí o 324 mil. EUR (Le Monde). Fond France 2030, nástroj průmyslové strategie, přijde o 400 mil. EUR. Programy zelené transformace klesnou o 275 mil. EUR. Dalších 400 mil. EUR ztratí financování učňovského vzdělávání (Capital).

Důchody a zdravotnictví zůstávají mimo zásah. Francie vydává na sociální ochranu 34 % HDP, o 4,5 procentního bodu více než průměr eurozóny (Banque de France). Podle MMF už nejsou realistickou cestou ani vyšší daně: veřejné příjmy přesahují 51 % HDP (OECD). Břemeno tak nesou výzkum, vzdělávání a zelená infrastruktura, zatímco běžná spotřeba státu a platby věřitelům zůstávají chráněné.

Překreslená fiskální mapa Evropy

Řecko 3. června opustilo unijní dohled nad makroekonomickými nerovnováhami s přebytkem 1,7 % HDP (European Commission, via Lifo). Francie i Německo jsou naopak v postupu při nadměrném schodku, formálním unijním režimu pro země, které porušují tříprocentní strop schodku vůči HDP. V proceduře je nyní deset členských států, nejvíce od dluhové krize eurozóny. Itálie počítá s tím, že z ní do podzimu vystoupí, protože její schodek má klesnout na 2,9 % HDP (ADNKronos).

Německo se sankcím vyhne díky nové únikové doložce, která z výpočtu schodku vyjímá obranné výdaje a snižuje upravené číslo na 2,9 % (n-tv). Francie stejnou možnost využít nemůže: její schodek je příliš vysoký na to, aby ho vysvětlila samotná obrana (European Parliament). Posun už čtou i dluhopisové trhy. V září 2025 výnosy francouzských desetiletých dluhopisů krátce překonaly italské poprvé od vzniku eura (Flossbach von Storch).

Unášení k roku 2027

Prezidentské volby v dubnu 2027 dělají hluboké rozpočtové ozdravení politicky téměř neprůchodným. Žádný z hlavních kandidátů nenavrhuje škrty v rozsahu, který podle MMF Francie potřebuje (Connexion France). Žádná země EU navíc dosud nedostala v rámci postupu při nadměrném schodku finanční sankci (Council of the EU). Nizozemský parlament v květnu poměrem 122 ku 27 hlasům znovu potvrdil, že Nizozemsko „neručí za státní dluhy jiných zemí“ (Tweede Kamer), čímž uzavírá cestu ke společnému zadlužení jako kolektivnímu úniku.

Pesimistický scénář Evropské komise počítá pro Francii v roce 2027 se schodkem 5,7 % HDP (Boursorama). Pokud by se spready, tedy rozdíl mezi tím, za kolik si půjčuje Francie a Německo, prudce rozevřely, ECB by mohla použít svůj nástroj na ochranu transmisního mechanismu, pojistku proti šíření dluhopisové paniky v eurozóně. Podmínkou ale je, aby daná země plnila rozpočtová doporučení EU. Fiskální pravidla eurozóny vznikala s představou zemí, jako bylo Řecko. Řecko se jimi dnes řídí. Země, která je pomáhala psát, nikoli.