Francii zdražilo desetileté zadlužení

Francie si na deset let krátce půjčovala dráž než Itálie, Řecko nebo Španělsko. Výnos jejích desetiletých státních dluhopisů, tedy roční výnos, který investoři požadují za půjčení peněz Paříži na desetiletí, dosáhl 17. srpna zhruba 4,05 %. To je nejvíce od roku 2009 (Boursorama/Reuters, LSE). Srovnatelný italský výnos se pohyboval kolem 4,0 %, řecký kolem 3,88 % (Minkabu FX). Během krize eurozóny vypadalo pořadí přesně opačně. Jeden den na trhu ještě neznamená trvalý obrat, ale signál je zřetelný: investoři dnes po Francii žádají vyšší rizikovou přirážku než po zemích, které dříve považovali za mnohem rizikovější.

Globální vlna s francouzským spodním proudem

Dlouhodobé náklady na vládní půjčky rostou téměř všude. Také německý desetiletý výnos vystoupal na patnáctileté maximum, vzhůru šly i sazby ve Spojených státech, Japonsku a Británii (Guardian). Část francouzských čtyř procent proto vysvětluje obecný pohyb na světových trzích.

Čistší francouzský signál ukazuje spread proti Německu, tedy rozdíl mezi francouzskými a německými náklady na půjčky u dluhopisů se stejnou splatností. Tento rozdíl se zhruba ze 74 až 79 bazických bodů na konci července rozšířil 17. srpna na 84 bazických bodů, tedy nad italských 77 bazických bodů (Boursorama/Reuters, France Epargne). Vedle globálního růstu sazeb tak trh oceňuje i specifické francouzské riziko.

Jak se vyšší sazby dostávají do rozpočtu

Čtyřprocentní výnos nezdraží přes noc celý francouzský dluh ve výši 3 536 mld. EUR (INSEE, Eurostat). Většina dříve vydaných dluhopisů nese nižší úroky a vyšší sazby se do rozpočtu promítají až ve chvíli, kdy staré dluhopisy dospějí a stát je musí nahradit novými. Průměrná splatnost francouzského dluhu kolem osmi let (AFT) tento přenos zpomaluje.

Tlak už je ale vidět. Francouzská agentura pro správu dluhu počítala pro rok 2026 s úrokovými platbami 59,3 mld. EUR (AFT). V prvním čtvrtletí vzrostly úrokové náklady meziročně o 37 % (Le Monde). BNP Paribas odhaduje, že pokud výnosy zůstanou vysoko, dodatečné úroky mohou pohltit zhruba 60 % plánovaného růstu výdajů v roce 2027 (BNP Paribas). Pro zdravotnictví, školství, obranu nebo daňové úlevy by tak zůstalo méně peněz.

Evropská komise čeká, že francouzský schodek v roce 2026 dosáhne 5,1 % HDP a veřejný dluh vystoupá na 120,2 % HDP (European Commission). Mezinárodní měnový fond vyzval Francii ke škrtům v rozsahu 0,8 % HDP ročně až do roku 2029 (IMF). Premiér Sébastien Lecornu chce v roce 2027 snížit schodek zhruba na 4,9 % HDP (Le Monde), což je stále daleko od slíbených tří procent.

Komu ve Francii ubývá rozpočtový prostor

Jednou z cest zpět ke třem procentům jsou podle listu Le Figaro opakované années blanches: roky, kdy se vládní výdaje zmrazí v nominální výši, a s inflací tak reálně ztrácejí hodnotu (Le Figaro). Jako první to pocítí veřejní zaměstnanci, jejichž platy nedrží krok s cenami. Stejně dopadnou nemocnice, které si ze svých rozpočtů každý rok koupí méně, i příjemci sociálních dávek, jejichž podpora se v reálném vyjádření tiše zmenšuje.

Tlak se dostává i do soukromých peněženek. Doplňkové zdravotní pojišťovny varovaly, že stát by na ně mohl přesunout náklady kolem 1,5 mld. EUR, které by se následně promítly do vyššího pojistného pro členy (Le Memento). Na druhé straně stojí držitelé dluhopisů: čtyřprocentní francouzský státní dluhopis je pro emitenta problém, pro kupujícího zamčený výnos (Milano Finanza).

Francie v tom není sama. Belgie letos čelí dodatečným nákladům na refinancování kolem 1,5 mld. EUR (BRF) a Itálie si dál půjčuje blízko čtyř procent (Il Sole 24 Ore). Francouzská pozice je ale nově nepříjemná právě tím, že investoři už zemi neberou jako bezpečný střed mezi Německem a jižní Evropou.

Evropská centrální banka, která nastavuje úrokové sazby v eurozóně, má pro neklidné dluhopisové trhy nástroj zvaný Transmission Protection Instrument. Ten jí umožňuje cíleně nakupovat státní dluhopisy vybraných zemí (ECB). Nejlépe ale funguje tam, kde je problémem tržní panika, ne reakce investorů na vlastní rozpočtovou politiku dané země. Francie už navíc spadá do unijního postupu při nadměrném schodku, který Brusel spouští při deficitu nad třemi procenty HDP (Council of the EU). O takovou záchrannou síť se proto opírá hůř.

Fitch přezkoumá francouzský rating 28. srpna (France Epargne). Paříž své dluhopisy stále prodá. Pro příští rozpočet je podstatné, kolik z něj spolkne obsluha dluhu z minulých let.