Francouzskému zmrazení výdajů chybějí čísla

Premiér Sébastien Lecornu 14. září nařídil ministrům, aby státní výdaje v roce 2027 nominálně nezvyšovali; obrany se omezení netýká. Pokyn znovu otevírá lettres-plafonds, tedy předběžné výdajové stropy, podle nichž jednotlivá ministerstva sestavují své rozpočtové požadavky, a potvrzuje, že vládní plánování už určuje snaha ozdravit veřejné finance (Le Monde). Politický vzkaz je zřetelný, rozpočtový obsah však chybí. Z tohoto dopisu zatím nelze odvodit žádné snížení schodku: vláda nezveřejnila celkový objem dotčených výdajů, základnu, vůči níž je zmrazuje, ani opatření, která by musel schválit parlament.

Pokyn k přípravě, nikoli rozpočet

Lettre-plafond je nástrojem výkonné moci, nikoli zákonem. Francouzské ředitelství pro rozpočet jej popisuje jako jednu z etap přípravy návrhu finančního zákona, po níž teprve následuje souhlas parlamentu (Budget Directorate). Samotný rozpočet musí parlament stále schválit podle francouzského organického zákona, který upravuje přípravu a přijímání finančních zákonů (LOLF). Vláda dosud nevydala upravenou tabulku výdajů jednotlivých ministerstev, souhrnnou částku ani podepsanou přílohu. Pokyn říká, že výdaje mají zůstat stejné. Neuvádí však jejich výši ani srovnávací základ.

Tato mezera je podstatná, protože francouzské „státní výdaje“ zahrnují méně, než by většina čtenářů čekala. Rozpočet ústřední vlády pokrývá platy na ministerstvech, veřejné zakázky, investice a dotace. Většina důchodů, zdravotní péče a rodinných dávek však patří do samostatného rozpočtu sociálního zabezpečení, který se řídí vlastním organickým zákonem (LOFSS). Obce a regiony si své rozpočty schvalují samy. Nominální zmrazení ministerských výdajů proto tyto další části veřejných financí přímo neomezuje, může na ně ale přenést tlak. Pokud dotace ústřední vlády samosprávám nebo převody do systému sociálního zabezpečení zaostanou za růstem cen, náklady se pouze posunou o úroveň níže.

Ani úroky z dluhu nelze snížit příkazem, aby ministerstva méně utrácela. Agence France Trésor vyčíslila úrokové náklady státu pro rok 2026 na 59,3 mld. EUR (AFT). O této částce rozhodují finanční trhy, nikoli ministři.

Kdo zaplatí za výdajové stropy

Pokud se inflace udrží poblíž současné úrovně, nominální zmrazení reálně sníží množství zboží a služeb, které si ministerstva mohou dovolit. Souhrnný strop ovšem neznamená, že vláda omezí všechny resorty a programy stejně. Některé mohou čelit hlubším škrtům, zatímco jiným vláda prostředky nenápadně přidá. Dokud nezveřejní příděly pro jednotlivá ministerstva, nelze úspory v eurech spočítat.

Jedinou velkou a veřejně vyčíslenou úsporou zatím zůstává navrhovaný příspěvek důchodců ve výši 6 mld. EUR, kterého chce vláda dosáhnout pomalejší valorizací penzí nebo změnou jejich daňové úlevy (LCP). Toto opatření však patří do rozpočtu sociálního zabezpečení, nikoli do zmrazení ministerských výdajů. Rozdíl mezi 6 mld. EUR a přibližně 30 mld. EUR celkových rozpočtových opatření, která vláda připravuje, tak stále vyplňují možnosti, nikoli přijatá rozhodnutí (To Brief).

Pokud rozpočty na veřejné zakázky a transfery nerostou s cenami, dopady nejdříve pocítí dodavatelé, organizace závislé na dotacích a místní veřejné služby. Přibližně 2,5 milionu francouzských státních zaměstnanců může podle toho, jak jednotlivá ministerstva své prostředky rozdělí, čekat méně nových pracovních míst, pomalejší růst platů nebo omezení služeb (DGAFP). Obrany se zmrazení netýká, výjimka však pouze chrání její rozpočet a nezaručuje další peníze.

Počty, které zatím nevycházejí

Finanční trhy na Lecornuovy podrobnosti nečekají. Rozdíl mezi výnosy francouzských a německých státních dluhopisů, tedy mezi náklady obou vlád na nové půjčky, se do 10. září zvýšil přibližně na 94 bazických bodů neboli 0,94 procentního bodu. Byl tak nejvyšší od roku 2012 (Banque de France market data, Le Monde). K růstu spreadu došlo ještě před vydáním dopisu a odráží širší pochybnosti o věrohodnosti francouzské rozpočtové politiky, nikoli hodnocení tohoto konkrétního pokynu.

Podle poslední prognózy Evropské komise dosáhne francouzský schodek v roce 2027 bez nových opatření 5,7 % HDP a veřejný dluh 120,2 % HDP (European Commission). Ani zlepšení o celých 30 mld. EUR by schodek nedostalo na trajektorii požadovanou rozpočtovými pravidly EU. Cour des comptes, francouzský nejvyšší kontrolní úřad, odhaduje, že ke stabilizaci dluhu by byl zapotřebí schodek kolem 2,8 % HDP (Cour des comptes). Rozdíl mezi 5,7 % a 2,8 % je značný, příliš rychlé škrty ale nesou vlastní riziko. Institut INSEE pro rok 2026 očekává růst jen o 0,4 % (INSEE), takže plošné úspory mohou snížit zdanitelné příjmy domácností, zisky firem i spotřebu. Stát by tím oslabil právě ty příjmy, které mají schodek zacelit.

Lecornuův pokyn reaguje na skutečný problém s důvěryhodností francouzských veřejných financí. Tu však může obnovit až schválený víceletý plán, jehož náklady prověří nezávislý rozpočtový dohled a pro který vláda získá parlamentní většinu. V roztříštěném Národním shromáždění může být každý jeho bod zablokován nebo oslaben. Dokud vláda nezveřejní výchozí čísla a konkrétní opatření, Francie oznámila směr, nikoli trasu ani cíl.