Francii v rozpočtu chybí 24 miliard eur

Aby se francouzský rozpočtový schodek v roce 2027 dál nezvyšoval, potřebuje země podle vlády ušetřit zhruba 30 miliard eur (Bloomberg). Dva týdny před termínem pro předložení návrhů rozpočtových zákonů však kabinet zveřejnil jediné velké a vyčíslené opatření: změnu penzí v hodnotě přibližně šesti miliard eur (Le Monde). U zbývajících 24 miliard žádný seznam konkrétních kroků neexistuje. Právě tolik zatím dělí politický cíl od opatření, která je vláda schopna pojmenovat (francouzské ministerstvo rozpočtu).

Částka 30 miliard se poměřuje s pohyblivým základem

Částka 30 miliard eur neznamená, že Francie o tolik sníží dnešní výdaje. Úspory se počítají proti scénáři, jak by vypadaly výdaje a příjmy v roce 2027, kdyby vláda nic nezměnila. Penze se zvyšují podle cen, náklady na zdravotnictví rostou se stárnutím obyvatelstva a rozšiřují se také závazky v obraně. Bez zásahu by se podle květnové prognózy Evropské komise zvýšil schodek z přibližně 5,1 % HDP v roce 2026 na 5,7 % v roce 2027.

Premiér Sébastien Lecornu připustil, že výdaje v běžných cenách budou dál růst; vláda chce pouze dosáhnout toho, aby se zvyšovaly pomaleji než ceny. I kdyby se podařilo uskutečnit celý balík, schodek by klesl zhruba na 4,75 % HDP. Stále by tak přesahoval přibližně čtyři procenta, s nimiž počítá harmonogram snižování schodku dohodnutý s EU (Evropská komise). Podle odhadu francouzského účetního dvora Cour des comptes by ke stabilizaci podílu dluhu na HDP byl nutný schodek kolem 2,8 %. Ani plných 30 miliard eur by Francii nedostalo do poloviny této cesty.

Důsledky pocítí i zbytek Evropy. Rozdíl mezi úroky, za něž si půjčují Francie a Německo, se rozšířil přibližně na 0,94 procentního bodu, nejvíce od roku 2012. Když investoři pochybují o rozpočtových plánech velké země eurozóny, požadují za její dluh vyšší úrok. Toto přecenění pak může zdražit půjčky i dalším silně zadluženým členským státům, jejichž dluhopisy trh porovnává se stejnými referenčními instrumenty.

Jedinou viditelnou zátěž zatím nesou penzisté

Zvyšování penzí podle inflace by v roce 2027 stálo více než šest miliard eur, uvedl ministr rozpočtu David Amiel. Vláda zvažuje dvě možnosti. Podle první by penze zmrazila nebo zvýšila o méně než inflaci a zároveň omezila desetiprocentní odpočet zdanitelných příjmů z penzí. Podle druhé by penze upravila plně podle cen, ale daňový odpočet by úplně zrušila (LCP, TF1-LCI).

Obě varianty dopadají na penzisty odlišně. Zvýšení penzí pod úrovní inflace sníží kupní sílu všem dotčeným příjemcům ve stejné míře. Zrušení daňového odpočtu zasáhne hlavně ty, kteří mají dostatečný příjem na to, aby platili daň z příjmů, a nejchudších se proto většinou nedotkne. K 14. září vláda mezi možnostmi nerozhodla.

Mimo penze konkrétních opatření rychle ubývá. Zveřejněné výdajové limity počítají s růstem rozpočtu obrany o 6,4 miliardy eur a s navýšením prostředků několika chráněným ministerstvům, zatímco rozpočty práce, zemědělství a zdravotnictví mají klesnout (francouzské ministerstvo rozpočtu). Ve hře je také možné prodloužení odvodu ze zisků velkých společností a reforma účtů na profesní vzdělávání za 300 milionů eur. Ministr hospodářství Roland Lescure současně hájí navrhované úpravy daňových pásem a daňové úlevy pro firmy, které by příjmy naopak snížily. Prostor, kde může vláda zbývající peníze najít, se tím dále zužuje.

Parlamentní počty jsou ještě horší než ty rozpočtové

Marine Le Penová oznámila, že Národní sdružení odmítne zvyšování daní i sociální nespravedlnost vůči pracující Francii. Mluvčí strany pro finance zároveň označil ochranu kupní síly penzistů za nepřekročitelnou červenou linii. Národní sdružení tak odmítá právě jediné úsporné opatření, které vláda dosud vyčíslila.

Lecornu může rozpočet prosadit bez hlasování prostřednictvím článku 49.3 francouzské ústavy. Návrh se v takovém případě považuje za přijatý, pokud se opozici nepodaří shromáždit 289 poslanců pro vyslovení nedůvěry. Při schvalování rozpočtu na rok 2026 použil Lecornu tento postup třikrát a ve funkci zůstal. Když se však o stejný manévr v prosinci 2024 pokusil Michel Barnier, jeho vláda padla.

Návrhy státního rozpočtu a rozpočtu sociálního zabezpečení má vláda předložit 30. září. Žádná nezávislá instituce zatím jejich dopady neposoudila, protože ucelený balík dosud neexistuje. Mezinárodní měnový fond doporučuje každoroční ozdravování veřejných financí tempem, které zhruba odpovídá cíli 30 miliard eur. Shoda cíle s doporučením MMF však sama o sobě rozpočet netvoří. Francie zatím míří do parlamentu s částkou bez konkrétního rozdělení a se sporným návrhem na úspory u penzí, který už opozice slíbila odmítnout.