Francie za 54 miliard eur snižuje schodek mírně

Premiér Sébastien Lecornu slíbil pro rok 2027 rozpočtová opatření v objemu zhruba 54 miliard eur, schodek však má klesnout jen z letošních odhadovaných 5,4 % HDP (hrubého domácího produktu, tedy ročního výkonu ekonomiky) na 5 % příští rok (France 24, Le Monde). Většina této částky pouze pokryje výdaje, které by rostly i bez nových opatření. Zbytek dopadne nerovnoměrně na důchodce, státní zaměstnance a místní samosprávy, zatímco velké firmy nakonec odvedou méně.

Proč 54 miliard eur přinese tak malý pokles schodku

Vláda svůj rozpočtový přínos počítá vůči hypotetickému scénáři, v němž by v roce 2027 nic neudělala. V něm by dál rostly úrokové náklady, výdaje na důchody i zdravotnictví a Lecornu uvedl, že schodek by mohl přesáhnout 6,5 % HDP (Deutschlandfunk). Při takovém srovnání se za úsporu počítá už samotné udržení výdajů na stejné úrovni.

Podle rozboru Le Monde připadá asi 40 miliard eur na pokrytí růstu výdajů, který by nastal tak jako tak. Jen zbývajících zhruba 14 miliard má nad tento rámec přispět ke snížení schodku (Le Monde).

Jde o rozklad deníku; podrobné oficiální výpočty mají přijít dnes. Návrhy dvou zákonů, o státním rozpočtu a o rozpočtu sociálního zabezpečení, mají být představeny dnes v 8.30 (ministerstvo financí).

Kdo účet zaplatí

Nejzřetelnější zátěž nesou důchodci. Ministr práce Jean-Pierre Farandou chce na důchodech ušetřit zhruba 5,5 miliardy eur, z toho 4,1 miliardy tím, že důchody nad hranicí přibližně 1 260 eur zvýší méně, než porostou ceny (TF1). Ministerstvo financí čeká, že ceny v roce 2027 vzrostou o 1,8 % (prognóza ministerstva financí). Důchodci s penzí nad touto hranicí tak dostanou nominálně více, jejich kupní síla ale klesne.

Dalších 1,4 miliardy eur má přinést daň z příjmu. Strop desetiprocentního odpočtu, díky němuž si důchodci mohou část penze odečíst od zdanitelného příjmu, se má snížit ze 4 439 na 3 000 eur (TF1). Dopad pocítí jiná skupina: důchodci, jejichž příjmy z penze jsou tak vysoké, že se jich současný strop týká. Zaplatí vyšší daň.

Státní zaměstnanci čelí zmrazení platového bodu, od něhož se odvíjí velká část jejich tarifních platů. Opatření má přinést zhruba 2 miliardy eur úspor (La Dépêche). Část platu navázaná na tento bod se s růstem cen nezmění, jiné složky individuálního platu se ale mohou dál vyvíjet.

Místní samosprávy mají přispět zhruba 5,4 miliardy eur. Opatření míří na lépe financované samosprávy, včetně přibližně 40 % francouzských obcí (BFMTV). Jean-François Debat, předseda výboru pro místní finance, označil požadavek za nepřiměřený a varoval, že může zabrzdit místní investice.

U velkých firem vychází bilance příznivěji. Dočasná daňová přirážka pro velké podniky, která přinesla zhruba 8 miliard eur, má pokračovat v nastavení, jež vynese asi 5 miliard. Dotčené firmy tak odvedou zhruba o 3 miliardy eur méně než nyní (ministerstvo rozpočtu).

Co může změnit parlament

Lecornu nemá jistou většinu. Socialisté už v září vyloučili, že jeho rozpočet podpoří (Deutschlandfunk). Marine Le Penová varovala, že její Národní sdružení by mohlo odmítnout rozpočet, který nezvýší důchody v souladu s inflací (Die Zeit).

Lecornu slíbil, že nepoužije článek 49.3, který vládě umožňuje prosadit zákon bez hlasování, pokud jí většina poslanců nevysloví nedůvěru. Dne 30. září se znovu mluvilo o jeho použití jako záložním řešení (Le Figaro).

Místní samosprávy mají důvod doufat ve změnu návrhu. Loni se původně navržené úspory přes 4,7 miliardy eur nakonec zastavily na zhruba 2 miliardách (BFMTV). Každý letošní ústupek by vláda musela vyrovnat jinde, promítnout do mírnějšího cíle pro schodek, nebo spoléhat na růst ekonomiky vyšší než ministerstvem prognózované 1 % pro rok 2027 (prognóza ministerstva financí).

Podle vlastních čísel vlády tento rozpočet pouze zpomaluje zhoršování stavu francouzských veřejných financí, ale nezastavuje je. Většina opatření jen brání růstu výdajů, který by jinak nastal. Úspory, které lidé pocítí, dopadnou na důchodce s penzí nad stanoveným limitem, penzisty s vyšším zdanitelným příjmem, státní zaměstnance a lépe financované samosprávy. Velké firmy mají být jedinou skupinou, která odvede méně než dnes.