Francouzskému rozpočtu za €54bn chybí doklady

Francouzský premiér Sébastien Lecornu oznámil pro rok 2027 „rozpočtové úsilí ve výši 54 mld. EUR“, tedy téměř dvojnásobek 30 mld. EUR, o nichž jeho vláda mluvila ještě před několika dny (La Dépêche, To Brief). Samotné číslo vypadá jako zásadní změna kurzu. Většinu rozdílu ale vysvětluje nový odhad, jak velký by byl schodek, kdyby vláda neudělala vůbec nic.

Nová prognóza, nikoli dvojnásobný tlak

Předchozí plán ve výši 30 mld. EUR vycházel z předpokladu, že by schodek v roce 2027 bez nových opatření dosáhl zhruba 5,7 % HDP. Do podobného pásma ho odhadovala Evropská komise (European Commission). Vláda nyní tvrdí, že by schodek překročil 6,5 % (L'Union, La Dépêche). Revize o 0,8 procentního bodu, přepočtená na francouzský HDP kolem 3 bilionů EUR (Eurostat), může vysvětlit téměř celý nárůst částky. Vláda zatím nezveřejnila formální rozklad změny, aritmetika však sedí: cíl zůstává stejný, výchozí pozice je horší.

Cílem je schodek ve výši 5 % HDP. Podle vlády by její opatření snížila schodek na 4,8 %, jenže 6,4 mld. EUR dodatečných výdajů na obranu výsledek znovu posune na 5 % (Le Monde). Čisté zpřísnění rozpočtové politiky tak vychází spíše na 48 mld. EUR; odhad však závisí na tom, zda jsou výdaje na obranu a úspory započítány podle stejné metodiky.

Vládní prognóza pro rok 2027 počítá s reálným růstem 1 % a inflací 1,8 % (French Economy Ministry). Na těchto předpokladech výsledek přímo stojí. Slabší růst by snížil daňové příjmy a zvýšil výdaje na dávky, čímž by se prohloubila mezera, kterou má balík uzavřít.

Zmrazení důchodů, nižší daně pro firmy

Z dosud zveřejněných opatření dopadnou nejviditelněji náklady na důchodce a státní zaměstnance. Důchody by rostly pomaleji než ceny a státu by to přineslo méně než 6 mld. EUR úspor. Platy ve veřejném sektoru by zůstaly zmrazené na současné hodnotě platového indexu, což by ušetřilo přibližně 2 mld. EUR (La Dépêche). Pokud inflace dosáhne předpokládaných 1,8 %, zmrazení platového indexu sníží kupní sílu mezd, které se od něj odvíjejí.

Velké firmy naopak dostanou daňovou úlevu. Dočasná přirážka k dani z příjmů právnických osob nyní vynáší zhruba 8 mld. EUR. Vláda ji chce zachovat v nižší sazbě, což by přineslo asi 5 mld. EUR (Le Monde). V rozpočtovém výpočtu vlády se zachování 5 mld. EUR počítá jako úspora oproti variantě, v níž by daň skončila. Ve skutečnosti firmy odvedou méně.

To jsou zatím vyčíslené položky. Většina částky 54 mld. EUR dosud nemá konkrétní rozpis a zveřejněná opatření se překrývají s širšími výdajovými limity. Nezávislý francouzský orgán dohledu nad veřejnými financemi HCFP, který ověřuje vnitřní soudržnost vládních prognóz, měl tento týden obdržet rozpočtové předpoklady. Jeho hodnocení zatím zveřejněno nebylo (HCFP, La Tribune).

Bez většiny není záložní plán

Lecornu slíbil, že nepoužije článek 49.3 francouzské ústavy. Ten vládě umožňuje prosadit rozpočet bez běžného hlasování, pokud většina poslanců neshodí kabinet hlasováním o nedůvěře. Slib vládu právně nezavazuje a rozpočet tak zůstává vystaven Národnímu shromáždění, v němž nemá žádná strana většinu. Levice odmítá zmrazení důchodů a platů. Národní sdružení může svou dosavadní toleranci kdykoli ukončit. Tyto bloky se nemusí shodnout na alternativě; stačí, když budou hlasovat proti stejnému textu.

Výnosový rozdíl mezi francouzskými a německými státními dluhopisy dosáhl v polovině září zhruba 96 bazických bodů (0,96 procentního bodu), téměř nejvíce od roku 2012 (Banque de France). Itálie měla ve stejné době rozdíl zhruba 88–89 bazických bodů (QuiFinanza). Francie tak krátce platila za půjčky více než Itálie, ačkoli její poměr dluhu k HDP je vyšší (Eurostat). Francie má dál pravidelný přístup na trh a průměrná splatnost jejího dluhu přesahuje osm let, takže vyšší sazby se do nákladů promítají postupně (Agence France Trésor). Růst přirážky však odpovídá obavám investorů z vývoje francouzských veřejných financí i z parlamentního rizika spojeného s rozpočtem.

Francie oznámila cíl ve výši 54 mld. EUR. Konkrétně ověřený balík v této hodnotě zatím nepředložila. O tom, zda částka obstojí, rozhodnou skutečné návrhy rozpočtových zákonů a stanovisko HCFP.