Francouzské úspory za €54bn dál zvyšují dluh

Návrh francouzského rozpočtu na rok 2027 počítá s poklesem ročního schodku z 5,4 % na 5,0 % HDP. Veřejný dluh by však vzrostl ze 119,3 % na rekordních 121,7 % (Les Echos Investir, Le Monde). Nižší schodek je stále schodek. Francie bude dluh dál zvyšovat, jen pomaleji. Ekonomika přitom neroste dost rychle na to, aby ho dokázala pohltit.

Proč menší půjčování stále znamená vyšší dluh

Poměr dluhu k HDP může klesat i v době, kdy vláda dál půjčuje, pokud ekonomika roste rychleji než objem dluhu. Španělsko to ukázalo v červenci: jeho dluh sice vzrostl, nominální růst, tedy růst včetně růstu cen, však stačil stlačit poměr dluhu pod 100 % HDP (Banco de España, El País).

Francie čelí opačnému problému. Cour des comptes, instituce kontrolující hospodaření státu, spočítala, že při dluhu blížícím se 119 % HDP by Francie musela snížit schodek přibližně na 2,8 %, aby se poměr dluhu přestal zvyšovat (Cour des comptes). Vlastní cíl vlády pro rok 2027, tedy 5,0 %, je téměř dvojnásobný.

Rozdíl se bude uzavírat obtížně také kvůli úrokům. Jak dobíhají staré dluhopisy vydané za nízkých sazeb, stát je nahrazuje novými, které nese vyšší úrok. Podle Tagesschau dosáhly úrokové náklady v první polovině roku 2026 částky 34,5 miliardy eur, téměř o 20 % více než před rokem. Podle Public Sénat pohltí vyšší náklady na obsluhu dluhu, tedy platby věřitelům, zhruba 10 miliard eur z rozpočtového zlepšení, které vláda pro rok 2027 uvádí.

Proč 54 miliard eur neznamená škrty za 54 miliard

Vláda tvrdí, že ušetří 54 miliard eur. Částka vyjadřuje zlepšení oproti scénáři, v němž by vláda nic neudělala a schodek by se přiblížil 6,5 % HDP (European Commission). Jde o skutečné rozpočtové úsilí, nikoli však o seznam konkrétních škrtů za 54 miliard. Starší verze plánu uváděla přibližně 30 miliard eur. Hlavní číslo se zvětšilo především proto, že se zhoršil scénář bez zásahu vlády.

Vláda zatím nezveřejnila úplný rozpis, který by jednotlivá opatření propojil s celkovou částkou 54 miliard eur. Z dosud známých návrhů vyplývá, že náklady ponesou jednotlivé skupiny nerovnoměrně.

Důchodce by se týkalo buď zmrazení penzí, nebo omezení daňové úlevy, což by mělo přinést přibližně 6 miliard eur (LCP). Státní zaměstnanci by dostali zmrazené platy, což by ušetřilo asi 2 miliardy eur. Ministerstvo financí, Bercy, přitom pro rok 2027 předpokládá inflaci ve výši 1,8 % (French Economy Ministry). Zmrazení by tedy znamenalo pokles mezd v reálném vyjádření.

Velké firmy by naopak zaplatily méně než nyní. Dočasná přirážka k dani z příjmů právnických osob v současnosti vynáší 8 miliard eur ročně. Rozpočet ji zachová, sníží však její výnos přibližně na 5 miliard eur (French Budget Ministry). Účetně se tento krok označuje za úsporu oproti scénáři, v němž by daň po skončení platnosti zanikla úplně. Ve srovnání s dneškem však firmy získají 3 miliardy eur. Část rozpočtového zpřísnění navíc vyrovná dalších 6,4 miliardy eur na obranné výdaje.

Uvedená opatření dohromady na 54 miliard eur nevycházejí. Rozdíl mezi konkrétně popsanými kroky a celkovou částkou vláda veřejně nevysvětlila.

Co může a nemůže vyřešit rozpočtová rada

Vláda předložila rozpočtové dokumenty francouzské nezávislé rozpočtové radě Haut Conseil des finances publiques (HCFP). Ta posuzuje, zda jsou hospodářské a příjmové předpoklady rozpočtu realistické (HCFP). K 19. září své stanovisko nezveřejnila.

Ani příznivé hodnocení HCFP by neprokázalo, že rozpočet bude fungovat. Rada kontroluje prognózy, nikoli samotnou legislativu. O schválení rozpočtu rozhodne parlament, v němž nemá většinu žádná strana. Vláda může rozpočet prosadit bez hlasování prostřednictvím článku 49.3 ústavy, tím však riskuje hlasování o nedůvěře.

Francie je od července 2024 v režimu při nadměrném schodku, tedy v unijním postupu, který má zemi přimět ke snížení příliš vysokého zadlužování. Do roku 2029 musí stlačit schodek pod 3 % HDP (Council of the EU). Předchozí plán počítal s vrcholem dluhu ve výši 118,7 % HDP v roce 2027. Nový odhad 121,7 % znamená, že tato trajektorie už neplatí (European Commission).

Ani při úplném zavedení všech rozpočtových opatření by se dluh nepřestal zvyšovat. Parlament rozhoduje o tom, kdo zaplatí za pomalejší zhoršování situace, zatímco vláda stále dluží veřejnosti úplný rozpis úpravy za 54 miliard eur.