Francouzská dluhová přirážka míří k 90 bodům

Výnos desetiletých francouzských dluhopisů, tedy cena, za kterou si stát půjčuje, dosáhl 9. září 4,31 %. Tak vysoko byl naposledy během finanční krize v roce 2008 (Reuters via Les Echos Investir). Samotné číslo může působit jako předzvěst dluhové krize, zatím jí však není. Za většinou růstu stojí celosvětový vzestup dluhopisových výnosů, tedy ročního zhodnocení, které investoři požadují za půjčku státu. Specificky francouzský problém je menší a projevuje se pomaleji: investoři žádají stále vyšší přirážku kvůli rozpočtovým schodkům a politické nejistotě.

Francouzské výnosy rostly rychleji než německé, rozdíl však nebyl tak výrazný

V daném týdnu zdražovalo státní financování napříč trhy. Výnos desetiletých dluhopisů Německa, které je v eurozóně považováno za nejbezpečnějšího dlužníka, vystoupal až na 3,42 % (Reuters via Investing.com). Jen 9. září se německý výnos zvýšil o šest bazických bodů, tedy šest setin procentního bodu, zatímco francouzský o 8,5 bodu (Reuters via Les Echos Investir). Francie si tak za jediný den pohoršila vůči Německu přibližně o 2,5 bazického bodu. Z jednoho obchodního dne ovšem nelze spolehlivě určit, nakolik za rozdílem stojí stav veřejných financí a nakolik běžné kolísání trhu.

Přesnější obraz nabízí dlouhodobější vývoj. Spread mezi francouzskými a německými desetiletými dluhopisy, tedy rozdíl mezi úrokem požadovaným od obou zemí, dosáhl 88,7 bazického bodu. Přiblížil se tak hranici 90 bodů a byl nejširší od listopadu 2024 (Idéal Investisseur). Rozpětí se zvětšuje už několik měsíců a ukazuje, jakou dodatečnou přirážku si investoři účtují za francouzské schodky a politickou nejistotu.

Měřítko problému nabízí srovnání s jihem eurozóny. Při zahájení obchodování 9. září si Řecko půjčovalo levněji než Francie (France 24/AFP). Výnos desetiletého italského dluhopisu činil 4,21 %, zatímco francouzského 4,26 % (QuiFinanza). Francie tak nyní platí více než země, nad nimiž měla ještě donedávna na dluhopisovém trhu výrazný náskok.

Jak se vyšší sazby promítají do rozpočtu

Výnos kolem 4,3 % nezdraží okamžitě celý francouzský výpůjční program, který má v roce 2026 dosáhnout 310 mld. EUR. Do konce července už státní pokladna prodala přibližně 71 % letošních dluhopisů za dřívějších a nižších sazeb (Agence France Trésor). Dříve vydané dluhopisy navíc až do splatnosti nesou původní úrok a průměrná doba splatnosti francouzského dluhu přesahuje osm let (French Senate). Náklady proto porostou postupně, jak bude stát levný starší dluh nahrazovat novými, dražšími emisemi.

Tento proces už začal. Při aukci 3. září vzrostl přijatý výnos referenčního francouzského dluhopisu se splatností v listopadu 2036 ze srpnových 3,90 % na 4,23 %, uvádí Boursorama. Zájem kupujících přesto zůstal silný. Poměr objednávek k nabízenému objemu dosáhl 2,28, takže investoři chtěli nakoupit dluhopisy za více než dvojnásobek částky, kterou státní pokladna nabízela. Trh tudíž funguje řádně a kupující se Francii nevyhýbají; pouze za své peníze žádají vyšší výnos.

Podle Evropské komise dosáhne letos francouzský rozpočtový schodek 5,1 % HDP. Bez dalších opatření má v roce 2027 vzrůst na 5,7 % a veřejný dluh překročit 120 % HDP (European Commission, European Commission EDP). Pokud by výnosy zůstaly na zvýšené úrovni, podle citlivostní analýzy francouzského Senátu by země v prvním roce zaplatila na úrocích navíc zhruba 3,2 mld. EUR a během pěti let 23,5 mld. EUR (French Senate). O stejnou částku by se zúžil prostor vlády pro výdaje, investice nebo daňové úlevy.

Evropská centrální banka může pomocí nástroje TPI nakupovat dluhopisy konkrétní země, pokud napětí na trzích naruší přenos její měnové politiky do jednotlivých částí eurozóny (ECB). Vývoj z 9. září však nenaznačoval, že by se takový zásah blížil. Všichni ekonomové oslovení agenturou Reuters očekávali, že ECB následující den zvýší depozitní sazbu na 2,50 % (Reuters via Devdiscourse). Vyšší měnověpolitické sazby přitom udržují výnosy státních dluhopisů výše v celé eurozóně.

Noví kupci francouzských dluhopisů získají při držení do splatnosti vyšší slíbený nominální výnos. Dosavadním investorům, kteří nakoupili při nižších výnosech, naopak klesá tržní hodnota jejich dluhopisů. Francouzští daňoví poplatníci pocítí náklady postupně, až bude stát levný dluh z minulého desetiletí nahrazovat emisemi oceněnými podle dnešních podmínek. Financování Francie zatím probíhá bez poruch, každá nová emise s nynější rizikovou přirážkou však dále omezuje budoucí možnosti státního rozpočtu.