Rafale sestřelil dron nad Lotyšskem

Během tří týdnů došlo nad východním křídlem NATO ke dvěma sestřelům. Dne 19. května zničil rumunský F-16 dron nad Estonskem. Dne 8. června udělal totéž francouzský Rafale nad Lotyšskem. V obou případech NATO výsledek ocenilo. Ani jednou ale aliance veřejně nevysvětlila, podle jakých pravidel piloti stříleli.

Právě tahle mezera se přesouvá na stůl lídrů, kteří se 7. a 8. července sejdou v Ankaře.

Policejní mise, která začala sestřelovat

Mise Baltic Air Policing posílá spojenecké stíhačky na litevskou základnu Šiauliai od roku 2004, tedy krátce poté, co do NATO vstoupily Estonsko, Lotyšsko a Litva. Důvod je jednoduchý: žádná z pobaltských zemí neprovozuje vlastní bojové letectvo. Dvě desetiletí proto rotující spojenci identifikovali a doprovázeli neznámá letadla v blízkosti pobaltského vzdušného prostoru. Šlo o mírovou hlídkovou misi, ne o bojovou operaci. Střelba byla výjimkou, kterou schvalovala národní hlavní města případ od případu.

Dne 8. června vletěl kolem 9:18 místního času z Ruska do lotyšského vzdušného prostoru dron. Dva francouzské Rafale odstartovaly ze Šiauliai a podle Numeramy a Le Figara ho zničily nad Berzgale, zhruba 30 km od ruské hranice. Lotyšský ministr obrany Raivis Melnis uvedl, že rozkaz k zásahu vydalo velení NATO. O tři týdny dříve přitom střelbu rumunského pilota nad estonským územím osobně schválil estonský ministr obrany.

Dva zásahy, dva různé řetězce rozhodování. A žádné veřejné vysvětlení, proč se lišily.

Kdo smí říct „pal“

Dne 21. května požádali prezidenti všech tří pobaltských států NATO, aby dosavadní policejní model zrušilo a nahradilo ho stálou misí protivzdušné obrany. Jádrem jejich požadavku je předem delegovaná pravomoc k zásahu. Velitel NATO by díky ní mohl nařídit sestřel bez toho, aby se každé rozhodnutí vracelo do národního hlavního města (NATO). Podobnou formulaci podpořilo na summitu Bukurešťské devítky v Bukurešti devět států východního křídla. Maďarsko se zdrželo, což může znamenat veto: každé rozhodnutí NATO vyžaduje souhlas všech 32 členů.

Generální tajemník Mark Rutte označil oba sestřely za „přesně to, co jsme plánovali“, ale slovníku pobaltských prezidentů o povýšení mise se vyhnul (NATO). Německo, Francie ani Spojené státy změnu veřejně nepodpořily. Pokud by NATO předem delegovanou pravomoc přijalo, šlo by o největší posun v postoji aliance na východním křídle od roku 2016, kdy na summitu ve Varšavě vznikly bojové skupiny posílené předsunuté přítomnosti.

Východní spojenci nečekají

Dokud aliance nemá společná pravidla pro pravomoc k zásahu, východní členové si staví vlastní řešení. Polsko podepsalo kontrakt na protidronové baterie za 4,2 mld. EUR, které budou plně pod národní kontrolou, a zcela obešlo evropskou iniciativu Sky Shield (Defence24). Pokud se NATO neshodne na tom, kdo vydává rozkaz ke střelbě, Varšava si toto rozhodnutí ponechá sama.

Rumunský pilot sestřelil dron nad Estonskem pod velením NATO. Nad vlastním územím Rumunsko žádný dron nikdy nesestřelilo, přestože se v roce 2026 opakovaně objevily narušení vzdušného prostoru. Patřil k nim i dron, který 29. května zasáhl bytový dům ve městě Galați, zranil dva lidi a vynutil si evakuaci 70 obyvatel (Digi24). Americký protidronový systém Merops byl označen za operační, ale do nejohroženějšího pohraničního města nasazen nebyl. V zahraničí, pod velením NATO, měl pilot pravomoc jednat. Doma, podle národních pravidel, se systém zastavil.

Francie, která nyní pobaltskou rotaci vede, zaznamenala před zásahem z 8. června 11 vzletů během jediného týdne (Euronews). Její rotace končí v červenci. Spojenec, který ji vystřídá, převezme stejné operační tempo, ale bez jistoty, že ho dokáže udržet.

Každý další sestřel usnadňuje vydání příštího rozkazu, ale zároveň ztěžuje jeho obhajobu podle stávajících pravidel. Jak upozornila jedna analýza, „trvalá přítomnost je ta snadná polovina; předem delegovaná pravomoc k zásahu napříč dvaatřiceti členy je ta polovina, kterou Evropa ještě neuzavřela“ (Grosswald). Ankara tak musí rozhodnout, zda NATO zformální to, co piloti už dělají, nebo si ponechá promyšlenou nejednoznačnost. První možnost přetvoří východní křídlo. Druhá ponechá pobaltskou protivzdušnou obranu závislou na tom, který spojenec zrovna rotuje přes Šiauliai a zda jeho pilot dostane rozkaz dřív, než dron doletí k městu.