Zmrazené peníze ženou Maďarsko do schodku

Schodek maďarských veřejných financí, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji státu, letos podle Portfolio, které cituje vlastní odhad ministerstva financí, dosáhne 7,5 % HDP. Bez dodatečných opatření by se vyšplhal až na 8,3 %. V obou případech jde o více než dvojnásobek unijní hranice 3 %.

Nejde o náhlou krizi, ale o účet za vleklý politický spor. Budapešť počítala s miliardami eur z evropského fondu obnovy, jenže ty zůstávají zmrazené, protože maďarská vláda nesplnila podmínky Bruselu v oblasti právního státu. Stát tak dál platí projekty, které měly být financované z EU, ale peníze si na ně zatím musí půjčovat sám.

Jak se zablokované proplácení mění v dluh

Nástroj pro oživení a odolnost, tedy unijní fond obnovy po pandemii, funguje podle principu „nejdřív utratit, potom dostat proplaceno“. Vlády nejprve vydají vlastní peníze a Evropská komise jim je následně proplatí, pokud ověří, že splnily dohodnuté reformy (Evropská komise, nařízení 2021/241).

V maďarském případě se tento mechanismus zasekl. Komise stanovila 27 podmínek týkajících se nezávislosti justice, boje proti korupci a reformy veřejných zakázek, bez jejichž splnění nemá z fondu obnovy odejít žádná platba (Komise). Vedle toho Rada EU zmrazila 6,3 miliardy eur, tedy 55 % závazků ve třech kohezních programech, na základě pravidla určeného k ochraně unijního rozpočtu (Rada EU).

Praktický dopad je vidět na dvou číslech. Podle Portfolio, které vychází z údajů ministerstva financí, samotný chybějící přístup k penězům z fondu obnovy zvyšuje schodek zhruba o 1,1 procentního bodu HDP. Jinak řečeno: přibližně jedna sedmina celého maďarského schodku vzniká proto, že Budapešť čekala proplacení výdajů, které Brusel odmítá uhradit. Pokud peníze nakonec dorazí, ministerstvo očekává zlepšení salda asi o 0,5 procentního bodu (Portfolio). Telex/G7 to formuloval přímočařeji: bez peněz z EU by schodek překročil 8 %.

Když vláda pokračuje ve výdajích ještě před tím, než je EU proplatí, musí někdo překlenout mezeru v hotovosti. Maďarská státní pokladna vydává další dluh, sahá do rezerv nebo financování vede přes státní nástroje. Spor o justiční reformy se tím mění v konkrétní náklad na půjčování.

Kdo za patovou situaci platí

Stavební firmy, samosprávy a dodavatelé projektů peníze dál dostávají. Politici se zároveň vyhnou viditelné ostudě, že se projekty s evropskou nálepkou zastaví přímo v terénu. To jsou krátkodobí vítězové.

Náklady nesou maďarští daňoví poplatníci. Vyšší státní dluh znamená vyšší úroky, které v rozpočtu soupeří s veřejnými službami. Maďarská centrální banka MNB spojuje cenu, za kterou si stát půjčuje, přímo s úrokovými sazbami v celé ekonomice (MNB). Jakmile vláda platí víc za prodej svých dluhopisů, banky přeceňují i úvěry firmám a domácnostem.

Další tlak vytváří forint. Pokud investoři neberou zablokované unijní proplácení jako otázku načasování, ale jako trvalé politické riziko, požadují za půjčování Maďarsku vyšší úrok nebo omezují expozici vůči forintovým aktivům. ECB připomíná, že směnné kurzy reagují jak na rozdíly v úrokových sazbách mezi zeměmi, tak na důvěru investorů (ECB). Slabší forint zdražuje dovoz a promítá se do cen, které maďarské domácnosti skutečně platí.

Polsko ukazuje cenu zdržení

Nejbližší srovnání nabízí Polsko. Také varšavský plán obnovy se kvůli sporu s Bruselem o právní stát zpozdil zhruba o dva roky. Do června 2026 Polsko po zlepšení politických vztahů získalo 34,15 miliardy eur, tedy asi 62 % své alokace (Bankier, Strefa Inwestorów). Polský případ ukazuje, že zdržení stojí peníze i tehdy, když hotovost nakonec dorazí. Vláda si totiž mezitím musí půjčit a za toto překlenutí platí úroky.

Rumunsko zvýrazňuje tržní stránku problému. Tamní centrální banka varovala, že rizika pro finanční stabilitu zůstávají zvýšená, přičemž Rumunsko má jeden z největších schodků v EU (Digi24). Investoři do dluhopisů už za půjčování Bukurešti požadují vyšší výnos než u jiných velkých středoevropských vlád (Bursa). Maďarsku hrozí posun do podobné kategorie: mezi země, u nichž se důvěryhodnost veřejných financí stává trvalou otázkou, nikoli jen sezónní starostí rozpočtových statistik.

Maďarský schodek automaticky nenakazí sousedy. Investoři ale porovnávají rozpočtovou disciplínu v regionu mezi sebou. Země, která si půjčuje, aby zacelila díru vzniklou nesplněním právních podmínek, vypadá jinak než země, která si půjčuje na investice. Pro Budapešť tak zůstává jednoduchá volba s drahými důsledky: buď podmínky splní, nebo bude dál platit za to, že se jim vyhýbá.