Dražší paliva komplikují říjnové rozhodnutí ECB

Před rozhodnutím o sazbách 29. října musí Evropská centrální banka (ECB) vyhodnotit, co stojí za zářijovým růstem inflace. Dražší pohonné hmoty zvedly spotřebitelské ceny v Německu, Francii, Itálii a Španělsku víc, než čekali analytici, uvádí Bloomberg. Ceny mimo energie a potraviny se téměř nezměnily. Rozhodnutí ECB, která určuje sazby v eurozóně, se do Česka promítá nepřímo přes financování a poptávku v eurozóně.

Pro srovnání mezi zeměmi slouží harmonizovaný index, tedy společný koš zboží a služeb sestavený EU tak, aby bylo možné míry inflace porovnávat. Podle něj byly ceny ve Španělsku o 5,0 % vyšší než před rokem a v Itálii o 4,1 % (INE, Istat). Ve Francii vzrostly o 3,4 % a v Německu o 3,3 % (Insee, Destatis).

Energie táhla inflaci

Společným faktorem jsou energie. Meziročně zdražily o 14,9 % v Německu a o 22,3 % v Itálii, kde samotná motorová nafta stála o 34,9 % víc (Destatis, Istat).

Vysoká celková inflace ve Španělsku je zčásti důsledkem srovnávací základny. Ceny paliv loni v září klesly, letos ve stejném měsíci vzrostly. Meziroční srovnání tak začíná na nízké hodnotě a nárůst zesiluje (INE).

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny energií a potravin, ukazuje klidnější obraz. V Německu zůstala na 2,4 % (Destatis). V Itálii vzrostla z 1,5 % na 1,7 % a ve Španělsku se zvýšila o dvě desetiny na 3,1 % (Istat, INE).

Francie předběžný odhad jádrové inflace nezveřejňuje, tempo růstu cen služeb ale zrychlilo z 1,9 % na 2,2 % (Insee). Tyto menší pohyby přicházejí vedle výrazného energetického šoku. Zářijové údaje neukazují, zda spolu souvisejí.

Kdo platí účet a jak pomoc mění naměřenou inflaci

Vyšší účet za paliva nejvíc dopadá na ty, kdo jich spotřebují nejvíc. Patří sem lidé, kteří dojíždějí bez možnosti jet vlakem, nákladní dopravci, zemědělci a domácnosti vytápějící topným olejem.

Způsob, jakým vlády tento účet zmírňují, mění i to, co zachytí cenový index. Nižší daň z paliva zlevní cenu u pumpy, a tím snižuje naměřenou inflaci. Peněžní příspěvek vybraným domácnostem jim pomůže, ale do indexu se nepromítne. Německo od 1. října snižuje spotřební daně z paliv asi o 17 eurocentů na litr, na zářijový údaj je tedy pozdě (Zeit). Francie se přiklonila k cílené pomoci (Reuters via Investing.com). Říjnová inflace v Německu by proto měla vypadat nižší, než jak lidé pocítí zdražení při tankování, zatímco francouzský index zachytí plnou cenu.

Co musí ECB zvážit

ECB zvýšila 10. září depozitní sazbu na 2,50 %, ještě před zveřejněním těchto údajů (ECB). Jde o úrok, který centrální banka platí bankám za peníze uložené přes noc. Banky podle něj stanovují cenu vlastních úvěrů, takže zvýšení nejdřív pocítí dlužníci s hypotékami s pohyblivou sazbou. Poté přijdou na řadu lidé, kterým končí období fixace, a firmy s krátkodobými úvěry.

V srpnu činila inflace v eurozóně 3,2 %, zatímco jádrová inflace klesla na 2,4 % (Eurostat). Argument pro další zvýšení sazeb vychází z prognóz ekonomů ECB. V zářijovém výhledu počítali s tím, že vyšší ceny energií se promítnou do dalších cen a jádrová inflace dosáhne vrcholu 2,8 % v roce 2027 (prognóza ECB). Pokud firmy začnou promítat dražší paliva do cen dopravy, potravin a služeb, odklad rozhodnutí by tomuto procesu dal čas zesílit.

Argument pro vyčkávání je přímočařejší. Vyšší sazba ropu nevytěží. Zdraží úvěry a během několika měsíců utlumí výdaje. Dlužníci s pohyblivou sazbou a zadlužené firmy by začali platit víc, zatímco palivo by zůstalo stejně drahé.

Z dosavadních zářijových údajů vyplývá, že růst inflace táhly energie a širší cenové tlaky zůstávají omezené. Jádrová inflace se v Německu, Itálii a Španělsku změnila nejvýše o dvě desetiny procentního bodu; Francie zveřejnila jen údaje o službách. Odhad inflace v eurozóně od Eurostatu, který má vyjít 2. října, může tento obraz ještě změnit (Eurostat). Do té doby by zvýšení sazeb 29. října vycházelo spíše z prognózy ekonomů ECB než z již naměřených cen.