Úder v Galați spouští obranu za €1.5B

Do obytného domu v rumunském Galați narazil 29. května ruský dron Geran-2 a zranil matku s dospívajícím synem. Šlo o první zásah obytné budovy na území NATO od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudil „bezohledné chování Ruska“ (Kyiv Independent). Na alianční úrovni se ale poté stalo jen málo. Rumunsko neaktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy, který umožňuje spojenci požádat o formální konzultace, pokud se cítí ohrožen. Místo toho sáhlo po bilaterálních kanálech.

Na východním křídle NATO se tak skládá paralelní obranná architektura: zbrojní kontrakty, zrychlené přesuny jednotek a průmyslová partnerství. Funguje mimo mechanismus, který v alianci vyžaduje souhlas všech 32 členů.

Podepsané smlouvy, zbraně až za roky

Ještě před termínem 31. května, do kdy bylo možné uzavírat zakázky v rámci SAFE, nového společného programu EU pro obranné výdaje, podepsalo Rumunsko protidronové kontrakty za téměř 1,5 mld. EUR. Patří mezi ně sedm systémů protivzdušné obrany Rheinmetall SKYNEX a více než 400 000 kusů specializované munice (Capital.ro). Dodávky potrvají jeden až dva roky. Do té doby může Rumunsko drony stíhat bojovými letouny, ale nad městy je nemá čím sestřelovat ze země.

Itálie 3. června vyslala na základnu Mihail Kogălniceanu čtyři stroje Eurofighter Typhoon a zhruba 180 vojáků. Od 15. června má navázat bilaterální výcviková mise zaměřená na boj proti dronům (NewsUkraine). Obě nasazení byla naplánována už před úderem v Galați. Ten jim dodal politickou naléhavost.

Rumunský prezident 4. června mluvil s estonským prezidentem Alarem Karisem o „úzké spolupráci na protidronových projektech“ (ERR). Komuniké ale neobsahovalo konkrétní systémy, harmonogram ani převod technologií. Estonsko má podél hranice senzory pro detekci dronů, nikoli aktivní schopnost je sestřelovat. Dron tedy může vidět přilétat. Zničit ho neumí.

Kde je skutečný pohyb

Polská státní zbrojní skupina PGZ podepsala s estonskou firmou Frankenburg Technologies dohodu o výrobě protidronových střel s kapacitou 10 000 kusů ročně (Army Recognition). Polsko se tím staví do role výrobního centra pro munici proti dronům na východním křídle.

Ukrajina zároveň vysílá specializované protidronové týmy přímo do Rumunska, Lotyšska, Litvy a Estonska. Zemím, které s podobnou hrozbou nemají vlastní bojovou zkušenost, předává praxi z fronty (Romania Insider). Finsko, které 15. května po vlastním dronovém incidentu na tři hodiny uzavřelo letiště v Helsinkách, schválilo 50,2 mil. EUR mimořádného financování protidronové obrany a do roku 2032 zvýšilo oprávnění k nákupům o více než 1 mld. EUR (Finnish Government).

Proč kolektivní struktury nestíhají

Hlavní protidronový plán EU, který předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila ve Vilniusu, má podobu nezávazného sdělení Komise, nikoli právního předpisu. Jeho vynucovací rámec míří až k roku 2030. Evropská iniciativa pro obranu proti dronům počítá s počáteční schopností na konci roku 2026 a plným provozem do konce roku 2027 (UAV Defence, 2EU Brussels). NATO nabízí tržiště pro protidronové nákupy a rámce pro cvičení. To pomáhá interoperabilitě, ale nevytváří jednotné velení schopné ve tři ráno sestřelit dron nad Galați (Defense News).

Termín programu SAFE dotlačil státy k podpisu smluv do 31. května. Kolektivní rámce EU nebudou v provozu dříve než v roce 2027. Národní nákupy přes SAFE se proto stávají faktickou evropskou obrannou architekturou: bilaterální v provedení, kolektivní hlavně v ambici.

Pro civilisty v zemích NATO zasažené přesahem války neexistuje žádný alianční kompenzační rámec. Podle rumunských úřadů dostali zranění z Galați peníze z národního fondu mimořádné sociální pomoci, tedy ze stejného mechanismu, jaký se používá po povodních.

Ani mezi spojenci nepanuje shoda, že je potřeba reagovat. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár odmítl předvolat ruského velvyslance a označil takový krok za „pózu, která nic neřeší“ (Aktuality.sk). Premiér Robert Fico šel dál a incident využil k výzvě k dialogu mezi EU a Ruskem (STVR).

Ministři obrany NATO se sejdou 18. června v Bruselu. Prezidenti pobaltských států požadují, aby aliance přešla od air policingu, tedy hlídání vzdušného prostoru, k air defence, tedy jeho aktivní obraně (AeroTime). Výsledek schůzky ukáže, zda se bilaterální architektura stane trvalým řešením, nebo zda ji kolektivní struktury dokážou dohnat dřív, než se další lidé probudí pod troskami desátého patra.