Ropa přes Hormuz zlevňuje, plyn ne

Lodě se znovu pohybují Hormuzským průlivem, úzkou trasou v Perském zálivu, kudy prochází zhruba pětina světově obchodované ropy. Podle S&P Global se denní počet průjezdů zvýšil z méně než deseti na začátku března na přibližně 35 k 22. červnu. Od dohody mezi USA a Íránem proplulo průlivem více než 20 ropných tankerů s nákladem kolem 35 milionů barelů (CNBC). Ropa si cestu znovu nachází. U LNG, tedy zkapalněného zemního plynu ochlazeného tak, aby se dal převážet speciálními tankery, to platí jen částečně. Právě tam pro Evropu zůstává cenové riziko.

Ropa má objízdné trasy. LNG ne.

Rozdíl začíná u geografie. Část ropy z Perského zálivu se Hormuzu může vyhnout úplně: Saúdská Arábie má ropovod s exportní kapacitou zhruba 5 milionů barelů denně a Spojené arabské emiráty trasu o kapacitě 1,8 milionu barelů denně, která průliv obchází (EIA). Ropa je navíc zastupitelná komodita. Když se zdrží jeden náklad, může ho nahradit jiný ze západní Afriky nebo z Ameriky.

Katarské exportní terminály na LNG leží až za Hormuzem a potrubní náhradu nemají. V nejhorší fázi výpadku mezi 1. březnem a 24. dubnem neprojel průlivem žádný naložený tanker s LNG. Z trhu tak vypadlo více než 10 miliard kubických stop denně, objem dost velký na to, aby pohnul světovými cenami LNG (EIA).

Obnova už začala, ale zůstává neúplná. Katar začal přes průliv vracet prázdné lodě. V týdnu do 19. června naložil zhruba pětinu předválečného tempa (Energy Connects). Podle Kataru zůstane poškozené zařízení mimo provoz i v době, kdy se ostatní produkce znovu rozbíhá (Infobae/EFE).

Ceny plynu neklesly tak jako ropa. Front-month kontrakt TTF, nizozemský velkoobchodní benchmark, podle něhož se odvíjejí ceny plynu v Evropě, byl 25. června na 40,90 €/MWh. Brent mezitím spadl na 72,75 dolaru za barel a vymazal válečnou přirážku (Dawn/Reuters, CNBC). BNP Paribas označila reakci plynu za „umírněnější“ než u ropy, což je zdvořilý způsob, jak říci, že plyn zůstává drahý (BNP Paribas).

Proč lodě proplují, ale náklady neklesají

Loď může Hormuzem fyzicky proplout. Z toho ještě neplyne, že se ji vyplatí poslat na cestu. Přirážky za válečné riziko, tedy dodatečné pojištění pro plavbu konfliktní oblastí, zůstávají přibližně na 3 až 4 % hodnoty plavidla. Před válkou byly kolem 0,25 % (S&P Global, Allianz Commercial). Koncem června stále čekalo na průjezd zálivem zhruba 1 150 naložených lodí s nákladem v souhrnné hodnotě asi 125 miliard dolarů (Allianz Commercial). Maersk poslal z průlivu ven dvě lodě, tři ale nechal uvnitř zálivu. Firmy posuzují jednotlivé plavby, k normálním jízdním řádům se nevracejí (The Copenhagen Post).

Právě pojištění je mechanismus, kterým se námořní bezpečnost mění v ekonomický náklad. Pojišťovna účtuje rejdaři víc. Rejdař promítne vyšší náklady do přepravného. Kupující zaplatí víc za dodané LNG, petrochemické vstupy i materiály pro výrobu. Na konci řetězce sedí evropští odběratelé plynu a průmyslové podniky.

Kdo má polštář, kdo zůstává odkrytý a kdo staví

Zátěž je po Evropě rozložená nerovnoměrně. Německo dováží z Blízkého východu jen 6,1 % své ropy, ale na dovozu závisí u 67 % své spotřeby energie (Destatis). Riziko se k německému průmyslu nedostává hlavně přes přímý nedostatek, nýbrž přes světové ceny: odběratelé nevědí, kdy náklady dorazí a kolik budou stát. Analytici chemického průmyslu čekají, že petrochemické suroviny se budou vracet k normálu jen pomalu, v některých případech až v roce 2027 (Chemie Technik).

Španělsko má na první pohled lepší ochranu. Zásobníky plynu jsou naplněné na více než 70 %, zatímco průměr EU je kolem 46 %, a pouze 1,7 % jeho dodávek přímo souvisí s Hormuzem (Europa Press, Energy Aspects). Plné zásobníky chrání před objemovým šokem. Nechrání ale před tržní cenou, protože Španělsko nakupuje plyn na stejném evropském trhu, kde očekávání pro všechny určuje poslední drahý náklad.

Polsko se z této závislosti snaží vystavět. Terminál ve Svinoústí má kapacitu 8,3 mld. m³ ročně a do roku 2030 mají přibýt dva plovoucí terminály (GAZ-SYSTEM, gov.pl). Terminálová kapacita zvyšuje odolnost. Nevytvoří ale LNG, které se nedostane na moře.

Předseda Enagasu řekl deníku Ara, že futures na plyn neukazují plnou normalizaci dříve než koncem roku 2027 nebo začátkem roku 2028. Je to tržní odhad, ne jistota. Zároveň ale dobře měří, co v praxi znamená „znovuotevření“ Hormuzu. Ropa si našla objízdné trasy. U plynu zůstává problémem samotná cesta.