Německo schválilo nové dluhy

Německo dlouho stavělo rozpočtovou zdrženlivost téměř jako hospodářskou ctnost. Kabinet Friedricha Merze nyní schválil návrh rozpočtu na rok 2027, který počítá s novým zadlužením zhruba 203,6 až 203,7 miliardy eur, uvedly zdroje citované Reuters. Evropský význam tohoto kroku neleží jen v samotné částce. Začíná u výchozí pozice: Německo si může podle společných pravidel půjčovat z místa, které Francie ani Itálie nemají.

Tato pozice stojí na třech pilířích. Investoři Německo stále berou jako bezpečného dlužníka, ústava nově dává Berlínu širší výjimky a obrana poskytuje vyšším výdajům politické krytí. Dluh je dražší než v éře levných peněz, ale výnos desetiletého německého Bundu, tedy úrok, který investoři požadují za půjčku Berlínu na deset let, se 7. července pohyboval kolem 2,99 %. Podle TradingEconomics to není cena, která by ukazovala na problém s financováním.

Půjčka z budoucnosti

Rozpočtový plán pracuje ve vrstvách. Základní federální rozpočet, infrastrukturní fond a fond pro Bundeswehr mají v letech 2027 až 2030 přinést plánované půjčky v objemu asi 838,2 miliardy eur, uvádí stejná zpráva navázaná na Reuters. Berlín tím fakticky přesouvá část budoucích daňových příjmů do dnešních výdajů na bezpečnost a infrastrukturu.

Právní konstrukce je podstatná. Německá dluhová brzda, tedy ústavní pravidlo omezující běžné zadlužování státu, už nepůsobí stejně ve chvíli, kdy výdaje na obranu a bezpečnost překročí 1 % HDP, ročního výkonu ekonomiky. Popsaly to DW i FAZ. Doma se proto takové půjčky obhajují snáze než obecné navyšování výdajů.

Riziko se objeví později. Federální úrokové náklady, tedy peníze vyplacené věřitelům ještě před debatou o nových službách nebo daňových úlevách, mají podle Tagesschau vzrůst ze 41,9 miliardy eur v roce 2027 na 80,7 miliardy eur v roce 2030. Tyto platby mají na příjmy státu první nárok, takže pozdější vlády začnou každé rozpočtové vyjednávání s menším prostorem.

Jednodušší by to bylo v ekonomice, která roste rychleji. Německá média uvádějí, že rozpočet počítá s reálným růstem, tedy růstem očištěným o inflaci, o 0,5 % v roce 2026 a o 0,9 % v roce 2027, podle Onvista/Reuters. Slabý růst neznamená, že půjčky jsou samy o sobě chybou. Zvyšuje ale význam toho, co za ně stát skutečně koupí.

Koho rozpočet chrání

První vítězové se dají pojmenovat poměrně snadno. WirtschaftsWoche píše o plánovaných investicích za 117,5 miliardy eur v roce 2027 a o základních výdajích na obranu kolem 109,7 miliardy eur. Peníze potečou k obrannému průmyslu, stavebním firmám, železničním dodavatelům a podnikům napojeným na veřejné zakázky. Polsko bude plán posuzovat méně podle rozpočtové klasifikace než podle toho, zda se promění ve výzbroj, logistiku a podporu Ukrajiny, které skutečně dorazí; právě tuto obavu zachycuje polské zpravodajství DW.

Krytí přichází z méně chráněných částí státu. Upday UK uvádí škrty ve federálních příspěvcích do důchodového pojištění za 3 miliardy eur a do zdravotního pojištění za 1,8 miliardy eur. K tomu se má 2,7 miliardy eur přesunout z Klimatického a transformačního fondu do obecného rozpočtu, aby pomohly uzavřít schodek. Tyto příspěvky jsou převody z federálního rozpočtu do pojistných systémů, takže praktický dopad bude záviset na pozdějších rozhodnutích o odvodech, službách a rezervách. Směr je ale zřejmý: obrana a infrastruktura dostávají ochranu, sociální a klimatické položky pomáhají dopočítat tabulku.

Proč to ostatní nemohou jednoduše napodobit

Rozpočtová pravidla EU dál pracují s limitem schodku 3 % HDP, tedy ročního rozdílu mezi výdaji a příjmy, a s referenční hranicí dluhu 60 % HDP, jak uvádí Evropská komise a nařízení 2024/1263. Nerovnost vzniká ve výchozích podmínkách. Země s německou reputací bezpečného dlužníka může bezpečnostní šok přetavit v investiční zadlužení. Vysoce zadlužená země naráží na stejná pravidla s menší trpělivostí trhů a menším domácím prostorem.

Francie ukazuje rozdíl v tvrdých číslech. Arab News citoval veřejný dluh ve výši 3 536,1 miliardy eur, tedy 117,5 % HDP, v prvním čtvrtletí roku 2026. Itálie zase ukazuje spor o účetnictví: Pagella Politica zdůrazňuje, že obranné výdaje se z unijních pravidel pro schodek jednoduše nemažou. Upday NL k tomu přidává problém důvěryhodnosti: Berlín si výrazně půjčuje a zároveň dál tlačí na štíhlejší rozpočet EU.

I Německo má před sebou vlastní zeď. Podle taz mají vykazované mezery ve financování růst z 22 miliard eur v roce 2028 na 38 miliard eur v roce 2029 a 47 miliard eur v roce 2030. Handelsblatt píše, že vláda už pro rok 2027 čerpá z rezerv 6,8 miliardy eur, čímž pro pozdější roky zbývá zhruba 3,9 miliardy eur.

Německý obrat k dluhu je zkouškou privilegia, nikoli čistým rozchodem s disciplínou. Obhájit se dá jen tehdy, pokud nové půjčky dříve, než úrokové náklady znovu uzavřou prostor, přinesou bezpečnost, infrastrukturu a kapacitu, kterou bude možné reálně používat.