Německo viní Serhiiho K. z Nord Streamu

Německá spolková prokuratura obžalovala Serhije K., ukrajinského občana, z vedení skupiny, která v září 2022 zničila tři plynovody Nord Stream v Baltském moři (DW, Euronews). Obžaloba podaná 1. července tvrdí, že Serhij K. řídil utajenou operaci z pronajaté jachty a odpálil výbušniny proti civilní energetické infrastruktuře spojující Rusko a Německo.

Jde o první trestní obvinění v případu, který už téměř čtyři roky rozděluje evropské vlády. Soudní řízení zároveň začíná ukazovat, kam až jsou spojenci ochotni zajít, když má Německo tento případ dovést před soud.

Itálie podezřelého vydala. Polsko odmítlo.

Německý soud se případem může zabývat proto, že Itálie spolupracovala. Italské úřady Serhije K. zadržely v srpnu 2025 u Rimini na základě německého evropského zatýkacího rozkazu, tedy standardního unijního mechanismu pro předávání podezřelých mezi členskými státy. Loni v listopadu byl převezen do Německa a od té doby je ve vyšetřovací vazbě (ANSA/CEI).

Polsko postupovalo opačně. Varšavský soud odmítl vydat jiného ukrajinského podezřelého spojovaného s případem (Interia). Právní námitky byly úzké: otázka příslušnosti a pochybnost, zda by údajný čin byl trestným činem i podle polského práva.

Politický odpor šel hlouběji. Premiér Donald Tusk odmítnutí veřejně podpořil. Pro Varšavu Nord Stream nikdy nebyl neutrální civilní infrastrukturou, ale německo-ruským strategickým potrubím, před nímž Polsko roky varovalo, protože podle něj dávalo Moskvě páku vůči Evropě (DW).

Rozdíl mezi Itálií a Polskem proto není jen rozdílem dvou soudních rozhodnutí. Evropský zatýkací rozkaz stojí na vzájemném uznávání: národní soudy mají vycházet z toho, že rozkazy jiných členských států jsou důvěryhodné. Polské odmítnutí ukazuje, kde se tato důvěra pod politickým tlakem láme. Vydávací řízení teď nese i spor o to, čím Nord Stream ve skutečnosti byl.

Osamělé německé stíhání

Němečtí prokurátoři zvolili široký výklad. Obžalobu rámují mimo jiné jako útok na civilní infrastrukturu a odmítají argument obhajoby, že voják jednající ve válce může být chráněn před běžným trestním stíháním (Zeit). Německý soud uznal vlastní příslušnost, přestože k výbuchům došlo v mezinárodních vodách poblíž dánského ostrova Bornholm.

Německo v případu postupuje samo. Dánsko a Švédsko vedly vlastní vyšetřování, ale v únoru 2024 je uzavřely. Dánská policie dospěla k závěru, že výbuchy byly úmyslnou sabotáží, zároveň ale uvedla, že v Dánsku není dostatečný základ pro trestní řízení. Německo tak případ zdědilo spíše vylučovací metodou než jako výsledek koordinovaného evropského postupu.

Veřejně známých důkazů zůstává málo. Finská televize Yle uvedla, že vyšetřovatelé podezřelého spojili s jachtou Andromeda pomocí telefonních dat, zároveň ale připustila, že popis případu stále výrazně stojí na informacích německých médií (Yle). K odpovědnosti se nikdo nepřihlásil. Ukrajina účast popírá. Veřejně známé důkazy zatím operaci nespojují se státním rozhodnutím (BBC).

Jak se z obžaloby stává vina

Maďarsko ukazuje, jak rychle se individuální obžaloba dá politicky přebalit. Nezávislý server Telex o případu informoval s důrazem na to, že podezřelý vinu odmítá a žádný soud nestanovil odpovědnost státu (Telex). Maďarská vládě blízká média naproti tomu postavila do titulku jeho národnost a zasadila případ do širší budapešťské argumentace proti podpoře Ukrajiny. Skok od věty „obžalovaný je Ukrajinec“ k závěru „vinná je Ukrajina“ je politicky výhodný, právně ale nepodložený. Právě v této mezeře se dobře daří dezinformacím.

Mapa moci je v tomto případu poměrně přehledná. Němečtí prokurátoři podali obžalobu. Německý soud rozhodne, zda věc půjde k hlavnímu líčení. Itálie vydala jednoho podezřelého, Polsko zablokovalo vydání jiného. Unijní instituce poskytly právní rámec, tedy evropský zatýkací rozkaz a pravidla vzájemného uznávání, nad samotným stíháním ale pravomoc nemají. Teď začne spor o to, zda důkazy obstojí při soudním přezkumu a zda odolají politickému pokušení proměnit jednoho obžalovaného v rozsudek nad celou zemí.