Německo půlí výhled růstu na 2026, průmysloví obři přesouvají výrobu do Číny

Tři desetiletí táhly německé továrny evropský růst. Tento model se vyčerpal. Německá ekonomika už více než tři roky klesá nebo stagnuje: v letech 2023 a 2024 prošla recesí (Destatis, BNP Paribas) a poté rostla tak slabě, že vláda snížila prognózu pro rok 2026 na polovinu, na 0,5 %. Podle Bundesbanky připadá zhruba tři čtvrtiny ztraceného podílu Německa na exportních trzích na pokles konkurenceschopnosti, nikoli na dočasně slabou poptávku. Výroba aut spadla z 5,6 milionu vozů v roce 2017 na zhruba 4 miliony v roce 2025 (International Banker). Chemický koncern BASF uzavřel ve svém sídle v Ludwigshafenu provozy na výrobu amoniaku a metanolu a místo toho staví komplex za 10 miliard EUR v Číně (Clean Energy Wire). To už nejsou dočasné odstávky, ale trvalé přesuny výroby.

Kde se šok projeví nejdřív

Na Německo připadá zhruba 29 % HDP eurozóny. Když slábne, první dopad se šíří obchodem.

Země střední a východní Evropy posílají do Německa 20 až 30 % svého exportu a zásobují jeho továrny součástkami (Eurostat). Jakmile německé automobilky omezí objednávky, výrobní linky v regionu zpomalí během několika týdnů. Slovenská výroba dopravních prostředků v prvním čtvrtletí 2026 meziročně klesla o 3 % (Slovenský statistický úřad). Maďarsko v roce 2025 zvládlo růst HDP jen o 0,3 %, nejslabší v regionu, mimo jiné poté, co Audi omezilo výrobu motorů (BNP Paribas).

Zamrzá také kapitál. Německé firmy drží ve střední a východní Evropě nahromaděné přímé investice za 148,1 miliardy EUR (KPMG). Když centrála v Německu přejde do režimu recese, odkládá rozhodnutí o reinvesticích v zahraničních dceřiných firmách. V praxi to znamená méně nových továren a pomalejší modernizaci těch stávajících.

Na evropské úrovni se tím zužuje prostor Evropské centrální banky. ECB, která nastavuje úrokové sazby pro všech 20 zemí eurozóny, čelí téměř neřešitelnému rozštěpení. Kvůli krizi v Hormuzském průlivu vzrostly ceny ropy od prosince 2025 o 84 % (ECB Economic Bulletin), což tlačí inflaci vzhůru v celé eurozóně. Už to samo brání snižování sazeb. Rozdíl mezi slabým severem a rychleji rostoucím jihem problém ještě zvětšuje: jednotná sazba 2,0 % Německo dusí, zatímco Španělsko a další jižní ekonomiky ochlazuje jen málo. ECB v dubnu ponechala sazby na 2,0 %, čímž nepomohla ani jedné straně.

Vítězové z nouze

Slabost Německa překresluje ekonomickou mapu Evropy. Polsko dnes zajišťuje téměř 20 % celé silniční nákladní dopravy v EU (Interfax) a ovládá logistiku ve střední Evropě, částečně i proto, že válka na Ukrajině přesměrovala černomořský obchod na polské pozemní trasy. Poprvé za 25 let se z Německa vrací více Poláků, než kolik jich tam odchází. Táhnou je zpět horší vyhlídky na německém pracovním trhu a rostoucí mzdy v Polsku.

Španělsko láká čínské výrobce elektromobilů, kteří chtějí vyrábět uvnitř EU a vyhnout se clům až do výše 45,3 %. Čínské firmy se v roce 2024 zavázaly k přímým investicím ve Španělsku za 4,2 miliardy EUR, což byl nejvyšší objem pro jednu zemi v celé EU. Španělsko má nyní rekordních 22,1 milionu pracujících, zatímco Německo od roku 2019 přišlo ve zpracovatelském průmyslu o více než 248 000 pracovních míst (Jacobin).

Co sledovat

Německo hledá způsoby, jak si vytvořit prostor pro nové dluhy. Reformovaná dluhová brzda, tedy ústavní limit pro zadlužování, nově vyjímá obranné výdaje nad 1 % HDP. Vládě to umožňuje nalít v roce 2026 do obrany 108 miliard EUR (Defence Finance Monitor). V číslech o HDP se to projeví pozitivně. Vojenská technika ale nezvyšuje produktivitu průmyslu a podle MMF se německá populace v produktivním věku bude do roku 2030 zmenšovat o 0,7 % ročně, nejrychleji ze zemí G7.

Země, které na německém klopýtání vydělávají, mají vlastní slabá místa. Polsko stále posílá do Německa téměř 30 % svého exportu. Španělské továrny čínských výrobců elektromobilů stojí na předpokladu, že evropská celní ochrana vydrží. Tyto růstové modely sázejí na to, že Německo zůstane dost slabé na to, aby vytvářelo příležitosti, ale ne tak slabé, aby stáhlo ostatní dolů. Pokud se německý průmysl skutečně zlomí, zlomí se s ním i bohatý spotřebitelský trh, na kterém mají španělské elektromobily najít kupce.