Německu chybějí vojáci pro Litvu

V Rudninkai jižně od Vilniusu dokončují stavební firmy kasárna, garáže, velitelství a sklady pohonných hmot pro základnu, která má pojmout zhruba 4 800 německých vojáků (LRT). Projekt běží s desetiměsíčním předstihem. Do konce roku 2027 má být plně operační jako první stálá brigáda NATO na baltském východním křídle aliance (deutschland.de). Podle uniklých dokumentů Bundeswehru, o nichž informoval Focus, však některé jednotky určené pro Litvu dosahovaly v polovině června méně než 30 % plánovaného personálního stavu. Chybí téměř 2 000 vojáků.

Litva dodává základnu. Německo má problém dodat vojáky.

Proč záleží na stálé přítomnosti

Po ruské plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 se NATO začalo posouvat od rotace menších bojových uskupení, tedy mnohonárodních jednotek, které přijedou, cvičí a zase odjedou, ke stálému rozmístění těžších sil blíže hranici (NATO). Logika je jednoduchá: pokud je na místě dostatečná bojová síla, případný útok okamžitě vtahuje do konfliktu více spojeneckých států. Stálá brigáda nahrazuje naději na rychlé posily prostým faktem fyzické přítomnosti.

Litevské peníze už jsou utracené

Vilnius bere německý závazek jako nevratný. Nový litevský premiér Mindaugas Sinkevičius označil přijetí brigády za „nejvyšší prioritu“ své vlády (DW, Investing/dpa). Finanční riziko už je uzamčené: Evropská investiční banka, SEB a Swedbank podporují úvěrový balík ve výši 369 milionů eur pro stavitele základny v rámci patnáctiletého partnerství veřejného a soukromého sektoru (SEB, Sorainen). První němečtí vojáci se mají nastěhovat letos na podzim (LRT).

Mezera leží na straně Berlína. Ministr obrany Boris Pistorius trvá na termínu roku 2027, připustil ale, že pokud se nepřihlásí dost dobrovolníků, může být nutné povinné vysílání stávajících vojáků (The Munich Eye). Zmocněnec Spolkového sněmu pro ozbrojené síly Henning Otte zpochybnil, zda jsou služební podmínky pro litevskou misi dostatečně atraktivní (Presse Augsburg). Německé obranné výdaje vzrostly zhruba o 20 % na 88,8 miliardy eur, úzkým hrdlem však nejsou rozpočty, ale lidé (deutschland.de).

Z německého problému problém baltského odstrašení

Personální výpadek nekončí na německé hranici. Suvalský koridor je úzké pozemní spojení mezi Polskem a Litvou, sevřené mezi Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí (NATO Association). Plná německá brigáda severně od tohoto koridoru umožňuje Polsku věrohodně rozdělit obranné úkoly. Částečně obsazená brigáda znamená, že Varšava musí krýt větší prostor sama.

Polsko už se proti tomuto riziku zajišťuje. Od 1. července vytvořilo složku obrany hranic tvořenou čtyřmi brigádami, která má chránit východní hranici. Na rok 2026 je pro jeho pevnostní program Východní štít vyčleněno přes 652 milionů zlotých (gov.pl, Defence24).

Stejný vzorec je vidět i v Pobaltí. Slib NATO z roku 2023, že bude v regionu rotačně zajišťovat protivzdušnou obranu, se průběžně nenaplňuje, protože aliance nemá dost systémů (LRT). Dánsko po lotyšské žádosti vyslalo narychlo až 170 vojáků do brigády NATO v Lotyšsku (Berlingske). Severské rotace mohou východní křídlo zahustit a získat čas. Stálou těžkou brigádu však nenahradí.

Termín zalitý do betonu

Brigáda zrušena nebyla. V Litvě už je přibližně 1 800 příslušníků Bundeswehru. Formace nedávno cvičila s 2 900 vojáky a 800 vozidly z osmi států NATO (DVIDS). Těžká obrněná složka však zčásti zůstává v Německu a dopředu se přesouvá jen na cvičení. Odstrašení u nejcitlivějšího pozemního koridoru NATO tak stále závisí na schopnosti přesouvat síly v rychlosti krize, ne na tom, že už jsou na místě.

Rudninkai mění německý slib ve viditelný termín. Každý další měsíc stavby ztěžuje únik před otázkou, na kterou může odpovědět jen Berlín: zda rok 2027 bude znamenat skutečnou bojovou připravenost, nebo politický cíl obcházený kolem neobsazených míst. Pokud se nové budovy zaplní jen částečnými jednotkami, NATO postaví ujištění rychleji než připravenost.