Německu v obraně chybí €11 miliard

Německá ústavní změna umožňující zadlužování na obranu fungovala přesně podle svého znění. Právě v tom spočívá problém. V roce 2025 si Berlín mimo rámec dluhové brzdy, tedy pravidla omezujícího každoroční zadlužování spolkové vlády, vypůjčil 28,6 mld. EUR. Výdaje, které bylo možné vykázat jako bezpečnostní, však meziročně vzrostly jen o 17,6 mld. EUR (FAZ, Die Zeit). Podle předního německého ekonomického institutu Ifo představuje rozdíl zhruba 11 mld. EUR dřívější výdaje, které stát nově mohl financovat dluhem, a uvolnit tak daňové příjmy pro jiné rozpočtové potřeby. Nezávisle dospěla k podobnému závěru i Bundesbank: objem půjček podle nových pravidel pro obranu a infrastrukturu překročil skutečně dodatečné výdaje a pomohl zaplnit obecné mezery ve státním rozpočtu (Bundesbank).

Z obranných účtů nikdo vypůjčená eura nevyvedl. Jde o nahrazování dosavadního financování dluhem, nikoli o odklánění peněz.

Jak nastavení výchozí hranice vytváří rozpočtovou rezervu

Od ústavní změny z března 2025 se na bezpečnostní výdaje spolkové vlády nad 1 % HDP nevztahuje německá dluhová brzda. Do výjimky spadá pět oblastí: obrana, civilní ochrana, zpravodajské služby, kybernetická bezpečnost a pomoc zemím napadeným jiným státem (Bundestag).

Hranici však zákonodárci stanovili níže, než kolik už Německo na tyto oblasti vydávalo. Berlín si proto mohl okamžitě začít půjčovat na existující výdaje, aniž by přidal jediné euro na nové vojenské schopnosti. Stanovisko ministerstva financí je po právní stránce správné: každý vypůjčený cent odpovídal ústavnímu vzorci. Ifo namítá něco jiného. Dluhové financování má podle institutu přinášet dodatečný bezpečnostní výkon, nikoli nahrazovat daňové příjmy, z nichž stát stejné výdaje hradil dříve (Ifo).

Obě tvrzení platí současně. Zadlužení bylo v souladu se zákonem, přibližně 38,5 % vypůjčené částky vyňaté z dluhové brzdy však obraně nepřineslo nic navíc (FAZ).

Zkouška v Litvě

Německo může doložit i skutečný pokrok v nákupech. V roce 2025 vzrostly výdaje na vojenské zakázky o 4,53 mld. EUR, z toho o 2,32 mld. EUR připadlo více na munici (Die Zeit). Zlepšilo se také čerpání staršího zvláštního fondu ve výši 100 mld. EUR, který vznikl v roce 2022 jako jednorázový dluhový balík na modernizaci Bundeswehru. Zatímco v roce 2022 se z něj vyplatilo jen 3,5 %, v roce 2024 už 84 % (French Treasury).

Nejpřesvědčivější zkouškou schopnosti proměnit vypůjčené peníze v personálně i materiálně zajištěné jednotky je německá 45. obrněná brigáda v Litvě, hlavní příspěvek Berlína k obraně východního křídla NATO. Pod brigádu spadá přibližně 1 700 vojáků, tento počet však zahrnuje i dříve existující bojové uskupení NATO s více než 1 000 rotujícími příslušníky. Nejde tedy o 1 700 nově rozmístěných německých vojáků (Bundeswehr, LRT). Těžký tankový a mechanizovaný prapor se mají z Německa přesunout až v roce 2027. Do srpna 2026 se navíc dobrovolníky podařilo obsadit jen 60 % konečného počtu míst v brigádě (Lrytas).

Litva mezitím vydává 1,33 mld. EUR na infrastrukturu základen, která má umožnit přijetí celé brigády (Lithuanian Defence Ministry).

Nahrazování dosavadních rozpočtových výdajů dluhem a personální potíže brigády existují vedle sebe, dostupné důkazy však neukazují, že by jedno způsobilo druhé. Nábor vojáků, délka nákupních řízení i omezené výrobní kapacity mají vlastní příčiny. Jejich souběh přesto odhaluje rozdíl mezi prostorem, který německá ústava poskytuje k zadlužování, a prokázanou schopností Berlína proměnit tyto peníze v bojeschopné jednotky.

Proč to spojenci nemohou přehlížet

Schopnost Německa dostát svým závazkům má význam i za jeho hranicemi. Všechny tři nizozemské bojové brigády jsou začleněny do německých divizí. Při cvičení Fighter Lion 2026 nacvičovalo společné operace více než 7 000 německých a nizozemských vojáků (Defensie Dichtbij, Bundeswehr). Souhra při cvičení funguje. Zda se však nizozemské brigády mohou spolehnout na německé velení a logistické zázemí také při dlouhodobém bojovém nasazení, zatím prověřeno nebylo.

Jak jsme uvedli minulý týden, spolkoví auditoři varovali, že do roku 2030 může německý veřejný dluh dosáhnout nejméně 3 bil. EUR a roční úrokové náklady 80,7 mld. EUR (Bundestag). Rozpočtový prostor není neomezený. Úroky proto začnou dříve či později soupeřit s výdaji na obranu o stejné peníze.

Německo prokázalo, že jeho nové půjčky odpovídají ústavě. Zatím však nedoložilo, že veškerý dodatečný rozpočtový prostor přinesl také více personálně a materiálně zajištěných vojenských kapacit. Část odpovědnosti nesou vláda, ministerstvo obrany, zbrojní úřad Bundeswehru i rozpočtový výbor Spolkového sněmu, který schvaluje každoroční výdaje a dohlíží na jejich čerpání. Částka 11 mld. EUR je odhadem institutu Ifo, kolik nového dluhu nahradilo starší financování, nikoli zjištěnou ztrátou. Spojencům, kteří své obranné plány stavějí na německých závazcích, však soulad s ústavou nestačí. Potřebují prapory.