Německo přebírá baltské velení

Od poloviny roku 2026 převezme 1. německo-nizozemský sbor (1GNC), dvounárodní vojenské velitelství se sídlem v Münsteru, taktické velení nad všemi pozemními silami NATO v Estonsku a Lotyšsku (německé ministerstvo obrany, Euronews). Rozhodnutí, dohodnuté na summitu v Haagu v roce 2025, poprvé svěřuje Německu vedoucí roli v konvenční obraně pobaltského prostoru. Síly, které mají tento závazek podepřít, zatím z velké části existují na papíře.

Co nové velení zahrnuje

1GNC není provizorní štáb vytvořený pro tuto chvíli. Sbor vznikl v roce 1995, sedmkrát vedl rotace Sil rychlé reakce NATO a má zhruba 400 příslušníků ze 16 spojeneckých zemí (estonské ministerstvo obrany). Teoreticky dokáže řídit až 50 000 vojáků (Global Banking and Finance Review). V novém mandátu bude velet všem aliančním i národním pozemním silám v Estonsku a Lotyšsku, včetně britské bojové skupiny v Tapě (NATO).

Na předsunuté velitelské stanoviště vyčlenilo Estonsko 17 mil. EUR. Pravděpodobným místem je západoestonské město Pärnu (ERR News). Hlavní štáb však zůstává v Münsteru, tedy více než 1 500 kilometrů od území, které má bránit.

Německý ministr obrany Boris Pistorius označil novou roli za „klíčovou úlohu Bundeswehru“ a důkaz evropské připravenosti (Deutschlandfunk). Personální data jeho vlastního ministerstva ukazují střízlivější obraz.

Personální mezera

Německá vlajková jednotka v Pobaltí, Panzerbrigade 45 v Litvě, má přibližně 1 700 z plánovaných 4 800 vojáků, tedy zhruba třetinu cílového stavu. Další pozice se mají otevírat až od října 2026 a plná připravenost se neočekává před koncem roku 2027 (DBwV). Bundeswehr jako celek má asi 120 000 aktivních vojáků, zatímco cíl pro rok 2030 činí 280 000 (německé ministerstvo obrany).

Ještě omezenější možnosti mají země, které má 1GNC bránit. Estonská aktivní armáda čítá kolem 8 000 lidí, z toho polovinu tvoří noví rekruti. Lotyšsko má 8 400 vojáků, žádné tanky a žádné bojové letouny (DBwV). Suwałský koridor, úzký pás mezi ruským Kaliningradem a Běloruskem, který spojuje Pobaltí se zbytkem NATO, kryje bojová skupina o zhruba 1 200 lidech.

Nové uspořádání mění velitelský řetězec. Nepřidává však žádné nové vojáky.

Zaplnit americké místo

Načasování odpovídá americkému ústupu. Plánované rozmístění amerických střel dlouhého doletu Tomahawk a Typhon v Německu „se zřejmě neuskuteční“, potvrdil německý generální inspektor Bundeswehru (Breuer přes Deutschlandfunk). Regionální obranné plány NATO z Vilniusu z roku 2023 přitom počítaly s větším americkým příspěvkem. 1GNC přebírá část této mezery: místo chybějící palebné síly nabízí rychlejší koordinaci.

Posun zároveň přerovnává evropskou hierarchii. Francouzské síly nasazené v Estonsku v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO, tedy rotujících spojeneckých praporů rozmístěných od roku 2017 ve státech na východním křídle, nyní spadají pod německé velení. Analytici pařížského think-tanku IFRI upozorňují, že Berlín „usiluje o roli integrační země a lídra evropského pilíře NATO“ a hromadí operační velení spíše než samostatnou evropskou kapacitu (IFRI).

Německý Spolkový sněm o tom nehlasoval. Ústavní právníci upozorňují na rostoucí mezeru: stálá předsunutá nasazení i nové velitelské mandáty se berou jako výkonná pravomoc vlády, a míjejí tak parlamentní souhlas (Verfassungsblog). Předchozí ani současná vláda tuto otázku právně neotestovala.

Obranný průmysl reaguje rychleji než ozbrojené síly. Rheinmetall staví muniční továrny v Litvě a Lotyšsku, výroba však začne až v roce 2027. Samotné odvětví přitom potřebuje téměř zdvojnásobit počet zaměstnanců a o stejné inženýry a softwarové vývojáře soutěží s technologickými firmami (Taylor Wessing). Německo velení přijalo. Teď staví továrny pro armádu, která do nich zatím nemá koho poslat.