Německo sází na daňovou úlevu

Německá ekonomika už tři roky klesá nebo se pohybuje těsně nad nulou. Vládní koalice CDU/CSU a SPD na to 2. července odpověděla balíkem 34 opatření, jehož jádrem jsou úlevy na dani z příjmů za zhruba 10 miliard eur ročně, přísnější pravidla pro nemocenskou a volnější podmínky pro přijímání zaměstnanců (Reuters via Internazionale, Al Jazeera). Sama vláda přitom letos čeká růst jen 0,5 % (ThePrint).

Logika Berlína je jednoduchá: nižší daně ponechají domácnostem více peněz, pružnější pracovní pravidla sníží riziko pro zaměstnavatele a změny v penzích mají brzdit budoucí náklady práce. Jenže hlubší německý problém leží jinde: firmy málo investují a exportní model, na němž země dlouho stála, ztrácí sílu. O tom, zda balík postavený hlavně na daních a pracovním právu dokáže zasáhnout právě tato slabá místa, se teprve rozhodne.

Co se mění

Daňové škrty míří hlavně na lidi s nižšími a středními příjmy. Koalice tvrdí, že běžná rodina si od roku 2027 ponechá zhruba o 600 eur ročně více, nezávislý odhad však toto číslo zatím nepotvrdil (Euronews, Tagesschau). U nejvyšších příjmů se naopak přirážka zvýší: takzvaná Reichensteuer, tedy dodatečná daň pro vysokopříjmové skupiny, má činit 45 % nad 250 000 eur a 47 % nad 280 000 eur, zatímco dosud šlo o jednotných 45 % (Reuters via Internazionale).

U nemocenské se mění administrativa, nikoli výše náhrady. Zaměstnanci by museli předkládat potvrzení od lékaře už od prvního dne nemoci, čímž by skončily telefonické neschopenky. Německé sdružení praktických lékařů označilo návrh za „absolutně katastrofální“ pro už dnes přetíženou primární péči (The Straits Times, Indian Express). Sporný je i samotný předpoklad reformy: Němci mají v průměru asi 15 dní nemoci ročně, méně než Francouzi nebo většina severských zemí (The Telegraph).

Zaměstnavatelé mají dostat větší prostor pro smlouvy na dobu určitou, podle dostupných informací až na 48 měsíců bez uvedení konkrétního důvodu. V penzích by se po roce 2031 měl věk odchodu do důchodu navázat na délku dožití, v souladu s doporučením komise (Al Jazeera).

Nestačí to

Ekonom banky Berenberg Holger Schmieding byl stručný: žádné jednotlivé opatření nepřináší zásadně nový nástroj a plné zavedení balíku by podle něj mohlo zvýšit dlouhodobé tempo růstu Německa zhruba z 0,4 % na 0,7 % (Chosun Biz). Pro ekonomiku, u níž Bundesbanka mluví o problému konkurenceschopnosti, ne pouze o přechodném útlumu, je to omezený posun.

Nedokončený zůstává i rozpočtový obraz. Ministerstvo financí zvažovalo úlevy až za 25 miliard eur, koalice nakonec zvolila levnější variantu (Deutschlandfunk). Prezident institutu Ifo Clemens Fuest varoval, že daňové škrty nebudou udržitelné, pokud zároveň nezpomalí růst výdajů (ThePrint). Balík navíc zatím není zákonem. Reforma daně z příjmů potřebuje souhlas Spolkové rady, tedy horní komory zastupující spolkové země, které by kvůli těmto škrtům přišly o část příjmů.

Kdo získá, kdo ztratí a kdo se dívá

Pro zaměstnance jde o nevyrovnanou dohodu. Lidé se stabilní prací si ponechají větší část mzdy. Ti, kteří budou do nových zaměstnání teprve vstupovat, mohou strávit roky na smlouvách na dobu určitou s menší ochranou. Šéfka odborového svazu IG Metall Christiane Bennerová označila rozšíření dočasných pracovních smluv za „útok na práva zaměstnanců“, zatímco zaměstnavatelský svaz mluví o „dlouho opožděné změně kurzu“ (DW). Navázání důchodového věku na délku dožití chrání mladší pracovníky před růstem odvodů, ale může dopadnout na lidi ve fyzicky náročných profesích, pokud výjimky nebudou dostatečné.

Německá stagnace už se přelévá k sousedům. Polský automobilový export do Německa v prvním čtvrtletí 2026 meziročně klesl o 14,5 % (netTG). V Česku tvoří automobilový průmysl zhruba desetinu HDP a samotná Škoda Auto přibližně 5 % (PRESS1.cz). Pro Nizozemsko zůstává Německo nejdůležitějším obchodním partnerem (CBS).

Za čísly je vidět rozpor. Berlín doma snižuje daně, zatímco u návrhu rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 tlačí na škrty kolem 400 miliard eur (upday). Doma stimul, v Bruselu úspory. Státy, které tento rozpočet spolufinancují, si toho všimnou.

Skutečným testem proto nebude, zda domácnosti utratí dodatečných 600 eur. Rozhodující bude, zda německé firmy znovu začnou investovat a nabírat lidi natrvalo. Pokud se daňová úleva jen přelije přes rozpočty domácností a investice zůstanou stát, další část tlaku ponesou dodavatelé ve střední Evropě.