Řecko po paktu brzdí azyl

Na Lesbu dorazila 12. června těhotná žena se svým partnerem. Byl to den, kdy začal v praxi fungovat unijní Pakt o migraci a azylu. Řecké úřady je téměř měsíc držely v detenci, aniž je zaregistrovaly. K vyřízení jejich případu došlo až poté, co organizace Refugee Support Aegean, která poskytuje právní pomoc, podala námitky k soudu. Na pevnině se matka se dvěma dětmi pokusila objednat přes digitální platformu ministerstva, jenže ta je od 12. června mimo provoz. Když přišla osobně, úřady ji nepustily dovnitř, policie ji zadržela a převezla do detence (RSA).

Nejde o jednotlivá selhání systému. Podle NEWS 24/7 a terénního monitoringu RSA a Collective Aid je registrace žádostí o azyl v Řecku od vstupu paktu do praxe neformálně zmrazená. Ministr pro migraci Thanos Plevris řekl serveru in.gr, že vláda bude bez odchylek uplatňovat doktrínu „vězení, nebo návrat“. Taková formulace míchá dohromady kategorie, které unijní azylové právo odlišuje: člověk žádající o ochranu, neúspěšný žadatel čekající na vyhoštění a osoba zadržená na konkrétním právním základě nejsou totéž.

Registrace je první článek paktu. Řecko ho přerušilo.

Pakt tvoří soubor navázaných unijních nařízení, která mají sjednotit postup vůči žadatelům o azyl od prvního kontaktu s úřady až po konečné rozhodnutí. Do provozní fáze vstoupil 12. června 2026 (Evropská komise). Celý mechanismus ale stojí na tom, že se člověk může zaregistrovat. Registrace otevírá cestu ke screeningu, k azylovému řízení nebo návratovému procesu a ke všem dalším krokům.

Řecko tuto vstupní bránu zavřelo. Nejnovější zpráva ECRE o zemi už před spuštěním paktu popsala administrativní detenci a omezený přístup k azylovému řízení (ECRE/AIDA). Po 12. červnu se situace zhoršila. Koncem července Collective Aid z Lesbu uvedla, že nové screeningové formuláře stále nezačaly fungovat a z přibližně 70 až 100 čekajících lidí úřady vyřídily jen několik případů (Collective Aid).

Unijní právo v tom není nejasné. Směrnice o azylovém řízení ukládá členským státům registrovat žádosti o azyl do tří až deseti pracovních dnů. Směrnice o přijímacích podmínkách zakazuje detenci jen proto, že člověk požádal o azyl. Soudní dvůr EU už dříve odsoudil členský stát za to, že přístup k azylu učinil prakticky nemožným (SDEU C-808/18). V jiném rozhodnutí zároveň uvedl, že migrační detence vyžaduje skutečný soudní přezkum, nikoli systém, v němž si ho zadržení musí vymáhat z cely (FRA k rozhodnutí SDEU C-150/24).

Komise chválila připravenost. Terén ukazoval něco jiného.

Dne 16. července vydala Komise předběžné hodnocení, v němž ocenila připravenost Řecka na zavádění paktu. Ve stejném měsíci RSA a Collective Aid dokládaly zmrazenou registraci, nefunkční digitální platformy a zadržené žadatele o azyl, pro něž se jedinou cestou do systému staly soudní kroky (RSA, Collective Aid). Rozdíl mezi oběma obrazy ukazuje, že Komise byla ochotná chválit připravenost dřív, než ověřila dodržování pravidel.

Komise teď stojí před konkrétní volbou. Zmrazená registrace, rozbité digitální systémy a plošná detence mohou představovat porušení práva dost vážné na zahájení řízení o nesplnění povinnosti, tedy nástroje, jímž Komise nutí státy dodržovat unijní pravidla. Pokud na doložené případy nezareaguje, záruky obsažené v paktu zůstanou jen dekorací. Právo říká, že žadatelé o azyl mají nárok na registraci, individuální rozhodnutí o detenci a soudní přezkum. Řecká praxe jim zatím nabízí detenci do chvíle, než si cestu ven vysoudí. Komise proto musí říct, kterou verzi paktu hodlá vymáhat.