Řecko platí za odchod migrantů

Má právník, který člověku vysvětluje jeho práva, dostat víc peněz ve chvíli, kdy se jich dotyčný vzdá? Řecká vláda na tuto otázku odpověděla kladně. Nová ministerská vyhláška zavádí příplatek 250 € pro právníky v případech, kdy žadatel o azyl po jejich konzultaci dokončí dobrovolný odjezd ze země. Řecké advokátní komory tvrdí, že taková konstrukce mění právní poradenství v pobídku k deportaci (Government Gazette PDF, In.gr). Žádná instituce EU zatím neposoudila, zda je tento systém slučitelný s azylovým právem.

Jak bonus funguje

Společné ministerské rozhodnutí 120961/2026 nahrazuje nevládní organizace soukromými právníky při poskytování základních právních informací žadatelům o azyl. Právníci se zapisují do registru vedeného přes Aténskou advokátní komoru a za jednu informační konzultaci dostávají 160 € plus DPH (ProtoThema English).

Sporná část se týká žadatelů v hraničním řízení, tedy ve zrychleném procesu, který Řecko používá na vnější hranici EU. Pokud úřady vyhodnotí, že člověk nemá „silný uprchlický profil“, vyhláška přitom neříká, kdo a podle jakých kritérií to posoudí, právník dostane dalších 250 € plus DPH, jestliže dotyčný do dvou měsíců Řecko opustí (Ethnos). Samotný záměr odejít nestačí. Peníze se vyplácejí až po dokončeném odjezdu.

Vládní argument je na první pohled jednoduchý: nevládní organizace mají nahradit kvalifikovaní právníci a dobrovolný návrat je běžný nástroj unijního práva (směrnice 2008/115/ES o navracení). Obojí platí. Koordinační výbor řeckých advokátních komor ale oznámil, že se právníci do systému nezapojí, pokud vláda ustanovení o bonusu nezruší. Jeden z řeckých textů popsal tento model jako výzvu, aby se advokáti podíleli na logice „lovu hlav“ (In.gr). Profesní námitka je přímočará: pokud právník vydělá víc ve chvíli, kdy klient opustí své řízení, vzniká finanční zájem proti zájmu klienta.

Samotné konzultace nejsou plným právním zastoupením. Řecká média popisují právní orientaci, kterou lze poskytovat i na dálku a ve skupinách po patnácti a více lidech; týká se procesních práv, povinností a možností návratu (Newsbeast). U žadatelů ze zemí, kde míra uznaných azylových žádostí nedosahuje 20 %, má obsah zahrnovat také informace o trestních sankcích za neoprávněný vstup nebo pobyt.

EU umí práva napsat do zákona. Řecko rozhoduje, jak působí u přepážky.

Unijní azylové právo chrání právo na informace, možnost poradit se s právním zástupcem i právo odvolat se proti zamítavému rozhodnutí (směrnice 2013/32/EU). Nové nařízení o azylovém řízení, tedy nařízení 2024/1348 a jeden z hlavních pilířů nedávno přijatého migračního a azylového paktu EU, rozšiřuje hraniční řízení, ale tyto záruky zachovává (nařízení (EU) 2024/1348). Unijní právo samo o sobě nezakazuje informovat žadatele, že existuje možnost návratu. Problém vzniká u spouštěče platby: právník dostane víc až poté, co žadatel odjede.

Tento detail přesahuje Řecko. Pakt se v polovině roku 2026 dostal do fáze zavádění a slibuje rychlejší řízení vyvážené individuálními zárukami (European Commission Home Affairs). Řecko patří mezi hlavní státy na vnější hranici Unie a bude podle nových zrychlených pravidel zpracovávat významnou část žádostí. Právě taková národní rozhodnutí určují, zda záruky v paktu zůstanou funkční i v praxi. Z dostupných podkladů bonus vytváří vážný střet s unijními pojistkami, i když zatím nejde o prokázané porušení práva.

Evropská komise, Agentura EU pro azyl (EUAA, která sleduje azylové systémy členských států) ani soudy se k řeckému modelu zatím nevyjádřily (EUAA Asylum Report 2026). Možností zásahu je několik. Jednotlivý žadatel by se mohl bránit u řeckých správních soudů. Komise by mohla zahájit řízení pro porušení unijního práva. EUAA by mohla střet zájmů označit ve své další zprávě. Zatím se nestalo nic z toho.

Itálie ukazuje jinou podobu téhož rizika. Europoslanci a nevládní organizace obviňují italsko-albánská centra pro zpracování migrantů z neprůhlednosti a omezeného přístupu k právníkům (Euronews Italy). Zdravotnické a občanské organizace varují, že vstupní prověřování se vtěsnává do policejně kontrolovaných prostor a krátkých lhůt (Questione Giustizia). Itálie nemá bonus navázaný na výsledek řízení. Účinek však může být podobný: formální práva zůstávají, ale proces je nastaven tak těsně, že jejich využití je podstatně těžší.

Co stále nevíme

Data o fungování systému zatím nejsou k dispozici. Není jasné, kolik konzultací probíhá individuálně a kolik ve skupinách. Nevíme, kolik žadatelů dostává tlumočení. Není známo ani to, jak často se bonus 250 € skutečně vyplácí. Bez těchto čísel nelze říct, zda pobídka mění chování právníků a žadatelů, nebo v praxi hraje jen okrajovou roli. Nejvíce se přitom rozhoduje o lidech, kteří jsou v debatě nejméně vidět. Zda žadatelé rozuměli tomu, že přijetím „dobrovolného odjezdu“ mohou ukončit svou žádost o ochranu, je otázka, na kterou konstrukce řecké vyhlášky neodpovídá.