Řecko hlídá schodky, Německo nad limitem

Země, která během dluhové krize potřebovala tři mezinárodní záchranné programy, dnes předsedá orgánu, jenž hlídá rozpočtovou disciplínu eurozóny. Řecký ministr financí Kyriakos Pierrakakis byl v prosinci 2025 zvolen předsedou Euroskupiny jako první politik z někdejší krizové země. Právě on nyní vede jednání, na nichž Francie, Rakousko nebo Finsko vysvětlují, jak chtějí dostat své schodky pod kontrolu.

Řecko v roce 2025 vykázalo rozpočtový přebytek 1,7 % HDP a jeho dluh klesl o osm procentních bodů na 146,1 % HDP (Eurostat). Německo podle jarní prognózy Evropské komise z roku 2026 hospodařilo se schodkem 3,7 %. Finsko bylo v roce 2025 na 3,4 % (Statistics Finland) a Komise čeká, že se jeho schodek letos prohloubí na 4,5 %.

Německo i Finsko tak překračují tříprocentní strop Maastrichtské smlouvy, který si státy EU v roce 1992 stanovily jako cenu za sdílenou měnu. V celé Unii je dnes nad limitem třináct členských států a devět z nich čelí formálnímu postupu EU při nadměrném schodku.

Německá výjimka, finské sevření

Německý schodek je vyšší než finský. Do formálního řízení se ale Německo vůbec nedostalo, zatímco Finsko do něj Rada EU zařadila v lednu 2026.

Rozdíl dělá výjimka nazývaná národní úniková doložka. Umožňuje státům při výpočtu schodku odečíst výdaje na obranu až do výše 1,5 procentního bodu HDP. Aktivovalo ji patnáct zemí. Po odečtení německých obranných výdajů klesá upravený schodek zhruba na 2,9 %, tedy těsně pod hranici.

Finsko stejnou doložku využilo, jenže jeho rozpočtová aritmetika tím nevychází. Schodek nevzniká hlavně kvůli obraně, ale kvůli sociálním výdajům spojeným se stárnutím populace a růstu ekonomiky jen o 0,2 % v roce 2025. Bundesbank navíc varuje, že i německý očištěný schodek v letech 2026 a 2027 překročí 3 % a bude mířit k 5 %. Výjimka kupuje čas, ne řešení.

Škrty v dávkách, prostor pro zbraně

Finské výdaje na obranu mají do roku 2029 vzrůst na 14 až 15 mld. EUR ročně, zhruba na dvojnásobek dnešní úrovně. Vláda proto škrtá podporu v nezaměstnanosti, příspěvky na bydlení i odborné vzdělávání (SAK). DPH vzrostla na 25,5 %. Dlouhodobé bezdomovectví se loni zvýšilo o 29 %, poprvé za deset let.

Komisař Valdis Dombrovskis při návštěvě Helsinek prohlásil, že Finsko přijímá „účinná opatření“ (finské ministerstvo financí). V rozpočtovém právu EU tato formulace znamená, že země postupuje podle předepsané výdajové trajektorie. Neznamená, že skutečně splní deficitní cíl. Finský nezávislý ekonomický institut ETLA uvádí, že země nesplní žádný ze svých vlastních fiskálních cílů: ani schodek 1 % do roku 2027, ani vyrovnaný rozpočet do roku 2031. Podle OECD i MMF dosavadní trajektorie nestačí.

Země po záchranných programech mají rozpočty v přebytku

Řecko, Portugalsko, Irsko i Kypr skončily v roce 2025 s rozpočtovým přebytkem (Eurostat). Právě tyto země prošly v minulé dekádě záchrannými programy, vynucenými škrty a institucionálním ponížením. Nucená restrukturalizace vytvořila rozpočtové návyky, které jsou dnes vidět v číslech. V červnu 2026 Evropská komise vyřadila Řecko ze seznamu zemí s vysokým rizikem makroekonomických nerovnováh.

Za nadměrné schodky EU nikdy žádnou zemi nepokutovala. Nejbližším případem byla pokuta 18,9 mil. EUR pro Španělsko v roce 2015, nikoli za nadměrné výdaje, ale za falšování statistik. V roce 2003 si Francie a Německo v Radě zablokovaly sankce samy proti sobě. O pokutách totiž hlasují ministři financí států, kterých se pravidla týkají. Tato konstrukční slabina se nezměnila.

Finsko škrtá podporu bydlení a zmrazuje dávky, aby zůstalo na předepsané trajektorii. Německo si vytvořilo mimorozpočtový infrastrukturní fond za 500 mld. EUR a získalo výjimku. Obě země postupují podle pravidel. Jen jedna kvůli tomu zužuje sociální síť.