Řecký plyn míří na Balkán

V první polovině roku 2026 se z Řecka vyvezlo do jihovýchodní Evropy 8,72 TWh plynu. O rok dříve to bylo 2,86 TWh, takže objem podle řeckého provozovatele přepravní soustavy DESFA vzrostl zhruba na trojnásobek (Reporter/DESFA). V květnu Řecko zároveň dodalo do sítí sousedních zemí čistých 874,2 GWh elektřiny, přičemž zhruba dvě třetiny směřovaly do Bulharska (Serbia Energy).

Objemy tedy existují. Rozhodující otázka zní jinak: zda si firmy budou ochotny dlouhodobě platit přístup k trasám, které z Řecka dělají vstupní bránu pro plyn do regionu.

Jak se plyn pohybuje

Do Řecka dnes zkapalněný zemní plyn, tedy LNG ochlazený do kapalné podoby kvůli přepravě tankery, přivádějí dva terminály. Hlavní práci odvádí Revithoussa u Atén: v první polovině roku 2026 přes ni prošlo 18,61 TWh, což odpovídalo 43 % řeckého dovozu plynu. Novější plovoucí jednotka u Alexandroupolisu na severovýchodě země roste z nižší základny, ale rychle. Zpracovala 3,46 TWh, více než trojnásobek loňského objemu (Reporter/DESFA).

Po zpětné přeměně LNG na plyn se surovina dostává do potrubní sítě DESFA. Odtud může přes Sidirokastro, hlavní hraniční měřicí bod, proudit do Bulharska. Dále na sever ji provozovatelé mohou posílat přes Rumunsko směrem k Moldavsku a Ukrajině po trase označované jako Vertikální koridor.

Elektřina je méně pevný exportní příběh. V květnu Řecko vyváželo levně proto, že obnovitelné zdroje pokryly 57 % výroby a vodní elektrárny dalších 8 %. Denní tržní cena, tedy velkoobchodní cena pro dodávku následující den, se tak dostala pod náklady sousedních trhů (Serbia Energy). Stačí ale letní vlna veder, vyšší spotřeba klimatizací a zapojení plynových elektráren, které určují mezní cenu, a tok se může během několika týdnů otočit. U plynovodních kapacit bývají závazky trvalejší. Právě tam se ukáže, zda jde o strukturální změnu.

Kdo si kapacitu rezervuje a kdo ne

Nejtvrdší obchodní signál přichází ze Sidirokastra. V dlouhodobých aukcích bylo pro plynové roky 2026/27 až 2029/30 rezervováno 46 % dostupné exportní kapacity. Metlen si zajistil 20 GWh denně, Atlantic SEE LNG Trade dalších 13 GWh denně (News247). Rezervace stojí peníze, a proto vypovídá víc než politické prohlášení.

Závazek ale není rovnoměrný. O trasu 3 přes Nea Mesimvria, vstupní bod napojený na plynovod TAP, ve stejných aukcích nikdo zájem neprojevil (Protothema English). Ne každý koridor nakreslený na mapě je také obchodně živý.

Dál na sever si moldavský státní obchodník Energocom rezervoval kapacitu pro zimu 2026 až 2027 v hraničním bodě Ungheni. Obsazeno bylo přibližně 41 % rumunské výstupní kapacity a 39 % moldavské vstupní kapacity (Moldova1). Rumunští provozovatelé zároveň s Bruselem jednají o úpravách tarifů pro tento koridor (Știripesurse).

Mezerou zůstává Maďarsko. Veřejné maďarské zdroje popisují řeckou trasu spíše jako technickou možnost než jako fungující dodavatelský kanál. Tamní debata se dál točí hlavně kolem ruské ropy pro MOL přes ropovod Družba a kolem jadranské alternativy (Telex/G7, HVG).

Kdo získává a kdo platí

Z vyššího průtoku a exportních příjmů těží řečtí provozovatelé terminálů, obchodníci i výrobci elektřiny. DESFA inkasuje přepravní poplatky za každý metr krychlový, který projde jeho sítí. Sousední vlády získávají silnější vyjednávací pozici vůči dosavadním dodavatelům. Chorvatsko, které rozšiřuje LNG terminál na ostrově Krk na kapacitu 6,1 mld. m³ ročně, jede na stejné vlně diverzifikace, nikoli proti ní (Poslovni).

Skutečnou nejistotu nesou kupující. Více tras zlepšuje bezpečnost dodávek, jenže plyn putující z jihu na sever nabírá náklady na každé hranici: poplatky za znovuzplynění, přepravní tarify, tranzitní platby i náklady sítí na vyrovnávání nabídky a poptávky. Pokud je řecká trasa po započtení všech těchto položek bezpečnější, ale dražší, domácnosti a továrny v Bulharsku, Rumunsku nebo Moldavsku platí prémii za diverzifikaci.

Zda se taková prémie vyplatí, záleží na konkurenci. Ruský plyn z trhu nemizí. Podle údajů ACER v prvních pěti měsících roku 2026 meziročně vzrostl dovoz ruského potrubního plynu do EU o 7 % a ruského LNG o 11 % (Euro2day, ACER).

Řecko prokázalo, že jeho trasy jsou použitelné. Zatím ale neprokázalo, že mu dávají dodavatelskou sílu. Rozdíl se ukáže až v trvalých tocích za ceny, které po započtení všech hraničních poplatků porazí dostupné alternativy. Tento test teprve začíná.