Guterres zkouší tureckou cenu za Kypr

Generální tajemník OSN António Guterres přijede 27. července na Kypr k jednáním s řeckokyperským a tureckokyperským lídrem. Půjde o nejhustší diplomatický pokus za poslední roky, jak znovu otevřít rozhovory o urovnání rozdělení ostrova, které trvá už třiapadesát let (UN, DW). Návštěvě předcházely týdny kyvadlové diplomacie zmocněnkyně OSN Maríe Ángely Holguín a nově také aktivnější zapojení Evropské komise. Zda z toho vznikne skutečný vyjednávací formát, závisí hlavně na dvou věcech: zda se podaří udržet tureckou podmínku mimo samotný začátek jednání a zda Brusel ukáže, že případnou dohodu pod hlavičkou OSN dokáže převést do funkčního unijního práva.

Turecká cena za vstup

Ještě než může proces začít, naráží na jednu tvrdou překážku. Ankara odmítá vstoupit do formálních jednání, pokud nebude tureckokyperská strana nejprve uznána jako rovnocenná suverénní entita. Turecko tento status označuje jako „suverénní rovnost“ (Politis, Hürriyet Daily News). V praxi to znamená, že Turecko chce, aby se se severem ostrova zacházelo jako se státem svého druhu ještě předtím, než si kdokoli sedne k jednacímu stolu. Tím by se celý základ rozhovorů posunul pryč od dlouhodobého cíle OSN: jednotného federálního Kypru se dvěma částmi, které se dělí o moc. Řečtí a kyperští představitelé tuto hranici popisují jako červenou linii (Euronews France).

Pro Guterrese je teď podstatné, zda dokáže tuto podmínku obejít a dovést strany alespoň k neformální rozšířené schůzce. Takový formát by k oběma kyperským stranám přivedl také Řecko, Turecko, Británii a OSN, ideálně s navazující posloupností kroků a časovým plánem (RIK). Pokud se podaří dojít až sem, aniž by OSN přijala turecké rámování sporu, byl by to skutečný posun.

Proč Brusel nemůže jen přihlížet

Evropská unie v tomto příběhu nestojí stranou. Podle unijního práva je celé území Kypru součástí Unie. V oblastech, kde Kyperská republika nevykonává faktickou kontrolu, je ale uplatňování unijních pravidel pozastaveno. Opírá se to o Protokol 10 k přístupové smlouvě Kypru, podle něhož musí po případném urovnání Rada EU, tedy orgán, v němž rozhodují ministři členských států, jednomyslně schválit návrh Komise, aby se unijní právo začalo uplatňovat i na severu ostrova (Protocol 10, EUR-Lex).

Politická dohoda zprostředkovaná OSN by proto rychle doputovala do Bruselu, kde by začala její technicky nejtěžší část: přizpůsobení unijního práva na celém ostrově, nastavení pravidel pro majetkové spory, směrování finanční podpory a úprava režimu zelené linie, který řídí pohyb přes rozdělené území. EU u toho být musí. Právě tím ale Turecku nabízí nejsnazší protiargument.

Turecké ministerstvo zahraničí označilo jmenování Raffaeleho Fitta zvláštním zástupcem Komise pro Kypr za jednostranný a stranický krok. Podle Ankary ztratil Brusel nestrannost už v roce 2004, kdy Kypr vstoupil do Unie (Turkish MFA). Je to námitka účelová, ale ne nelogická: Kypr zasedá v téže Radě, která má později schvalovat části prováděcího mechanismu případné dohody, a zároveň hlasuje o vztazích EU s Tureckem. Z pohledu Ankary rozhodčí nastupuje v dresu jednoho z týmů.

Fitto, výkonný místopředseda Komise pro soudržnost a reformy, byl do funkce jmenován 13. července (European Commission). Není mediátorem. Jeho úkolem je pracovat v rámci OSN, koordinovat postup s Holguín a připravit půdu pro obnovení jednání (Euractiv). Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová 22. července po rozhovoru s Holguín znovu potvrdila podporu EU procesu vedenému OSN (Infobae/EFE).

Chybějící plán

Nejslabším místem současného uspořádání je otázka, co přesně by Brusel dělal den po dohodě. Ve zde citovaných veřejných zdrojích není vidět, zda má Fitto písemný mandát, vlastní tým, časový plán nebo konkrétní balík pro rozšíření unijního práva na sever ostrova, řešení majetkových sporů a tok peněz. Oznámení Komise o jeho jmenování (European Commission) popisuje koordinační roli, ne plán provedení.

Guterres může ověřit, zda jsou rozhovory vůbec možné. Odpověď na to, zda je EU připravena na den poté, dluží Komise.