Guterres zkouší kyperský pat

António Guterres přiletěl v neděli na Kypr ke třem dnům schůzek s představiteli rozděleného ostrova. Nepředcházel mu žádný návrh dohody a před jeho příjezdem neexistovala ani shoda, že se znovu otevřou formální rozhovory. Jde o nejvýše postavené zapojení OSN do kyperské otázky od krachu jednání ve švýcarské Crans-Montaně v roce 2017. Ambice návštěvy je proto záměrně střídmá: zjistit, zda jsou strukturovaná jednání vůbec možná ve chvíli, kdy se obě strany neshodnou ani na tom, o čem by vlastně jednaly.

Rozpor už v zadání

Rámec Rady bezpečnosti OSN počítá s bizonální, bikomunitní federací: jedním státem, dvěma politicky rovnoprávnými komunitami, jedinou suverenitou a jediným občanstvím (S/RES/1251, UN Press). Jen několik dnů před Guterresovým příjezdem ale turecký ministr zahraničí Hakan Fidan znovu požadoval „suverénní rovnost“, tedy řešení, které fakticky míří ke dvěma státům a stojí mimo tento vzorec (Hürriyet Daily News, TRT World). V tom je jádro problému: OSN má mandát zprostředkovat federaci, zatímco Turecko federaci veřejně odmítá.

Guterres se odděleně setká s prezidentem kyperských Řeků Nikosem Christodoulidesem a vůdcem kyperských Turků Tufanem Erhürmanem, uspořádá s oběma soukromou večeři a svolá společné jednání lídrů v nárazníkové zóně pod kontrolou OSN (Politis, UN Web TV). Program je postavený spíše na čtení politické teploty než na produkci dohody. Šéf mírových operací OSN Jean-Pierre Lacroix popsal cestu jako součást „velmi soustavného politického úsilí“ (CNA). Je to opatrná formulace: naznačuje skutečnou diplomatickou práci, ale netváří se jako průlom (DW).

Christodoulides uvedl, že před návštěvou nebyl rozeslán žádný návrh dohody (Stockwatch). Reálným výsledkem by proto byl i skromný posun: formát dalšího jednání, časový plán nebo důvod přizvat Řecko, Turecko a Spojené království. Tyto tři garanční mocnosti si nesou formální roli z uspořádání, které provázelo nezávislost Kypru v roce 1960, a jejich souhlas je nutný k vyřešení nejtěžších bezpečnostních otázek (CNA).

Brusel může přidat páku, OSN ale nenahradí

Evropská komise je tentokrát viditelnější než v dřívějších kolech. Dne 13. července jmenovala Raffaeleho Fitta, italského místopředsedu Komise, zvláštním představitelem pro Kypr (Open, Cyprus Mail). Zmocněnkyně OSN María Angela Holguínová se 22. července v Bruselu setkala jak s Fittem, tak s předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou, a poté odjela do Ankary ověřit tureckou pozici (Politis).

Brusel má pro zapojení konkrétní důvod. Kypr vstoupil do Evropské unie v roce 2004, unijní právo je ale v severní části ostrova, kde Kyperská republika nevykonává kontrolu, pozastaveno. Tato anomálie je zapsaná přímo v přístupové smlouvě (EUR-Lex). Posun v kyperské otázce by zároveň mohl odblokovat části zamrzlého vztahu EU s Tureckem, včetně obchodu, energetiky, dopravy a migrace (European Commission). Evropská rada, tedy fórum hlav států a vlád, podmínila jakékoli znovupřiblížení k Ankaře postupností, vratností a tureckým chováním (European Council).

Fitto může propojit unijní pobídky s procesem OSN. Nahradit ho nemůže. Klíče k odchodu vojáků a k zásahovým právům drží garanční mocnosti a Brusel nemá mandát tyto otázky uzavřít. Guterresova vlastní zpráva Radě bezpečnosti z roku 2017 konstatovala, že Crans-Montana ztroskotala, protože strany nedokázaly dosáhnout potřebné „kritické masy“ napříč hlavními kapitolami, zejména v bezpečnosti a správě státu (S/2017/814). Od té doby tyto otázky nezjednodušily.

Guterres může popsat vzdálenost mezi pozicemi a dostat aktéry do jedné místnosti. Nemůže ale přimět Turecko, aby jednalo uvnitř federačního rámce, který Ankara dnes odmítá.