Hegseth prověří americké síly v Evropě

Americká vojenská přítomnost v Evropě přestává být pevnou součástí aliančního plánování. Ministr obrany USA Pete Hegseth nařídil půlroční revizi všech amerických vojenských kapacit na kontinentu a prodává ji jako „NATO 3.0“: uspořádání, v němž Evropané brání vlastní kontinent a Washington ustupuje do pozadí. Jde o jednostranný americký proces, opřený o ústavní pravomoc prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil. Evropské vlády ani alianční orgány jej nemohou vetovat (CBS, Le Monde). Evropské metropole tak neřeší, zda změna přijde, ale jak velkou část nákladů budou muset převzít.

Co Washington skutečně poskytuje

Podle dostupných informací se revize týká 50 ze 150 stíhaček, všech osmi tankovacích letounů, 11 z 26 námořních hlídkových letadel, jedné raketonosné ponorky, jedné úderné skupiny letadlové lodi a jedné ze dvou bombardovacích skupin (Tagesspiegel). Právě tyto systémy tvoří páteř, díky níž jsou obranné plány NATO proveditelné: zajišťují vzdušné krytí, průzkum, údery na dlouhou vzdálenost, sledování námořního prostoru a schopnost rychle posílit Evropu přes Atlantik (Al Jazeera). Bez tankovacích letounů evropské stíhačky nevydrží ve vzduchu dost dlouho. Bez námořních hlídkových letadel vznikají mezery ve sledování ponorek. Revize tedy nemíří na viditelnou masu alianční obrany, ale na její spojovací tkáň.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se pokusil škody omezit tvrzením, že revize proběhne „v úzké konzultaci se spojenci“ a že podle vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě jsou mnohé stahované kapacity již pokryté nebo brzy pokryté budou (NATO). Německý ministr obrany Boris Pistorius zvolil přímočařejší formulaci: rychlé škrty bez jasného plánu evropské náhrady by vytvořily „nebezpečné nerovnováhy ve schopnostech“ (Der Spiegel, Adevărul). Právě rozdíl mezi Rutteho uklidňováním a Pistoriusovým varováním vystihuje evropské dilema.

Výdaje rostou, závislost zůstává

Washingtonův argument o spravedlivějším sdílení břemene nestojí ve vzduchu. Evropští spojenci v roce 2025 zvýšili základní výdaje na obranu o více než 90 mld. dolarů, tedy téměř o 20 % během jediného roku (NATO). Polsko je v NATO první ve výdajích na obranu v poměru k výkonu ekonomiky. Rumunsko vyčlenilo 16,68 mld. EUR z programu SAFE (Security Action for Europe, nového unijního úvěrového nástroje pro vojenské nákupy) na bojová vozidla, protidronové systémy a munici (Mediafax).

Vyšší výdaje ale samy o sobě nejsou náhradou za americké kapacity. Mezi lety 2020 a 2024 pocházelo 64 % dovozu zbraní evropských států NATO ze Spojených států (Le Nouvel Économiste). Evropě chybějí továrny, součástky, střelný prach i kvalifikovaná pracovní síla, aby dokázala vlastní obranný průmysl rychle zvětšit. Francie, Německo a Itálie navíc riskují, že místo jednoho společného programu bojového letounu vyvinou tři oddělené projekty, protože vlajková spolupráce SCAF uvízla na sporech o řízení a sdílení technologií (Le Monde). Pokud větší rozpočty končí u amerických dodavatelů, prohlubují právě tu závislost, kterou mají léčit.

Východní křídlo čte signál jako první

Varšava využívá Hegsethův tlak k prosazování stálé americké základny na polském území. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz tvrdí, že z Pentagonu už přišla první pozitivní reakce (Polsat News). I země, která v NATO vydává na obranu největší podíl HDP, chce mít Američany fyzicky zabudované do vlastní obrany.

V Litvě čtou riziko ostřeji. Tamní experti označili rychlé americké stažení za „dar Rusku“ a varovali, že zranitelnost vzniká už během samotného přechodného období (LRT). Baltičtí obranní plánovači pojmenovali kapacity, které neumějí rychle nahradit: protivzdušnou obranu dlouhého dosahu, elektronický boj, včasné varování a logistické řetězce, jež dostávají spojenecké posily na místo.

Rumunsko popisuje stejnou mezeru přes Černé moře, kde spojenecké odstrašení opírají základny Deveselu a Mihail Kogălniceanu. Rumunská média zdůrazňují, že právě tankovací letouny, průzkumné drony ISR, stíhačky a námořní hlídková letadla patří mezi prostředky, které Washington už nemusí automaticky poskytovat (Euronews Romania).

Skutečný seznam škrtů zatím mimo Pentagon nikdo neviděl. Kongres požaduje hlášení před tím, než by počet amerických vojáků v Evropě klesl pod 76 000, a obranné rozpočtové návrhy ve Sněmovně reprezentantů i Senátu se snaží větší redukce omezit (NOTUS). Revize se ale týká schopností, nejen počtu vojáků. Dokud někdo nezveřejní mapu náhrad kapacitu po kapacitě, tedy kdo, kdy a čím vyplní jednotlivé mezery, bude uklidňování NATO stát na přechodném harmonogramu, který Washington nemusí dodržet.