Blokáda Hormuzu zasáhla německé ocelárny

Německá výroba oceli meziročně klesla o 2,8 % (Tradingeconomics). Sektor M+E, tedy strojírenský a elektrotechnický průmysl, který tvoří páteř německé výroby, se zmenšil o 1,3 % (Gesamtmetall). V logistice připadlo 11,1 insolvence na 10 000 firem, což je nejvyšší míra v tomto odvětví. Sto dní po začátku blokády Hormuzského průlivu se škody dostávají do evropského průmyslového jádra dřív, než je naplno uvidí spotřebitelské ceny.

Od průlivu k výrobní lince

Hormuzským průlivem, úzkou námořní cestou mezi Íránem a Ománem, běžně prochází zhruba 14,8 milionu barelů ropy denně, tedy asi 14 % světové poptávky. Doprava je nyní více než 90 % pod normálem. Největší uvolnění nouzových zásob v historii, 400 milionů barelů aktivovaných 11. března, rychle ubývá. Nouzové rezervy zemí OECD klesly na 60 až 90 dnů, tedy blízko zákonné bezpečnostní hranice Mezinárodní agentury pro energii.

Cena ropy Brent, hlavního světového benchmarku, se ustálila kolem 93 až 98 dolarů za barel. Proti období před krizí je to zhruba o 35 % víc, ale pořád výrazně méně než 200 dolarů, kterých se část analytiků obávala. Saúdské a emirátské potrubní trasy mimo Hormuz dokážou přepravit 3,7 až 5,7 milionu barelů denně. Čínský dovoz ropy spadl na nejnižší úroveň od roku 2020. Světová poptávka po ropě byla v dubnu meziročně nižší o 2,3 milionu barelů denně. Propad poptávky byl tak prudký, že část výpadku nabídky sám vyrovnal.

Jak hluboko trhliny sahají

V květnovém průzkumu institutu ifo hlásilo nedostatek materiálu 15,9 % německých výrobců, zatímco v dubnu to bylo 13,8 %. Nejvíc zasažená byla chemie s podílem 31,2 %. Tlak v dodavatelských řetězcích se přitom netýká jen základních surovin: švýcarský výrobce maziv Motorex uvádí růst vstupních nákladů o 200 až 300 % a zásoby pouze na tři až pět měsíců.

Odhady růstu německého HDP pro celý rok 2026 byly sníženy na 0,3 až 0,5 %. Eurozóna jako celek se v prvním čtvrtletí zmenšila o 0,2 %.

Účet přijde v zimě

Největší dopad na spotřebitele teprve přijde. Mezinárodní měnový fond odhaduje, že zdvojnásobení přepravních sazeb přidává k inflaci 0,7 procentního bodu, přičemž vrchol dopadu přichází zhruba po 12 měsících. Rabobank čeká, že nizozemské ceny potravin budou do Vánoc o 7 % vyšší, protože se do nich postupně propíšou dražší hnojiva a doprava. Sazby za kontejnery na trasách mezi Asií a Evropou vzrostly jen v prvním červnovém týdnu o 20 až 25 %.

Evropská centrální banka, která nastavuje úrokové sazby pro 20 zemí eurozóny, stojí před volbou bez dobré varianty. Inflace v eurozóně v květnu dosáhla 3,2 %, tažená 9,9% růstem cen energií. Trhy přisuzují 99% pravděpodobnost zvýšení sazeb na 2,25 % 11. června. Ekonomika se ale už zmenšuje. Zvyšovat sazby kvůli inflaci vyvolané ropným nabídkovým šokem, kdy ceny nerostou kvůli nadměrným útratám, ale proto, že se zboží fyzicky nedostává na trh, znamená klasickou past stagflace: stagnace a inflace přicházejí současně a žádná politika neumí vyřešit obojí najednou.

I kdyby se Hormuz zítra znovu otevřel, podle Rabobank by normalizace kvůli odminování, přesunům tankerů a vyčerpaným zásobám trvala až do září. Škody, které už postupují dodavatelskými řetězci, se na účtech za energie a v obchodech s potravinami projeví až za několik měsíců. Středeční rozhodnutí ECB ukáže, zda centrální banka dá přednost inflaci, kterou dnes dokáže změřit, nebo recesi, kterou už vidí vznikat.