Hormuzské příměří zbrzdí 6 měsíců odminování

Írán a Spojené státy se blíží k dohodě o šedesátidenním příměří pro Hormuzský průliv, úzkou námořní cestu, kterou prochází zhruba 20 % světové ropy přepravované po moři. Cena ropy Brent po této zprávě klesla o 4,5 % na zhruba 98,83 USD za barel (n-tv). Jenže tři měsíce poté, co Írán průliv uzavřel jako odvetu za americko-izraelské údery, za diplomacií výrazně zaostává fyzická logistika. Mezi podpisem dohody a skutečným obnovením dodávek energie leží měsíce, možná roky. Účet mezitím zaplatí evropští spotřebitelé a daňoví poplatníci.

840 lodí a minové pole

Příměří samo o sobě pouze spouští logistické odklízení škod. Podle šéfa Saudi Aramco Amina Nassera uvízlo v Perském zálivu přes 600 tankerů a dalších 240 čeká před průlivem (CNBC). Lodě, které se vydaly objížďkou kolem afrického mysu Dobré naděje, si na každé cestě přidaly zhruba 3 800 námořních mil. Efektivní kapacita flotily se tím snížila asi o třetinu (straits.live). Tyto lodě se do Perského zálivu nevrátí lusknutím prstu; nejdřív musí dokončit své současné trasy.

Druhou překážkou jsou miny. Pentagon Kongresu sdělil, že úplné vyčištění průlivu může trvat šest měsíců (Washington Post). Írán navíc podle dostupných informací nedokáže dohledat všechny miny, které rozmístil (IndexBox). Dokud nebude mořské dno certifikované jako bezpečné, pojišťovny své sazby nesníží. Přirážky za válečné riziko, tedy příplatek za vplutí do konfliktní oblasti, po únorových úderech během několika dnů vzrostly z 0,125 % hodnoty trupu až na 5 % (Property Casualty 360). Jak to shrnul Insurance Business Magazine: „Příměří trh s pojištěním znovu neotevře, zatím ne“ (Insurance Business Magazine).

Ropa se na dovozní trhy může dostat za dva až šest týdnů. U rafinovaných produktů bude návrat pomalejší, protože rafinerie v Zálivu potřebují na restart týdny. Mezinárodní agentura pro energii očekává, že se světová ekonomika vrátí na trajektorii před konfliktem nejdříve ve 4. čtvrtletí 2026 (Gulf News).

Kdo to ve skutečnosti zaplatí

V Rumunsku dosáhla inflace v dubnu 10,71 % a ceny paliv meziročně vzrostly zhruba o 35 % (Agerpres). V eurozóně, tedy ve dvaceti zemích platících eurem, měla nejvyšší inflaci Španělsko: 3,2 %, přičemž energie tvořily přes 60 % tohoto cenového tlaku (Merca2). V Nizozemsku stál litr nafty 2,37 €, nejvíce v celé EU (IRU).

Ropné společnosti jsou na opačné straně účtu. Shell za první čtvrtletí vykázal zisk 4,84 mld. EUR, meziročně o 20 % vyšší, přičemž odhadovaná 1 mld. EUR souvisela s hormuzskou krizí (NPO Radio 1). TotalEnergies oznámil 51% růst čistého zisku (Made-in.be). U šesti velkých ropných firem odhaduje Oxfam souhrnný zisk za rok 2026 přibližně na 93 mld. EUR (Euronews).

Část nákladů přebírají vlády. Španělsko snížilo DPH na pohonné hmoty z 21 % na 10 % (Spanish Ministry of Finance). Nizozemsko vyčlenilo 927 mil. EUR na cílenou pomoc, ale záměrně se vyhnulo plošnému snížení daní z paliv, aby při omezené nabídce dál nepodporovalo poptávku (PWC). Rumunsko zastropovalo maloobchodní marže a omezilo vývoz paliv (Radio România). Tato opatření tlumí dopad na domácnosti a firmy, ale neřeší úzké hrdlo v dodávkách.

Mýtnice, kterou si Írán chce nechat

Írán a Omán jednají o trvalém tranzitním poplatku za proplutí průlivem. Formálně by nešlo o clo, ale o platbu za „zvláštní služby“, což má obejít pravidla mezinárodního námořního práva (Iran International, Livemint). Při sazbě zhruba 1 USD za barel by Írán získal odhadem 7,3 mld. USD ročně (Al Jazeera). Navrhovaný Úřad pro Perský zálivský průliv už přijímá platby v čínských jüanech (Euronews).

Vedle mýtného stojí ještě větší finanční otázka. Bílý dům tvrdí, že v připravované dohodě se žádné peníze nepřevádějí. Axios ale uvedl, že rámec zahrnuje až 20 mld. USD v uvolněných íránských aktivech jako součást výměny týkající se uranu. Pokud Írán získá jak zmrazená aktiva, tak trvalý příjem z tranzitních poplatků, odejde z této krize s podstatně vyššími příjmy, než měl před jejím začátkem.

Mezinárodní agentura pro energii varuje, že strategické ropné rezervy, tedy nouzové zásoby držené státy pro výpadky dodávek, se bez normalizace toků dostanou v červenci nebo srpnu do „červené zóny“ (Cinco Días). Doplňování rekordního čerpání ve výši 400 milionů barelů pak přidá na trh poptávku 1,8 milionu barelů denně, která bude soupeřit o tutéž omezenou nabídku (IEA, BloombergNEF). Trhy dnes oceňují politickou dohodu. Fyzické následky krize zatím nechávají stranou.