Hormuz žene energetickou inflaci na 12.5%

Úzký průliv mezi Íránem a Ománem je dalším testem evropské inflace. Teherán tvrdí, že Hormuzský průliv uzavřel, Washington zpochybňuje, zda se provoz skutečně zastavil. Trhům ale k pohybu cen nestačí jen neprůstřelně potvrzená blokáda. Stačí riziko, zpoždění a nedostatek náhradních dodávek.

Rozhoduje rozsah. V roce 2024 prošlo Hormuzem zhruba 20 milionů barelů ropy a ropných kapalin denně, tedy asi 20 % světové spotřeby. Stejnou trasu využívala přibližně pětina globálního obchodu se zkapalněným zemním plynem LNG, uvádí EIA. Většina těchto toků míří do Asie, ne do Evropy. Jenže Evropa nakupuje energii na globálních trzích, takže úzké hrdlo důležité pro Čínu, Indii, Japonsko a Jižní Koreu může zdražit naftu, plyn, hnojiva i průmyslové vstupy od Rotterdamu po Slezsko.

Šok nejdřív prochází cenami

Evropská zranitelnost nestojí hlavně na přímých dodávkách ropy z Perského zálivu. Německo v roce 2025 bralo přímo z Blízkého východu jen 6,1 % svého dovozu ropy, zatímco jeho celková závislost na dovozu energií činila 67 %, připomíná Destatis. Právě v tom je podstata problému: nízká přímá expozice se může potkat s vysokou citlivostí na cenu.

Prvním kanálem jsou očekávání. Ceny futures se hýbou ve chvíli, kdy obchodníci čekají napjatější nabídku, dražší přepravu nebo vyšší válečné pojistné. BNP Paribas upozornila, že potrubí dokáže obejít jen část běžných toků přes Hormuz. Ropné trhy proto rychle promítají nedostatek okamžitě dostupných dodávek do křivky cen Brentu BNP Paribas.

Druhým kanálem je přenos velkoobchodních cen energií do nákladů domácností a firem. Červnové projekce Evropské centrální banky říkají, že vyšší ceny ropy a rafinovaných produktů se do kapalných paliv promítají rychle a v plném rozsahu. U plynu a elektřiny je přenos pomalejší a v jednotlivých zemích odlišný, protože se liší smlouvy, zajištění, tarify i daně ECB projections. Stejný vnější šok se tak někde projeví hlavně jako tlak na ceny pohonných hmot, jinde jako problém cen elektřiny a v další zemi jako zúžení průmyslových marží.

Kdo platí a kde

Nejdřív platí ti, kdo nemohou snadno čekat ani přejít na jiný vstup. Nejrychlejší tlak pocítí dojíždějící, dopravci, aerolinky, chemičky, výrobci hnojiv a potravinářské podniky. Data Eurostatu ukazují, že průmysl v EU v roce 2024 spotřeboval 8 835 petajoulů energie. Elektřina tvořila 33,3 %, zemní plyn 31,9 % a ropné produkty stále 10,4 % Eurostat. Nejde tedy jen o ceny na čerpacích stanicích.

Domácnosti šok pocítí přes vytápění, elektřinu a dopravu. V roce 2024 spotřebovaly domácnosti v EU 9,54 milionu terajoulů energie, z toho plyn tvořil 29,4 % a elektřina 26,9 %. Samotné vytápění obytných prostor představovalo 61,5 % spotřeby energie domácností Eurostat. Domy vytápěné plynem a řidiči ztrácejí dříve než městské domácnosti napojené na teplárny a dobrou veřejnou dopravu.

Německo působí zranitelně proto, že kombinuje silný průmysl, dováženou energii a nízké letní zásoby. NDR uvedla, že 9. června byly německé plynové zásobníky naplněné zhruba z 35 %, tedy asi o 25 procentních bodů méně než průměr let 2017 až 2021. Svaz BDEW uváděl ke stejnému dni naplněnost 35,3 % a k 10. červnu spotovou cenu THE 50,3 €/MWh NDR, BDEW. Nizozemsko je jiný případ: není jen obětí, ale i převodovým uzlem, protože nizozemské futures TTF určují evropské oceňování plynu přes ICE Endex ICE.

Španělsko má polštáře, ne imunitu. Pomáhá mu kapacita pro zpětné zplyňování LNG i obnovitelné zdroje, La Vanguardia ale uvádí energetickou závislost země na úrovni 68,4 % konečné spotřeby. Plán PNIEC míří do roku 2030 na 50 % La Vanguardia. Itálie a Polsko jsou blíž opožděným kanálům: rafinovaným produktům, hnojivům, nákladům dopravy a cenám potravin.

Politické zisky jsou užší. Z nedostatku mohou těžit vývozci LNG mimo Perský záliv, rafinerie se zásobami, provozovatelé úložišť a obchodníci schopní přesměrovat náklady. Vlády jednoduchou možnost nemají. Dotace paliv přesunou účet od stojanů do rozpočtů. Volný průchod cen chrání veřejné finance, ale dopadá na voliče a firmy. Přísnější měnová politika může krotit inflační očekávání, Hormuz ale neotevře.

Proto záleží na poslední prognóze ECB. Ta čeká, že celková inflace v eurozóně vyvrcholí ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2026 na 3,4 % a energetická inflace dosáhne 12,5 %. Stejný šok doprovází zvýšením sazeb o 25 bazických bodů a varováním, že rozpočtová podpora má být dočasná, cílená a přizpůsobená konkrétní situaci ECB projections, ECB statement. Evropa se znovu dostává do staré energetické pasti: chránit příjmy, chránit rozpočty a chránit cenovou stabilitu. Všechny tři cíle najednou plně ochránit nedokáže.

Co zůstává nejasné

Nejtěžším faktem zůstává fyzický stav průlivu. Francouzské zdroje popsaly propad provozu z přibližně 160 lodí denně na 11, bez nezávislého potvrzení ze sledování plavidel je ale toto číslo slabé Le Grand Continent. Expertní komentáře zároveň nechávají prostor pro pokračující průjezd, což spíše podporuje obraz tvrdé kvaziblokády než ověřeného uzavření s nulovým tranzitem Les Clés du Moyen-Orient.

Další sledované body jsou proto praktické: skutečný pohyb tankerů, válečné pojistné, katarské náklady LNG, plnění evropských zásobníků, ceny nafty a náklady na hnojiva. Aby Hormuz Evropu bolel, nemusí jí energie dojít. Stačí, že dál nakupuje fosilní paliva na trhu, kde se součástí ceny stalo riziko.