Hormuz žene evropský plyn nad €50

Hormuzský průliv zůstává otevřený. Náklady na to, aby otevřený zůstal, se už ale v Evropě propisují do cen pohonných hmot, plynových kontraktů i účtů za dopravu. Vojenská eskalace mezi USA a Íránem od začátku července spustila globální přecenění rizika, které z geograficky vzdáleného konfliktu dělá problém pro domácí rozpočty. Pro Evropu nejde hlavně o fyzický nedostatek surovin, ale o cenovou nákazu.

Od pojištění k fakturám

Hormuzem, úzkým průlivem mezi Íránem a Arabským poloostrovem, denně proplouvá zhruba 20 milionů barelů ropy a asi pětina světového obchodu se zkapalněným zemním plynem LNG (CFR). Podle údajů IEA připadá na Evropu jen asi 4 % ropy a něco přes 10 % LNG, které touto trasou míří na trh (Times of India). Na první pohled to nejsou velká čísla. Jenže energie se v Evropě nakupují za globální ceny, a když zdraží riziko v Perském zálivu, evropské ceny se přizpůsobí.

Řetězec začíná u pojištění. Přirážky za válečné riziko u lodí vyskočily na 3 až 10 % hodnoty plavidla, zatímco před konfliktem se pohybovaly kolem 0,25 % (The National). Pojištění je dál dostupné, jen už stojí tolik, že výrazně zvedá sazby za námořní přepravu (LMA). Poté se hýbou referenční ceny. Brent během fází eskalace zdražil o více než 15 % (Tagesschau). Evropské futures na plyn vystoupaly nad 50 eur za megawatthodinu (Sky TG24). Americká EIA ukázala další článek řetězce: narušení v Zálivu zvedlo rafinerské marže u benzinu, nafty i leteckého paliva, tedy přesně ten kanál, kterým se napětí na ropném trhu dostává do evropské dopravy a logistiky (Hydrocarbon Engineering).

Tři země, tři kanály

Německo ukazuje problém se zásobníky. V polovině července byly naplněné jen zhruba ze 45 % (NDR). Když globálně zdraží LNG, letní doplňování zásob se prodraží i tehdy, když dodávky fyzicky pokračují. Berlín zatím reaguje diplomaticky: skupina E3, tedy Francie, Německo a Británie, vyzvala ke zmírnění napětí (Auswärtiges Amt). Vlády tuto situaci pořád vedou hlavně jako bezpečnostní spis, ne jako spotřebitelský problém.

Španělsko ukazuje, proč nízká přímá závislost na Zálivu sama o sobě nechrání. Většinu španělského plynu dodávají Alžírsko, Rusko a Spojené státy; v datech za rok 2026 se žádný velký zdroj z Perského zálivu neobjevil (DSN/CORES). LNG se ale oceňuje globálně. Když se dodávky ze Zálivu ocitnou pod tlakem, asijští odběratelé přihodí za alternativní náklady a zdraží i náklad určený pro Evropu. Ve Španělsku na tom záleží i kvůli elektřině: plynové elektrárny v červenci dodávaly 17,3 % španělské výroby a velkoobchodní ceny byly zhruba o 30 % výše než před rokem (EFE). Během vlny veder se Španělsko bez plynových elektráren neobejde.

V Itálii je průsak do cen vidět už na čerpacích stanicích. Litr samoobslužně tankované nafty stál 17. července 2,059 eura, i když část růstu souvisela s koncem domácích daňových úlev, nikoli jen s konfliktem v Zálivu (Sky TG24). Červnová data ISTAT zároveň ukázala celkovou inflaci 3,0 %, přičemž neregulované ceny energií meziročně vzrostly o 13,3 % (ISTAT).

Polštáře, které nezastaví ceny

Evropská unie má nástroje proti nedostatku. Členské státy musí držet nouzové zásoby ropy alespoň na 90 dnů čistého dovozu a pravidla pro plyn vyžadují naplnění zásobníků před zimou (Directive 2009/119/EC, Regulation 2022/1032). Tato pravidla snižují riziko, že suroviny dojdou. Neumějí ale odstranit rizikovou prémii, tedy přirážku, kterou kupující platí za nejistotu.

Páky nejblíže spotřebitelům drží národní vlády: snížení spotřebních daní, energetické dotace, cílené dávky. Ministři energetiky EU, tedy formace Rady EU koordinující energetickou politiku sedmadvacítky, mohou uvolnit strategické zásoby nebo prodloužit mimořádná tržní pravidla zavedená během plynové krize v roce 2022. Zatím však žádný z těchto aktérů nedává najevo, že současné přecenění rizika považuje za svůj problém.

Evropa platí za válku, kterou nevede, prostřednictvím cenového řetězce, jejž její instituce mohou tlumit, ale ne zastavit. Pokud se dražší letní doplňování zásob začne propisovat do zimních účtů, ministři energetiky EU už s tím nevystačí jako s čistě bezpečnostní agendou.